„Jak dokládá Niinistöova studie, Evropa trpí nedostatkem vůle, odvahy a schopnosti jednat.“ Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, zda by Evropská unie měla mít vlastní vojenské síly nezávislé na Severoatlantické alianci.
Polsko loni oznámilo záměr postavit nejsilnější armádu v Evropě. Země kolem Baltského moře zvažují po sabotážích na jeho dně společnou námořní policii. Estonsko, Lotyšsko i Litva už připravují obranné linie na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Testují bunkry, nakupují miny, rychle zvyšují výdaje na obranu. Švédsko stoplo výstavbu větrného parku v Baltském moři; stát měl naproti ruské exklávě Kaliningrad. Armáda totiž zjistila, že v případě útoku by turbíny mohly rušit fungování techniky a zpomalit švédskou reakci…
To je jen drobná výseč zpráv ukazující, jak zásadním tématem se už v minulých měsících po ruské invazi na Ukrajinu stala bezpečnost Evropy. Po páteční veřejně konfrontační schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se Evropa snaží převzít iniciativu v jednání s Ukrajinou a ochránit se, aniž by musela spoléhat na USA.
Odemykáme analýzu bývalého šéfa špionáže Petra Mlejnka, který loni v listopadu pro časopis Neovlivní.cz popsal, jak reálné jsou plány evropské obrany včetně návrhu na společnou armádu.
Myšlenka evropské armády se objevuje znovu a znovu, zejména v době krizí a zvýšeného geopolitického napětí. Válka na Ukrajině, hrozby z Ruska i snaha o posílení evropské „strategické autonomie“ vyvolávají otázky, zda by Evropská unie neměla mít vlastní vojenské síly nezávislé na Severoatlantické alianci.