Jan Hrušínský: Kdo nic nedělá, nic nezkazí

Březnové vzestupy a pády

Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pěkné české přísloví, jímž se my Češi řídíme po staletí. Nevýhodou je, že jsme po staletí žili v poddanství. Němci, Rakušáci, Rusové… zkrátka vždycky se našel někdo ochotný o nás (bez nás) rozhodovat. Čas od času se stane, že si chvilku vládneme sami. To potom nadáváme jak špačci a obviňujeme kdekoho z kdečeho. Třeba Brusel. A raději si vládnout přestaneme. Milujeme pevnou ruku. Třeba Čínu. Pak už jako vždycky: Odevzdáme zbraně, pevnosti, pohraničí, všechno. Svobodu. A platíme. Nejvíc za čínský virus. Děkujeme.

Principál Jan Hrušínský. Foto: Divadlo Na Jezerce

Také se v Česku říká – drž hubu a krok. Pamatuju si, jak moje babička říkávala tátovi, tedy svému synovi: Rudolfe, ne abys zase někde něco povídal. Tatínek většinou neposlechl, řekl, co si myslel, a šel z maléru do maléru. Abychom měli v sedmdesátých letech na uhlí, které prý už zase začíná mít budoucnost, museli rodiče pod cenou prodávat cennosti, co dědili z generace na generaci. Tatínek za svoji pravdomluvnost nesměl pár let filmovat, nemohl do televize a do rozhlasu. Ono se tam stejně tou dobou nesmělo říkat, co si kdo myslel. Na čistotu myšlenek dohlížel ÚV KSČ a na něj ÚV SSSR. Vládli nám Rusové. Teď bude na čistotu myšlenek dohlížet nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Pro začátek. Bůh ví, jak to s námi bude.

Ruku na srdce, ono to nikdy nebylo optimální. Třeba náš největší světec svatý Václav. V kritické době sklopil hlavu, mlčel a platil. Saský král Jindřich Ptáčník si z Čechů tenkrát udělal kasičku a z Václava platícího poddaného. Znáte, ne? Václav nedal zahynouti nám ni budoucím a platil a platil. Pěkně každý rok 120 volů a 500 hřiven stříbra do Německa. Někdo by řekl, že národ zaprodal, zradil a kolaboroval, někdo ho měl za hrdinu. Němci věděli své a ty nejlepší z nás vyznamenávali svatováclavskou orlicí. Dlouho se nevědělo, jak s Václavem naložit, tak se z něj udělal svatý. Patron země české, vládce náš.

Alena Schillerová se zdraví se zástupci čínské strany před vítáním letadla na Letišti Václava Havla, 20. března 2020. Foto: vlada.cz

Když se o něco později v Německu díky svobodným volbám dostal k moci Adolf Hitler, Češi zrovna v té době o sobě pár let rozhodovali sami. Sice si vládli podle rakousko-uherských zákonů, které si snad kvůli kontinuitě rakousko-uherského práva po roce 1918 ponechali a jen lehounce upravili. To se taky v Česku dělá. Kontinuita komunistického práva a podobně. Voskovec a Werich si pouštěli pusu na špacír a nahlas říkali v soukromém Osvobozeném divadle, co si myslí. Což takhle poslat každý rok 120 volů do Německa? To by se to tady, pane, pročistilo! Češi se smáli. Pak se lekli a Voskovcovi a Werichovi divadlo zavřeli. Aby V & W přežili, museli do emigrace.

Když se po válce vrátili, všechno bylo jinak. Češi si zase chvilku vládli sami. Nebojte, jen dva a půl roku. Ve svobodných volbách si zvolili Klementa Gottwalda a ten říkal, že je pro živnostníky, pro demokracii a podobně. Vždyť to znáte, ne? Ale byla to divná demokracie. Snad kvůli kontinuitě protektorátního práva se vládlo pomocí dekretů a dalších nedemokratických nařízení. Každý to chápal, bylo po válce.

Přišel Únor 1948, se Sovětským svazem na věčné časy, atd. Věčné časy trvaly čtyřicet let.

A teď jsme zase ve válce. S čínským virem, který je prý italský. Říkal to předseda. Jeden aby se bál, jak to dopadne. Jakže to babička říkala? Kdo nic nedělá, nic nezkazí? Držet hubu a krok?

Jenže, můžu já čekat dalších 40 let, až si zase chvilku budeme vládnout sami, když je mi už 65? Mějte se hezky.

 

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce, 25. března 2020

 

Jan Hrušínský publikuje pravidelně v tištěném časopise Neovlivní.cz.

 

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Štítky: ,


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít