Jan Hrušínský: Což takhle reforma zbytečných výdajů? Třeba dotací

Vzestupy a pády podle principála Divadla Na Jezerce.

V posledních letech neustále slyšíme o nutnosti daňové reformy. Bez vyšších příjmů prý nebude na důchody. Důchodová reforma je volebním šlágrem posledních třicet let. Stát musí zvýšit příjmy, slyšíme ze všech stran. Což takhle reforma zbytečných výdajů?

Proč neslyšíme o reformě poskytování dotací? Dotace na toustový chléb, na kulturu, na dopravu a obchod, na průmysl a stavebnictví, myslivost a sport, na Peltu, málem na těžbu kamení v Lánech, na penziony v Osvětimanech, na vlekaře, rybníkáře i stanaře, na otrávení života v Bečvě, na letní muzikály na Kampě, dotace na to či ono. Musí stát vydávat miliardy korun na projekty, které jsou v civilizovaném světě ziskové a soběstačné? Potřebuje dávat každý rok miliardy, respektive stovky milionů korun divadelním příspěvkovým organizacím, které vyrábějí hry typu Slunce, seno, jahody?

Umíte si představit rekonstrukci jednoho městského divadla za téměř tři miliardy korun? Čtete dobře. Tři tisíce milionů korun na opravu jednoho domu na Vinohradech. Já si to také představit neumím, ale přesto je tento bájný rozpočet realitou. Která stavební firma pracuje takhle draze? Metrostavu přece soud účast na veřejných zakázkách zakázal. Kdyby neblaze proslulý expolitik David Rath neseděl ve vězení za předraženou a korupcí provázenou rekonstrukci jednoho zámku, myslel bych si, že rozpočet na opravu Vinohradského divadla sestavoval se svými komplici právě on. I když ani oni rozpočet rekonstrukce buštěhradského zámku do takové výše nedostali. Co spřátelené dodavatelské firmy? Ty se nechtějí přiživit? A co radní a politici? Myslíte, že je možné, aby u přípravy tak neobvyklého rozpočtu figuroval trestně stíhaný radní? Vsadíme se? Tipnul bych si, že město Praha bude brzy potřebovat navýšit i svůj rozpočet.

Nedivím se, že při takovém hospodaření stát uvažuje o zvýšení daní občanům. Někdo to přece zaplatit musí. Nedivím se, že je ve vzduchu úvaha, aby lidé, kteří celý život pracovali, odcházeli do důchodu později. Pochopitelně. Kde má stát brát na důchody, ze kterých by se dalo důstojně žít, když dotuje tisíce zdravých lidí v produktivním věku, kteří čím dál bezostyšněji volají po dotacích?

Máme holé zadky! – křičeli před pár lety plně dotovaní divadelníci na náměstí před pražským magistrátem, když radní chtěli reformovat poskytování kulturních grantů. Někteří dotovaní kolegové tenkrát před fotografy neváhali stahovat kalhoty. Politici se lekli a reformu odložili. Jako vždycky. Neuvěřitelná kumulace funkcí a střetů zájmů nových vládců Prahy!

Co brněnský senátor Töpfer, kterému Praha poskytne zmíněné tři miliardy? Byznysmen, senátor, místopředseda stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, vysokoškolský pedagog DAMU, filmový a divadelní herec, režisér, autor, scenárista, člen výběrových komisí pro jmenování ředitelů do všech dotovaných divadel v ČR, člen Asociace profesionálních divadel (založena podle mého názoru k ovládnutí dotované části kultury), spolumajitel a provozovatel restaurace a ředitel největší městem dotované příspěvkové organizace Divadla na Vinohradech, se nedávno nechal slyšet, že 90 milionů každoroční dotace mu nestačí. Expremiérovi České republiky také nestačilo „jen“ 100 milionů na linku na toustový chleba, který prodává v jedné ze svých asi tří set dotacemi vybavených firem. A tak chtěl a bude chtít víc a víc.

Skvělý příklad nedávno uvedl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady, bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, když přirovnal rozdávání dotací k drogové závislosti. Čím dál hladovější příjemci obřích dotací odvykli pracovat tak, aby dokázali být soběstační. Možná to nikdy neuměli. Jejich firmy, nebo v kultuře jejich neziskově se tvářící, ale brutálně nekale soutěžící kulturní stánky, by bez dotací rychle přivedli ke krachu. Bez dotací nejsou schopni tvorby. Přesto je politici drží ve funkcích často i po vypršení mandátu a nová výběrová řízení na jejich pozice nevypisují. Přesně jako v případě zmíněných byznysmenů provádějících rekonstrukce ze zlata a drahých kamenů, anebo vyrábějících za miliardy veřejných korun už desítky let bohapustě komerční kasovní trháky.

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský,
principál Divadla Na Jezerce, 12. 2. 2023

Zdroj náhledové foto: Divadlo na Jezerce / Martin Šimral