Srpnové vzestupy a pády
Žijeme ve zvláštní době. Jsme svobodní, máme demokracii, máme se nejlíp, jak jsme se kdy měli, ale jsme smutní a se stavem společnosti nespokojení.

Občas mi naše současnost připomíná počátky normalizace z let 1969–1971. Jako kluk jsem ta léta zažil a dobře si je pamatuji. Ačkoliv tenkrát jsme nebyli ani svobodní, ani demokratičtí. Pražské jaro 1968 přineslo naději, že svobody a snad i demokracie jednou dosáhneme. Byla cítit ve vzduchu, byla blízko, ale přišli jsme o ni naráz během jediné srpnové noci. Ostnaté dráty se nám zaryly do duší víc než předtím. Netalentovaní a zamindrákovaní jedinci zvedli pyšně hlavy a všem dali najevo, že teď budou mít hlavní slovo oni. A měli.
