Kauza Maršálek: Začal soud s ruskými špiony s českou stopou

V Londýně soudí Bulhary, které ke spolupráci s ruskou rozvědkou zlákal Jan Maršálek, zmizelý syn vídeňských Čechů, kterému úřady připisují jeden z nejtroufalejších miliardových podvodů v dějinách. A také práci pro ruskou špionáž.

Orlin Roussev a Biser Džambazov, dva z pěti Bulharů zatčených v Londýně se přiznali ke špionáži ve prospěch Ruska. Vyšlo to najevo během soudního procesu, který právě včera začal v Londýně.

Klíčovou postavou v pozadí je přitom Jan Maršálek s českými kořeny, kterého úřady viní z miliardového podvodu Wirecard a také z dlouholeté práce pro Kreml. Maršálek však narozdíl od zatčených Bulharů před úřady už několik let uniká.

---

ČTĚTE TAKÉ: Chyť mě, jestli to dokážeš. Aféra Jana Maršálka

---

Byl to právě Maršálek, který podle výsledků vyšetřování policistů hned několika států, zverboval pro práci pro ruskou rozvědku vedoucího skupiny Bulharů, šestačtyřicetiletého IT specialistu Rousseva.

Všech pět bulharských státních příslušníků v posledních letech pobývalo a pracovalo ve Spojeném království. Džambazov pracoval jako řidič v nemocnici, Katrin Ivanova (jeho partnerka) byla laborantkou na klinice a Vanya Gaberova pracovala jako kosmetička.

V roce 2020 The Insider, Bellingcat a Der Spiegel odhalily, že Maršálek uprchl do Ruska 19. června téhož roku, den poté, co auditoři objevili chybějící zůstatek ve výši více než 1,5 miliardy dolarů v účetních knihách Wirecard.

Následná vyšetřování prokázala úzké vazby Maršálka na ruské zpravodajské služby. Spolupracoval s GRU – ruskou vojenskou zpravodajskou agenturou – pomáhal ruské rozvědce při zakládání soukromých vojenských společností v afrických zemích, získával informace prostřednictvím podplacených rakouských bezpečnostních pracovníků a plnil další citlivé mise v zájmu ruských bezpečnostních služeb.

Britští vyšetřovatelé se domnívají, že Maršálek začal spolupracovat se zatčeným Bulharem Roussevem v roce 2014. Jako specialista na digitální sledování poskytl Roussev Maršálkovi šifrovaná komunikační zařízení a do svého týmu naverboval nejméně čtyři další výše zmíněné bulharské občany. Trénoval je v používání špionážního vybavení a šifrované komunikace pro účely sledování.

Českou stopu v příběhu ovšem nepředstavuje jen Jan Maršálek. Vyšetřování ukázalo, že zatčený Orlin Russev byl jednatelem společnosti, která se zabývá odposlechy. Maršálkovi pak poskytl sledovací zařízení, které je schopné odhalit polohu uživatele telefonu a také poskytuje informace, s kým je ve spojení.

Operátorskou podporu (přenos čísla z německého mobilního operátora na T-Mobile CZ) tohoto zařízení měl podle investigativního centra Dossier Center na starosti Rus Anton Grishaev, který žil v České republice. Jeho fírmy sídlily na Praze 5.

Díky této technice a podpoře mohl Maršálek získávat skrze mobilní telefon informace o osobách, které ho zajímaly. Mohl také připojit speciální software, aby získal informace o hovorech, IP adresách, které ostatní SIM karty kontaktovaly, a také o identifikačních číslech IMEI a IMSI. Přepínáním na jinou síť se Maršálek mohl vyhnout kontrole německých tajných služeb.

Proces s Bulhary bude dál pokračovat. Odpověď na klíčovou otázku aféry Wirecard ale přinese jen stěží. Dodnes totiž není jasné, o co v celém gigantickém podvodu ve skutečnosti šlo. Není jasné, zda to byl “jen” miliardový zločin poskytovatele platebních služeb nebo jeho součástí byla zpravodajská hra hned několika tajných služeb.

Zákulisí příběhu Jana Maršálka popsal před časem v časopise Neovlivní.cz portfolio manažer Aleš Vávra. Jeho svědectví je o to cennější, že byl sám roky v kontaktu s mnoha aktéry této story. S těmi, bez nichž by podvody německé burzovní superstar ani spolupráce s Kremlem nebyly nikdy odhaleny. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Německá policie