© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Kde všude nás už nahradila umělá inteligence a kam hned tak nedosáhne. Přehled s vysvětlivkami přináší v časopise Neovlivní.cz Patrick Zandl.
Umělá inteligence poslední tři roky, od představení modelu ChatGPT, viditelně akceleruje. Ano, autoři sci-fi literatury a apologeti futurologie již dlouhou dobu varují, že počítače jednou lidskou práci nahradí, ale ani ve StarWars k tomu ještě nedošlo. A tak jsme rizika změn na pracovním trhu brali poněkud s rezervou, jako něco neurčitého, vzdáleného. Jenže ta změna přišla náhle, bez vážného varování. Umělá inteligence začala masově nahrazovat juniorní pozice tam, kde je nejsilnější, tedy v pracovních pozicích, kde se používají textová a obrazová data. Pojďme se na tyto proměny pracovního trhu podívat.
Jak dlouhá desetiletí vznikali seniorní novináři? Tak, že po škole nastoupili do redakce a první dva roky jen přepisovali cizí články – došlé PR zprávy tak, aby se to nepoznalo a článek mohl posloužit jako výplňová vata v redakční části. Agenturní zprávy tak, aby si agentura nemohla stěžovat, že zprávu noviny otiskly, ačkoliv si na ni nekoupily licenci. Rozhovory tak, aby se daly číst. V každé redakci podle jejího naturelu, v každém případě, jak se říká, „od píky“. Když takový redakční elév prošel podobnou školou, mohl po nějaké době postoupit na další metu, kdy dostal samostatný nedůležitý úkol – a když se osvědčil, dostal i úkol důležitější.
Jenže v době ChatGPT a Claude takových služeb juniorů není potřeba.
Příliš dlouhý článek zkrátí Sonnet 3.5, nahrávku přepíše Whisper. Moderní LLM pomohou s kostrou textu a s psaním článků, u nichž je důležitější široký rozhled spíše než vybroušený autorský styl. Ten se nakonec dá dodat později. Společnost OpenAI k tomu přímo dodává prostředí Canvas, ve kterém můžete ve spolupráci s AI vytvářet svůj článek, aniž byste zásadně uměli psát. Jistě, Hemingway nebo Čapek z AI zatím stále nevypadne, ale pětadvacetiletému elévovi se mohou dnešní textové modely rovnat stylem, zatímco rozhledem, informační bází a hloubkou úvah je stále pohodlněji strkají do kapsy.
A vlastně nejde o to, zda jde o eléva v redakci, nebo v třeba v marketingovém oddělení. S běžným popisem produktu na firemní web si AI model poradí velmi dobře, pomůže vymyslet chytlavé, sexistické, stupidní, nebo i vcelku inteligentní slogany, stačí jej jen dobře zaúkolovat. Velké jazykové modely jsou ze své podstaty velmi dobré v práci s jazykem, a tak mohou v těchto úkolech excelovat, přičemž za desítky vteřin zvládají to, co lidem trvá spíše desítky minut.
V podobném ohrožení jsou dnes grafici. I zde junioři začínali tím, že dělali více či méně rutinní práci běžných úprav a dodělávek, zdaleka ne každý grafik začíná hned s úkoly hodnými van Gogha či Dalího. I tohle je práce, kterou obrazové modely přebírají a zvládají velmi dobře. Potřebuje-li šéf do své powerpointové prezentace optimistický obrázek produktu, který ještě nespatřil světlo světa, je pro něj jednoduché vysvětlit modelům jako Dall-e nebo Midjourney, co potřebuje. Ty tam jsou doby, kdy bylo pro vytvoření dobré grafiky potřeba zvládat Photoshop, mnoho práce se dnes odvede stejným textovým zadáním, jako byste firemnímu grafikovi posílali e-mailový požadavek.
I ve zpracování obrazů se AI postupně přesouvá do vyšších sfér. Například v medicíně již dávno moderní rentgeny a další snímkovací technologie pořizují digitální záznamy a AI se začíná v takových datech orientovat rychleji a lépe než obsluha přístrojů.
Kdo by se měl bát o práci a přemýšlet o rekvalifikaci? Odpovědi přináší březnový časopis Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com