Jak zadržet Rusko: Strategie pro Českou republiku a celý Západ

Rusko nebude považovat žádnou dohodu za konečnou a ruský militarismus bude jen sílit, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek k mnichovské bezpečnostní konferenci.

Mnichovská bezpečnostní konference jasně ukázala změny v globálním uspořádání. Spojené státy se snaží o rychlé ukončení války na Ukrajině, ale není jasné, zda chtějí spravedlivý mír pro Ukrajinu, nebo jen mír za každou cenu. Zároveň lídři USA dali jasně najevo, že nejsou ochotni nadále platit za obranu Evropy tak, jako tomu bylo dosud.

Z toho vyplývá několik zásadních úkolů pro Evropu i pro Českou republiku. Evropa musí posílit svou vojenskou a zpravodajskou autonomii, zajistit si vlastní obranu a přejít k dlouhodobé strategii zadržování Ruska.

Co přijde po válce?
Válka na Ukrajině dospěla do slepé uličky a směřuje k příměří. To však neznamená trvalý mír – naopak, Rusko se bude jen přeskupovat a připravovat na další fázi konfliktu. Putinův režim přešel na válečnou ekonomiku. Západ musí počítat s tím, že i po konci aktivních bojů bude ruský militarismus jen sílit a že Rusko nebude považovat žádnou dohodu za konečnou. To znamená, že Západ musí přejít na strategickou obranu a dlouhodobě oslabovat Rusko ekonomicky, technologicky a vojensky.

Jak může Západ efektivně zadržet Rusko?

1. Bezpečnostní a vojenská připravenost
Pokud se Západ chce ubránit ruské hrozbě, musí posílit nejen vojenské schopnosti, ale i zpravodajské a policejní složky.

Budování obranného průmyslu – Evropě chybí zbrojní kapacity. Výroba dělostřelecké munice, raket a dronů musí být navýšena.
Modernizace armád – NATO musí investovat do nových vojenských technologií a zajistit interoperabilitu mezi členskými státy.
Posílení policejních složek – Rusko operuje i v hybridní válce, včetně kybernetických útoků, sabotáží a infiltrace politických a ekonomických struktur.
Pro Českou republiku to znamená posílení nejen armády, ale i bezpečnostních složek včetně policie a zpravodajských služeb. Musíme být připraveni na možné ruské infiltrace, sabotáže, hybridní operace i na narůstající organizovaný zločin spojený s Ruskem.

2. Kvalitní zpravodajské informace jako základ strategie
Nelze efektivně plánovat strategii proti Rusku bez přesných zpravodajských informací. Zpravodajská komunita musí být agresivnější v získávání lidských zdrojů – technické prostředky (odposlechy, satelitní snímky) jsou důležité, ale zásadní jsou informace od lidí zevnitř ruského systému.
České zpravodajské služby musí aktivně působit nejen v Rusku, ale i v zemích bývalého SSSR – zejména na Ukrajině, v Kazachstánu, Arménii, Gruzii a dalších zemích, kde lze získávat cenné informace o ruských aktivitách.
Využití války jako okna příležitostí – v době konfliktu je možné snadněji získat přeběhlíky, dvojité agenty a lidi ochotné spolupracovat se Západem. Česká republika a její spojenci musí tento potenciál maximálně využít.
3. Vymezení „červených čar“: Kde se zastaví ruská expanze?
Západ dosud jasně nedefinoval hranice, které Rusko nesmí překročit, což vedlo k agresi proti Gruzii, Ukrajině a rozšiřování ruského vlivu v Africe a Asii.

Nová strategie musí zahrnovat:

Garantovanou bezpečnost Ukrajiny – ať už formou členství v NATO, nebo bilaterálními bezpečnostními dohodami.
Posílení obrany pobaltských států a Polska – aby bylo Rusku jasné, že jakýkoli pokus o útok na tyto země bude mít okamžitou reakci.
Boj proti ruské přítomnosti v Africe, Střední Asii a Latinské Americe, kde Moskva aktivně podkopává západní vliv.
4. Nová studená válka – jak ji vést, aby se nestala horkou?
Rusko stále disponuje jaderným arzenálem, proto přímý vojenský střet by mohl mít katastrofální důsledky. Západ musí použít jiné metody:

Ekonomická strategie: Oslabit Rusko finančně
Zpřísnit sankce – omezit přístup Ruska k moderním technologiím, bankovnímu systému a klíčovým surovinám.
Zabránit obcházení sankcí – zejména přes Čínu, Turecko, Kazachstán a další státy.
Omezit ruské investice v Evropě – zmrazit majetek ruských oligarchů a firem napojených na Kreml.

Vojenské odstrašení: Ukázat sílu NATO
Zvýšit vojenské rozpočty – evropské státy musí investovat minimálně 2 % HDP do obrany.
Vybudovat silnější armádu EU – Evropa musí být schopna reagovat na krize bez závislosti na USA.
Rozšířit vojenskou přítomnost NATO na východní hranici – aby bylo jasné, že jakýkoli pokus o agresi bude mít tvrdou odpověď.

Technologická převaha: Zabránit Rusku v modernizaci
Omezit ruský přístup k polovodičům, umělé inteligenci a kybernetickým technologiím.
Investovat do inovací ve zbrojním průmyslu – vývoj nových typů dronů, obranných systémů a pokročilých zbraní.

Boj proti ruské propagandě a vlivu
Rozšířit protidezinformační aktivity – Rusko aktivně ovlivňuje veřejné mínění v Evropě skrze sociální sítě a média.
Podporovat prodemokratické síly v postsovětském prostoru – aby byl Kreml obklopen stabilními spojenci Západu.
Omezit ruskou infiltraci v evropských institucích – od politiky přes akademickou sféru po byznys.

5. Česká republika: Jak zabezpečit naše národní zájmy?
Česká republika musí aktivně budovat nejen armádu, ale i policejní a zpravodajské složky.

Posílení vojenské spolupráce se spojenci – větší zapojení do společných obranných projektů NATO a EU.
Budování moderní zpravodajské služby – s důrazem na lidské zdroje, nejen na technické prostředky.
Rozšíření operací českých zpravodajců v zemích bývalého SSSR – aby byly zabezpečeny naše strategické zájmy a získány klíčové informace o ruských aktivitách.
Agresivnější nábor agentů – v době války je snazší získávat zdroje v nepřátelském táboře. Česká rozvědka musí být aktivnější v kontaktování lidí ochotných spolupracovat se Západem.

Závěr: Dlouhodobý boj, který musíme vyhrát
Putinovo Rusko se nevzdá dobrovolně a pokud Západ nezasáhne nyní, bude otázkou „kdy“ a ne „zda“ dojde k další válce v Evropě. Česká republika musí hrát aktivní roli v nové bezpečnostní architektuře Evropy, jinak bude pouze pasivním divákem geopolitických změn.

Zdroj náhledové foto: C-S / Shutterstock.com