Jan Hrušínský: Tak rozvrzaný orchestr a tak hlasitá a sebevědomá hra

Zářijové vzestupy a pády. Principál Divadla Na Jezerce píše pro Neovlivní.cz

Na světě jsou dva druhy lidí. Ti, co jsou ve vajíčku, a pak my ostatní, před kterými leží vajíčko neproniknutelně uzavřené. Možná mě teď podezíráte z pominutí smyslů, ale není tomu tak. Být ve vajíčku má velké výhody, i když jak známo, nic na světě není zadarmo.

Výraz „být ve vajíčku“ kdysi přesně popsal francouzský dramatik Félicien Marceau ve své stejnojmenné hře. Lidé ve vajíčku jsou ti, kteří vědí, kdy a kde se ve správnou chvíli s kým potkat, s kým se přátelit a na jaké vlně plout a jakou pravdu hlásat. Jsou to ti, kteří vědí, čí píseň je třeba zpívat, na koho se líbezně usmívat a komu se vyhnout na sto honů. Bývají to zpravidla majitelé stranických legitimací a průkazů, které zavčas dovedou vyměnit za jiné legitimace a jiné průkazy. A i když jim časté změny názorů zpočátku dávají zabrat, nelitují a po celý život se mají báječně. Žijí si jako v bavlnce. Jsou ve vajíčku. Mohou si být jisti, že nebudou nikdy finančně strádat, soudní pře vyhrávají, ať už provedou cokoliv. A kdyby náhodou nevyhráli, co na tom? Prostě se rozsudkem nebudou řídit. Mohou zneužívat svých pravomocí, protože vždycky nějaké mají, mohou si dovolit neplatit daně, a jsou dokonce známy případy, kdy člověku ve vajíčku projde i vražda. Bývají mezi nimi chroničtí lháři tak bravurní, že už sami nerozeznávají, co je pravda a co lež. Vše, co by mohlo sloužit celku, vždy hravě otočí jen ve svůj vlastní prospěch.

Ach, ti tuneláři, stavitelé černých staveb, příjemci podvodně vylákaných dotací, které se nemusí vracet, ani když podvod praskne. Andělé nepoctivosti. Mistři obchodu se strachem. Jak bravurně dovedou držet staré lidi pod krkem. Už dávno jim nenabízejí jen nějaké hrnce. Tihle kšeftují se strachem a hned proti němu nabízejí svou ochranu. Před migranty, před čínským virem, před svobodou i demokracií. Podívejte se na ně, jak si užívají svoji hvězdnou dobu. Jak jim úřady jdou na ruku. Jak jim slouží stát, kterému původně měli sloužit oni sami. Nemají bezpečnostní prověrky, nemají čistá lustrační osvědčení, nemají žádné předpoklady zastávat místa, která zastávají. Mají jen drzost a veřejné peníze. Naše peníze mají. Přímo před našima očima kradou, loupí a rabují všechno, co jim Česká republika dovolí. Bože, tak rozvrzaný orchestr a tak hlasitá a sebevědomá hra! Jaká zvrácenost.

Ano, je jim za to odebráno svědomí, ztratili schopnost přirozeného studu (ani se nezačervenají), nemohou už si nikdy být jisti láskou ani přátelstvím. Ale to všechno je jim jedno. Jejich Bohem jsou peníze a afrodiziakum moci.

Neměli bychom je už konečně poslat, kam patří? Možná že právě tím bychom starší občany před takovými šmejdy ochránili nejlíp.

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce, 1. října 2020

Zdroj náhledové foto: Divadlo Na Jezerce

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Štítky: ,


Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít