Jaké by to bylo, kdyby českého premiéra vypnuli jako Trumpa

Útok na Capitol na pár hodin ukázal, jak by mohl fungovat svět, kdyby vlivní neměli tak snadný přístup k manipulování mas, který jim před lety bez překážek poskytl Facebook, Twitter nebo Youtube.

Donald Trump vládl z Twitteru. Ovlivňoval své voliče skrz – často nepodložená, konspirační či dokonce prokazatelně lživá – „odhalení“ na sociálních sítích. Drsně zostuzoval své nepřátele. Popravoval své věrné, jakmile se mu odvážili v něčem odporovat.  

Až do své volební prohry na sklonku loňského roku to vše mohl dělat, jak se mu zachtělo.

Bez překážek, regulací, natož aby se musel zodpovídat z toho, co skrze sociální sítě říká. Po prohraných volbách najednou americké sociální platformy našly odvahu, aby k vylhaným příspěvkům alespoň začaly připojovat varování.

Teprve 6. ledna pohár přetekl. Bylo k tomu ovšem zapotřebí, aby svět obletěly šokující záběry z amerického Capitolu a po chvíli i zprávy o mrtvých.

Svět poprvé zažil ticho bez Trumpa. Dvanáct, respektive čtyřiadvacet hodin, kdy milionářský populista neměl šanci nic a na nikoho křičet. Nástroje, které Twitter, Facebook, Youtube či Instagram před mnoha lety tak lehkomyslně poskytly každému bez jakékoli kontroly, jen „ať si říká, co chce“, mu najednou nebyly dostupné.

Výsledek č. 1?

Po mnoha letech jsme byli svědky události v srdci americké politiky, kterou jsme mohli sledovat „pravdivě“. Zejména v prvních hodinách (poté, co majitelé sociálních sítí Trumpa umlčeli) jsme dostávali informace tak, jak jsme ještě před pár lety zvyklí.

Přední americká či světová média reportovala, ověřovala, hledala a ptala se aktérů. Bez toho, aby v prvních pár minutách po události musela začít rozebírat konspirační teorie či mimoběžné výroky, protože je pronesl prezident USA.

Trump po svém zabanování neměl celé hodiny šanci ovlivnit, jak budou lidé tragickou zpravodajskou událost vnímat. Nemohl manipulovat s tím, co-kdy-kde a hlavně proč se stalo. Totiž, že krizi v Capitolu způsobil radikální dav, zfanatizovaný v hodinách předtím projevy Trumpa, jeho synů, jeho právníků… Vytáhněte na Capitol! řekla prezidentova suita. A tak se také stalo.

Poprvé za dlouhá léta – a určitě premiérově během prezidentování @realDonaldTrump – se lidé na celé planetě mohli dozvědět, jak se událost stala, aniž by mezi jednotlivými fakty „řádil faktor Trump“.

Výsledek č. 2?

Trumpovi najednou zbyl mnohem omezenější prostor, jak manipulovat veřejný prostor. Mohl se dostat do standarních zpravodajských pořadů televizních stanic. List těch, které mu dlouho prokazovaly loajalitu, se však po prohraných prezidentských volbách rychle smrskl. Některé stanice dokonce kvůli Trumpovým lžím přerušovaly prezidentova vystoupení, odstup si začala udržovat i dlouho „protrumpovská“ síť Fox.

Takže to máme pár minut v televizích, navíc s rizikem nepříjemných otázek novinářů.

Druhou možností, jak by Trump mohl světu říct, co chce, je tiskový projev nebo konference. Bohužel, i tam na prezidenta čeká nepříjemnost, kterou si díky neregulovanému řádění na sociálních sítích odvykl. Tisk, novináři, štáby, komentátoři. Neboli mediální prostředníci, kteří – pokud dělají dobře svou práci – Trumpova slova zasadí do kontextu. Upozorní na případné obsahové nepřesnosti, manipulace. Nebo se rovnou rozhodnou, že informaci v Trumpově verzi lidem neposkytnou, protože by jim prezentovali lži.

Třetí cestou, jak bez twitteru či Facebooku dostat něco k masám, by mohla být deníková média. Dnes již dominantně onlinová. Pro Trumpa je tu ale stejná nepříjemnost – silné redakce.

Tím, jak celé roky Donald Trump útočil na profesionální média a stavěl společnost proti nim, se je snažil znedůvěryhodnit, oslabit. Práci novinářů urážel rád a pravidelně, lhal o nich nahlas a s gustem. Těžko tudíž mohl nyní čekat, že by mu zpravodajské redakce hodily „záchranný kruh“ a daly mu nadstandardní prostor.

Poslední možností samozřejmě zůstávají mediální kanály protrumpovských skupin, které vyvolaly (Capitol riots: Who broke into the building? – BBC News) krvavé řádění v Capitolu. Od stránek neonacistických Proud Boys až po webová fóra šiřičů nepodložených konspiračních teorií typu QAnon. Ale to nejsou zrovna informační zdroje, které by chtěly sledovat masy bez ohledu na politické přesvědčení.

A tak nakonec i samotné prohlášení Donalda Trumpa, že tedy přeci jen „předá poklidně moc“ nastupujícímu prezidentovi Bidenovi, musel na Twitteru zveřejnit jeho mluvčí.

A jak by to bylo v Česku?

Premiér Andrej Babiš je na Twitteru či Facebooku takovým počeštěným Trumpovým klonem. Tedy, byl do čtvrtečního rána, než se tým jeho PR poradců rozhodl sundat z Babišovy profilové fotografie tu červenou kšiltovku.

I Babiš si již deset let užívá toho, že majitelé globálních sociálních sítí poskytují bez překážek velmi levný nástroj, jak se dostat lidem do hlavy. Stejně jako Trump si na sítích neláme hlavu s tvrdými pojmy jako pravda, fakta či realita. Natož s těmi éteričtějšími, jako slušnost či poctivost. Dokladů jsme na Neovlivní.cz během naší nedlouhé existence přinesly desítky. Český premiér například zaujímá přední místa v naší Databázi politických lží.

Andrej Babiš má na rozdíl od Donalda Trumpa štěstí, že pro americké korporace je Česká republika přeci jen trochu „mimo radar.“ Tudíž se zatím nemusí bát, že by se u jeho případné lži, byť sebevětší, objeví třeba twitterová hláška, že „tato informace odporuje pravdě“.

Takže čistě hypoteticky: Jak by vypadalo 24 hodin, pokud by Babiše potkal na sítích osud Trumpa?

Je to překvapivé, ale zakladatel Agrofertu, ANO a také český premiér by měl k dispozici mnohem lepší mediální hřiště, než které zbylo v USA na Donalda Trumpa.

V časopise Neovlivní jsme v důkladné analýze popsali, jak moc zpravodajství veřejnoprávní televize během covidového roku zvýhodňovalo Andreje Babiše a jeho vládu. Jakkoli motivace novinářských šéfů ČT není jasná a i uvnitř televize existují skupinky novinářů, které proti nadbíhání vládě brojí, faktem ale zůstává, že veřejnoprávní zpravodajství hraje dominantně agendu, kterou vytvořili píáristé kolem Andreje Babiše. Tiskové konference bez konfrontačních otázek, každodenní monology Babišů Havlíčků, Schillerových ve večerní hlavní zpravodajské relaci… Takže, i bez sítí má Andrej Babiš Českou televizi.

Podobně, jako radu ČT, dokázali političtí šíbři ANO (podporovaní komunisty a statisty z ČSSD) v uplynulých letech ovládnout i zákulisí veřejnoprávního Českého rozhlasu.

Takže i v rádiovém éteru by to Babiš – pokud by ho umlčel Facebook či Twitter – měl dobré. Samozřejmě neopomínáme ani takovou „drobnost“, že navíc sám vlastní nejposlouchanější české rádio Impuls (vlastní ho Agrofert, který Babiš ovládá, jak jednoznačně prokázala Evropská komise).

Agrofert samozřejmě vlastní rovněž tištěné a webové zpravodajství Mf Dnes a Lidových novin.

Nic z toho o Donaldu Trumpovi neplatí, tudíž výsledek v informační blokádě je prozatím Babiš 4: Trump 0.

A nekončíme. Navzdory všem českým tiskovým, rozhlasovým, televizním či monopolním zákonům dokázal tým drahých mediálních poradců a lobbistů dostat Andreje Babiše i do médií konkurence. Barrandovská epizoda Jaromíra Soukupa možná ve vzdělanějších kruzích působila úsměvně, ale českému premiérovi sloužila roky. A dobře. A později tutéž roli převzala ještě mocnější mediální skupina televize Prima. Sledovat v diskuzním pořadu CNN / Prima ob-týden Babiše a jeho věrné, to už taková legrace není. Takže: 5:0.

Ne nadarmo obě skupiny utvrdily spojenectví i byznysově – Mafra bude Primě (ve volebním roce!) dodávat regionální „zpravodajství“.

Přímé novinářské propojení má díky úzkým osobním vazbám Andrej Babiš rovněž do zpravodajství regionálních Deníků či listu Právo.

Kdyby Twitter, Facebook či Instagram (klidně i na neurčito, jak v případě Trumpa oznámil Mark Zuckerberg) zablokoval účty českého premiéra, bude na tom Andrej Babiš s mediálním vlivem minimálně 7x líp, než chudák Donald Trump.

U soukromých mediálních domů, které se přimkly k Babišovi, je to věc obchodního rozhodnutí. I když i na jejich zpravodajství a publicistiku by se měly vztahovat platné zákony. U těch veřejnoprávních je to alarmující.

Zdroj náhledové foto: Twitter Andreje Babiše