Ivan Hlas: I Bejby by se bouřil

Rok 1993 už pomalu končil, když do českých kin vtrhl celovečerní debut Jana Hřebejka Šakalí léta. A byla to událost. Dobové recenze o snímku psaly jako jasné ukázce, kam míří polistopadový vývoj české kinematografie, jiné zas připomínaly, že od Starců na chmelu z roku 1964 tu vlastně nikdo muzikálový film nenatočil. A diváci, ti si Bejbyho a jeho partu spjatou s Radiem Luxembourg a marně vzdorující častuškám zamilovali. Filmu by ovšem byla půlka nebýt songů Ivana Hlase. „Na kolena“ nebo „Jednou mi fotr povídá“ jsou výpovědí o vzpourách mládí, které platily tehdy a platí i dnes.

„Myslím, že i dnes je proč se bouřit,“ říká Ivan Hlas na okraj rozhovoru pro letní Speciál Neovlivní.cz.

„Doma jsem byl vychovaný, že nejhorší jsou dvě věci: lhát a žalovat. A najednou zjišťuji, že v téhle společnosti se někdo snaží prosadit, že to je normál. A revolta mladých tu opravdu je. Jenom se to snaží zakrývat tvrzením, že na venkově lidi nerevoltují, a to není pravda. Jenom málokdo z mladých se přece spokojí s tím, když mu někdo dává takovýhle příklad a radí, že se bude mít líp, když s tím pojede.“

Rozhovor s Ivanem Hlasem vyšel v letním Speciálu Neovlivní.cz.

Neo: Máte na mysli demonstrace, jak proběhly před prázdninami?

Je to znát i na koncertech. Přijdou, zeptají se, jak to vidím, nebo tak. Potřebují se ujistit, že nejsou samotní. V Praze je to jednoduchý, to víme odjakživa. Takže pevně věřím, že i když to, co se děje, možná nepovede k nějakému obrovskému obratu, tak přece jenom to bude upozornění. Pozor, my nejsme úplně hloupí. Pak se ty věci pomaličku napraví.

Neo: Jenom u toho dnes není žádný kulturní nosič, žádný rock ‘n’ roll ani dlouhé vlasy?

Dnes revolta nemá nějaký jednotný kulturní stmelující element. Myslím, že to je čistě naštvání z toho, že vám někdo lže do očí, a ještě si o vás myslí, že jste pitomí.

Neo: Podnětem pro revoltu 70. let bylo utahování šroubů. Každý tehdy zažil na vlastní kůži, že se zužuje prostor, kde může něco svobodně dělat. Co vám na tom nejvíc vadilo?

Mně třeba vadilo, že mi odešlo plno kamarádů, kteří to už tady nemohli vydržet. Taky jsem málem odešel. Pak, díky první ženě, jsem neodešel. Možná je to líp, ale bylo to takový beznadějný. Přežít se dají různá špatná období, ale jakmile vidíte, že je pořád hůř a hůř, tak vám celkově není dobře. Bylo jasné, že jedna sorta lidí chce záměrně zničit tu druhou. Udělat z nich blátíčko, donašeče. Když tohle někdo dělá vědomě, tak pozor na něj v každé době.

Politika je ale jen jedním z témat rozhovoru s Ivanem Hlasem. V další části vypráví o Šakalích letech, své slabosti pro rock ‘n’ roll a životě na Hanspaulce. Rozhovor je k mání v letním Speciálu Neovlivní.cz. Cesta k němu vede tudy:

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít