© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Příběhy AB a VB se začínají podobat čím dál víc. I VB bývaly plné noviny. Nejprve zpráv o tom, jak geniálně přivábil české voliče svým bojem proti politickým dinosaurům, pak o tom, jaké praktiky při řízení Věcí veřejných i ministerstev užívá. Dnes je o Vítu Bártovi slyšet vlastně jen v souvislosti se soudem, kde se – za účasti jedné z nejvlivnějších figur české justice, advokáta Tomáše Gřivny – domáhá dvacetimilionového odškodného za neoprávněné stíhání. Dal už Bárta, přezdívaný superguru, politice definitivně vale? Odemykáme text z tištěného magazínu Neovlivní.cz
Bylo to před sedmi lety touto dobou, kdy se Vít Bárta šplhal na svůj politický vrchol. Věci veřejné, ke kterým se tehdejší majitel bezpečnostní agentury ABL již otevřeně hlásil, přesáhly v průzkumech preferencí pětiprocentní hranici a mířily za volební senzací. A také jí dosáhly. V létě roku 2010 vstoupila strana, kterou si část pražské ODS chystala jako zálohu pro komunální politiku a udržení vlivu nad Prahou, do vlády. Bárta se stal ministrem dopravy, a její předseda Radek John dokonce ministrem vnitra.
Vít Bárta na konferenci Věcí veřejných v roce 2010. Repro: FB VV
Jenže stejně rychle jako vzestup přišel i pád na samotné politické dno.
Stačil rok u moci a na světě byl skandál. Jeden z největších v české politice. Před mikrofony a televizní kamery tehdy předstoupili dva poslanci Věcí veřejných – Kristýna Kočí a Jaroslav Škarka – s tím, že je Bárta uplácí a za peníze si kupuje jejich loajalitu. Policejní výslechy nabraly na otáčkách, přišla obvinění, soudy, rozsudky, rozpad partaje. Bárta i Věci veřejné postupně padali na dno.
Jenže Vít Bárta se zvedl, nebo se o to alespoň pokusil. Jak se mu od té doby daří? A plánuje další pokus o návrat?
Návrat do politiky
Se svým pádem se Vít Bárta odmítal smířit hned od počátku. Politika a moc, kterou přináší, ho uchvátily. Samozřejmě věděl, že Věci veřejné už nemají šanci, a tak si dlouho před volbami vyhlédl nadějnou politickou tvář – Tomia Okamuru.
„Znali se podle mě od roku 2009 nebo 2010. Byli v kontaktu ještě v době, kdy Bárta seděl ve vládě,“ tvrdí dnes Tomáš Hrdlička. Podnikatel, lobbista, bývalý člen ODS a šedá eminence pražské politiky, jejíž nejslavnější léta už ale pominula.
Právě Hrdlička se v posledních letech opakovaně hlásí k tomu, že to byl on, kdo stál za projektem Věcí veřejných, a že Bártovi pomáhal vše budovat. Podle některých do strany investoval až 200 milionů korun, to však podnikatel odmítá. „V penězích nic, v času hrozně moc,“ přiblížil Hrdlička svou investici do strany před dvěma lety v rozhovoru pro Radiožurnál.
Hrdlička stejně mluvil už v letech 2009 a 2010 – tehdy ale jen po kavárnách a v neformálních rozhovorech. To už neplatí. „Léta Bártových politických úspěchů byla jen se mnou,” říká dnes.
Oba muži se skutečně znali a jistě často konzultovali i politickou strategii; v pohledu na to, kdo stál za Věcmi veřejnými, se ovšem liší. Ostatně – Bárta reagoval před dvěma lety na Hrdličkův rozhovor pro Radiožurnál slovy, že jeho tvrzení považuje za úsměvná.
„Naposledy jsme spolu byli na obědě ve Four Seasons. Když jsem z oběda odešel, tak ho před hotelem zatkli. Bylo to v říjnu 2013,” tvrdí Hrdlička. „Vůbec nevím, co dnes dělá,” dodává.
Bártu skutečně zadržela policie, bylo to pár dní po volbách na konci října 2013 kvůli vyšetřování úniků z policejních spisů. Hned druhý den ho ale detektivové pustili.
V barvách Úsvitu
I když oba muži dnes podle všeho skutečně v kontaktu nejsou, Hrdlička nepochybně stál v pozadí Bártovy snahy o záchranu kariéry. Tehdy Bárta vsadil na zmiňovaného Tomia Okamuru a jeho hnutí Úsvit. Byla to kandidátka Úsvitu, na níž našel on i několik vyvolených z Věcí veřejných útočiště. Měla to být cesta zpět do sněmovny. Samotnému Vítu Bártovi ale těsně unikla – i když Úsvit uspěl, on se o 175 hlasů do sněmovny v Plzeňském kraji nedostal. Kdyby kandidoval v Praze, byl by dnes poslancem.
Příběh o spolupráci s Úsvitem je ale mnohem složitější, než se tehdy zdálo. Za prostým spojením dvou pragmatických politiků Okamury a Bárty totiž ve skutečnosti stály složité zákulisní dohody o moci a penězích. Ostatně z dnešního pohledu není vůbec jasné, kdo vlastně Úsvit – nejúspěšnější volební projekt co do finančního výnosu – vymyslel. Hlásí se k němu totiž hned několik lidí.
Tomio Okamura, snímek z jeho FB stránek.
„Dnes už snad mohu v klidu veřejně říct, že Úsvit byl nápad můj a Vítka Bárty. Přemýšleli jsme, co by nás dostalo zpět do Parlamentu. Snažili jsme se zopakovat úspěch Věcí veřejných a postavit to opět na jedné ústřední osobnosti. Radek John už byl odepsaný a za zenitem, téma dinosaurů také. Proto jsme zvolili Tomia Okamuru a téma přímé demokracie,” vyprávěl v září 2015 Bártův blízký kolega, bývalý poslanec a sponzor VV Michal Babák, v rozhovoru pro deník E15.
Úsvit, teď bez ohledu na to, jak dopadl, přinesl obrovský úspěch. Hnutí vynaložilo na kampaň 11 milionů, volební výsledek mu ale na státních příspěvcích garantoval během čtyř let 122 milionů. A to pro subjekt, který měl všeho všudy devět členů.
„To je jeden z důvodů, proč se to celé dělalo. V zájmu jakýchkoli politických akcí peníze potřebujete a dobře víte, že čerpání peněz od různých sponzorů je velmi citlivé,” dodal v citovaném rozhovoru Babák.
Jenže podobně se k Úsvitu hlásí i Hrdlička, který se údajně podílel na úvodním financování strany. A samozřejmě úplně jinou verzi vzniku a fungování Úsvitu nabízí jeho bývalá hlavní tvář Tomio Okamura, který Babákova slova označuje za bláboly a nesmysly.
S Konvičkou
Ale pojďme dál – neúspěšnými sněmovními volbami totiž Bártova spolupráce s Úsvitem neskončila, zato ale záhy skončilo spojenectví s Tomiem Okamurou.
Věci veřejné se rády chlubily tím, že mají ve svých řadách atraktivní ženy. Což znamenalo svlékat je do plavek či prádla. Foto: archiv
Na začátku roku 2015 se totiž oba začali hádat o peníze a vliv ve straně. Podle časopisu Týden Bárta Úsvit platil a peníze chtěl vrátit ze státních příspěvků. Znesvářené frakce rozpoutaly otevřenou bitvu, vzájemně si začaly vyhazovat lidi z funkcí a obviňovat se ze zpronevěr a vyvádění stranických peněz.
Spor nakonec vyhrál Bárta, který získal na svou stranu většinu poslaneckého klubu, a Okamura na začátku května 2015 z Úsvitu odešel.
Zatímco Okamura po stranickém puči, jak sám říká, založil vlastní projekt, Stranu přímé demokracie, Bárta zůstal a začal k oslabenému Úsvitu lákat další – zejména Blok proti islámu v čele s islamobijcem Martinem Konvičkou, sociologem a bývalým členem Strany svobodných občanů Petrem Hamplem nebo bývalou sociální demokratkou a spojenkyní Jany Bobošíkové Janou Volfovou.
Spolupráci tehdy Bárta nenechal náhodě a nechal si podepsat řadu smluv. Podle Konvičky sliboval, že nový slepenec vydělá na státních příspěvcích 60 milionů korun, a předem plánoval, jak se peníze rozdělí. Konvičku pak údajně zavázal placením penále, pokud by od spolupráce odstoupil.
Jenže ani v novém složení, které mělo přinést velký návrat Víta Bárty, Úsvit nefungoval. A především vypukla přetahovaná o peníze a Volfová a Hampl se začali veřejně obviňovat z toho, kdo si „přikrádá“ peníze z nového uskupení. Hampl pak obvinil i Bártu, že uskupení ze zákulisí skrytě ovládá a že z něj vyvádí peníze, protože na něj navázaná firma měla tisknout stranické volební noviny.
Ještě před krajskými volbami (odehrály se loni na podzim) Blok proti islámu spolupráci s Úsvitem vypověděl a Bártovi zůstala jen Jana Volfová a její Blok proti islamizaci. Rozpad obou subjektů dokonce začala na podzim řešit policie.
Až vysoudím miliony, dám je na boj s mafiemi
Na Facebook teď dává Vít Bárta jen momentky ze soukromí. V tomto případě z plesu v Opeře, kam se vypravil s partnerkou Kateřinou. Foto: FB Víta Bárty
Od loňského podzimu se superguru, jak se mu přezdívalo ve Věcech veřejných, z politické scény stáhl. Teď se Vít Bárta věnuje soudu, ve kterém se domáhá dvacetimilionového odškodného za stíhání kvůli korupci. A pražský městský soud mu v polovině února dal šanci odškodné skutečně získat – změnil totiž původní verdikt nejnižší instance a rozhodl, že Bártův nárok není promlčený a o peníze se může soudit.
„Nemá s námi už vůbec nic společného, vážně, nic, vůbec nic není,” tvrdí současný šéf Úsvitu, poslanec a Bártův bývalý velký spojenec Marek Černoch.
I další někdejší blízcí spolupracovníci Víta Bárty potvrzují, že se z veřejného prostoru prostě stáhl. Ale jaké má další plány? Prý si to nechává pro sebe. „My se vídáme, mluvíme spolu, trávíme spolu čas na koních, ale o politice nemluvíme. Můžu tedy odpovědět jen sám za sebe – já rozhodně žádný návrat do politiky neplánuji, podzimních parlamentních voleb se nijak účastnit nebudu,” říká například Michal Babák.
Sám Bárta s médii přestal komunikovat. Nezvedá telefon, nereaguje na zprávy a neodpověděl ani na žádost zanechanou u své asistentky. Jediným místem, kde se občas vyjádří, zůstává jeho facebookový profil, na němž se však věnuje zejména své roční dceři Amálce a své ženě, mimochodem pořád ještě aktivní komunální političce a bývalé poslankyni VV Kateřině Klasnové.
Náznakem, že s politikou pořád koketuje, je tak jedině jeden z jeho posledních facebookových statusů: „Pokud s odškodněním uspěji, garantuji, že peníze dám na boj s politickými mafiemi v ČR, které účelově kriminalizují nepohodlné.”
