© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Finanční správa prohrála další spory o zajišťovací příkazy. V zatím posledním popsaném případu nezákonný postup berních úředníků firmu s miliardovým obratem zničil, zrušení zajišťovacích příkazů už na tom nic nezmění. Finanční správa ale nadále svoji praxi zajišťovacích příkazů obhajuje, s pravomocnými rozsudky soudů dál polemizuje a ministerstvo financí odmítá odpovědět, zda za nezákonný postup berních úředníků ponese někdo odpovědnost.
Už dva týdny podřízení Aleny Schillerové řeší, jak zodpoví na dotazy Neovlivní.cz, jaké konkrétní kroky vyvodí finanční správa ze zatím posledního prohraného soudního sporu o zajišťovací příkazy. Jde o postup berních úředníků, kteří podle rozsudku Nejvyššího správního soudu nezákonně vydali zajišťovací příkazy proti frýdeckomístecké firmě LIJA.
Společnost sice vleklý spor s finanční správou vyhrála, mezitím ale skončila v insolvenci.
13. září redakce Neovlivní.cz proto poslala na ministerstvo financí dva dotazy:
1. Kdo konkrétně za postup finanční správy ponese odpovědnost? Jaká bude?
2. Co přesně vyvodíte z tohoto konkrétního případu?
Když ani po týdnu odpověď nedorazila, redakce zaslala 18. září urgenci. Ani tentokrát ministerstvo nereagovalo. V tiskovém oddělení ministerstva přitom pracuje podle webových stránek úřadu pět referentů odpovědných za styk s médii.
Vedoucí oddělení Michal Žurovec redakci nezvedal ani telefon. Na sms zprávu, zda to tedy znamená, že ministerstvo přestalo s reakcí Neovlivní.cz komunikovat, Žurovec odpověděl: “Vydržte prosím. Dnes vám zašlu vyjádření.”
Do uzávěrky vydání nedorazilo nic.
Ministerstvo financí čelí kvůli praxi zajišťovacích příkazů už přes rok kritice části veřejnosti i politiků. Ukázalo se totiž, že po vyhlášení tažení současného premiéra Andreje Babiše za vyšší výběr daní začali berní úředníci využívat zajišťovací příkazy i v případech, kdy k tomu vůbec nebyly důvody. Například ve chvíli, kdy firmy nabízely zástavy.
Zajišťovací příkaz přitom znamená přinejmenším ochromení chodu firmy, protože je zpravidla provázejí i platební příkazy a společnosti tak musí ze dne na den sehnat obří sumy. Zajišťovací příkazy také provází zablokování účtů a zabavení majetku.
Berní úředníky musel letos srovnat až Nejvyšší správní soud, který vyvolal jednání s podřízenými Schillerové. A dal v rozsudcích jasně najevo, že zajišťovací příkazy nemohou být trestem. Finanční správa je má podle soudu využívat ve zcela krajních případech.
Některé z postižených firem, které na to měly čas a peníze, se s finanční správou soudí. A v posledních dvou letech začaly padat rozsudky. Celkem se k soudu zatím dostalo 122 případů, pravomocná rozhodnutí už padla v 89 z nich.
Statistiky ukazují, že finanční správa nedokázala u soudu obhájit skoro 40 procent sporů o zajišťovací příkazy.
Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou ale odmítá uznat, že praxe zajišťovacích příkazů “poněkud zvrhla”.
Stejně tak odmítá sebemenší pochybení uznat i samotná finanční správa, která na svých webových stránkách dokonce polemizuje s rozsudky soudů. “Vyvolává to otázku, zda nedochází k posouvání hranice vydávání zajišťovacích příkazů, aniž by byla tato změna řádně zdůvodněna a především aniž by byla vypořádána dosavadní judikatura, či stěžejní námitky Odvolacího finančního ředitelství,” stojí například v jedné z reakcí na prohraný soudní spor.