Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek píše o tom, že íránský režim čelí rozhodnutí, zda se vydat cestou další eskalace, nebo využít omezené okno k diplomatickému řešení.
Americké údery na íránský jaderný program, včetně zasažení podzemního komplexu ve Fordow, vyvolaly v íránském vedení mimořádné napětí i zmatek. Zatímco některé západní zpravodajské služby považují útoky za strategicky destruktivní, podle zachycené komunikace mezi íránskými představiteli byly útoky méně ničivé, než režim očekával. Američtí zpravodajci přesto upozorňují, že Írán v prvních dnech pravděpodobně neměl kapacitu na důkladné posouzení škod, jelikož do vnitřních prostor Fordow není přístup. Exploze dvanácti amerických 13,6tunových bunker busterů přitom pravděpodobně vytvořily tlakové vlny ničící citlivé centrifugy i bez přímého zasažení.
Přes zřejmé vojenské oslabení Íránu trvá vedení v Teheránu na zachování jaderného programu. Íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht Rávančí zpochybnil jakoukoli možnost brzkého obnovení rozhovorů se Spojenými státy. Zdůraznil, že Írán nepřistoupí na zastavení obohacování uranu, což je podle Washingtonu zásadní podmínka každé dohody. Prezident Donald Trump naopak vyloučil, že by USA s útoky skončily, pokud by se ukázalo, že Teherán pokračuje ve výrobě vysoce obohaceného uranu.
Napětí dále stupňuje náboženský establishment. Významný duchovní ajatolláh Makarem Šírází vydal fatvu, která označuje každého, kdo napadá íránské vedení – včetně rétorických útoků – za „nepřítele Boha“ (mohareb), což se trestá smrtí. Tento krok lze interpretovat jako podporu linie nejvyššího vůdce Alího Chameneího a odpověď na údajné snahy reformního tábora, reprezentovaného bývalým prezidentem Hasenem Rúháním, přesvědčit Chameneího k ústupkům a příměří.
Teherán zároveň čelí rostoucí mezinárodní izolaci. Írán formálně přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), ačkoli někteří inspektoři nadále zůstávají v zemi. Íránské úřady však upozornily, že nejsou schopny garantovat jejich bezpečnost. Omezení inspekcí a odstranění kamer z jaderných zařízení zvýšily podezření, že Teherán se pokusí obnovit aktivity v utajení.