Jan Hrušínský: Lež má krátké nohy?

Únorové vzestupy a pády podle principála Divadla Na Jezerce

Je půl páté ráno. Město se v ranní mlze probouzí výbuchy granátů a padajících bomb, je slyšet dětský pláč a detonace jsou stále silnější. V mrazivé noci řinčí rozbitá okna, burácí motory letadel a tanků v ulicích, všude je cítit pach krve a nafty, padají domy a hřmí tak hrozivě, jak žádná bouřka nedovede. Co to je za rány, maminko? Já mám strach. To je ruská mírová mise, miláčku, neboj se, tatínek nás šel bránit. Ukrajina 2022.

Jak to říkal ten chlap Putin celému světu? Mírová mise? Vždyť je to válka, ne? Sprostá a agresivní válka. Brutální přepadení sousední země, která chtěla být svobodná a demokratická. Hanebná lež vycházející bez uzardění z ledově chladných úst bezcitného člověka, kterému svět lži a chorobnou touhu po moci už desítky let toleruje.

Když přepadl Čečensko, svět se mlčky díval. S hrůzou, ale díval. Všichni jsme viděli, jak ctižádostivě Putin boří města a srovnává se zemí obytné čtvrtě, jak bombarduje domy plné nevinných lidí. S hrůzou i utajovaným obdivem lidstvo sledovalo, jak Vladimir Putin vezl mír do Sýrie, do Jižní Osetie, do Ázerbájdžánu a Arménie.

Když před osmi lety přepadl (ano, přepadl) a rozpoutal krvavé peklo v Donbasu, svět dělal, že nevidí. Čtrnáct tisíc mrtvých lidí. Potrestáme ho sankcemi, říkali jedni. Sestřelil civilní holandské letadlo s více než dvěma sty nevinných lidí na palubě a svět s přivřenýma očima mluvil o tvrdších sankcích pro několik bohatých Rusů. Co když to neudělal on, zpochybňovali druzí.

Pak vtrhl na Krym. Stejně brutálně a lživě, jako kdysi jeho rodní bratři vtrhli do Československa. Bratrská pomoc? Lež. A předtím do Maďarska. A ještě předtím ve spolupráci s Adolfem Hitlerem do Polska.

Přísahám, že nevím, kdo obsadil Krym. Vždyť ti muži v zeleném neměli žádné označení. Ruští vojáci to nebyli, přísahal celému světu s úsměvem Putin jen pár dní před tím, než neoznačeným zeleným mužikům předal v Moskvě vysoká ruská vyznamenání. A svět se díval, viděl a mlčel.

Nemlčel tehdy snad jen český prezident Miloš Zeman. Vždy byl nablízku a vždy měl pro svého přítele Vladimira pár ponížených slov uznání a obdivu. To je hotová věc. Nemám důvod nevěřit svému příteli Lavrovovi, že v Doněcku a Luhansku je jenom chřipka. Žádná válka tam není, lhal Zeman, jako když tiskne. Na Ukrajině je fašismus, nedivme se, že se to Rusku nelíbí, lísali se i jiní Zemanové a svět mlčel. Novináři psali a upozorňovali; ty radil Zeman „likvidírovať“. Pamatujete?

Kšeft je kšeft. Básník Nohavica – ten božský Jaromír, co před listopadem 1989 udával své kamarády a donášel na ně StB – si bez uzardění dojel do Moskvy pro řád míru a přátelství na věčné časy.

Ne! Nedrážděme Putina. Nikdo na světě přece nechce válku. Co kdyby nám Rusové zdražili plyn? Co naše firmy v Rusku? Co Mynář, Nejedlý, co nebožtík Kellner? Rusové nejsou nebezpeční, hřímali bůhví jak zvolení Trumpové a svět mlčel.

V únoru 2022 rozpoutal Putin – kolikátou už – mírovou misi. Co na tak strašlivou lež říkají lidé? Postaví už konečně Vladimira Putina před mezinárodní soudní tribunál a odsoudí ho na doživotí jako krvavého válečného zločince? Budou Rusové vyloučeni z OSN? Přijdou o SWIFT? Zvítězí ve 21. století pravda nad lží, i když nás to bude něco stát? Nebo budou sankce? Tentokrát asi tvrdé, že? Ať se má Putin ve svých zlatých palácích čemu smát.

Kdysi se říkalo, že lež má krátké nohy. Jenže to byla lež. Má je nekonečně dlouhé. Tak dlouhé, že ji nikdo na světě už tisíce let nemůže dohnat. Nepřestaňme se o to pokoušet. Věřme, že jednou skutečně pravda lež dožene.

Pro časopis Neovlivní.cz Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce, 25. února 2022

Zdroj náhledové foto: Divadlo Na Jezerce