© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Je to týden, co Penta miliardáře Marka Dospivy oznámila novou akvizici ve zdravotnictví. Investiční skupina po roce a půl vyjednávání koupila Česko-německou horskou nemocnici Krkonoše ve Vrchlabí. Pentě se tak zadařilo, co mnohým ne: Nakoupit dnes velké zdravotnické podniky je prakticky nemožné, protože je majitelé, především stát, kraje a města, obvykle nechtějí prodat. Kdo další by rád nakupoval?
Deník Neovlivní.cz zveřejnil analýzu kroků (zde ») vicepremiéra Andreje Babiše, který začal před třemi lety prostřednictvím fondu Hartenberg Capital investovat do zdravotnictví. Šéf hnutí ANO a majitel holdingu Agrofert se netají tím, že by rád postoupil mezi klíčové hráče v tomto odvětví.
Zatím se mu to příliš nedaří: Nabídka tuzemských nemocnic není ani po dlouhé zdravotnické krizi nijak oslnivá.
Poznala to právě Penta, která expanzi do nemocničního sektoru ohlásila už před časem, ale zatím se jí podařilo zachytit jen v malém ústavu ve Vrchlabí specializovaném na turisty.
Narazila v Roudnici nad Labem. V boji o městskou nemocnici v Sušici ji porazila západočeská společnost Nemos, která dosud fungovala jako spíše rodinná firma v nemocnicích Ostrov a Sokolov. Nemocnici v Žatci nechce místní starosta přes všechny nabídky prodat. Nedaleké Louny byly volné, koupila je však letos společnost Agel miliardáře Tomáše Chrenka. Stejně to dopadlo v Jeseníku.
Právě Chrenek konkurenci ukázal, jak je možné i v Česku vytvořit skutečné zdravotnické impérium.
Nejdříve koupil od lékařů specializovanou kardiologickou kliniku v Třinci-Podlesí, dnes kontroluje třináct nemocnic včetně velkých okresních špitálů v Novém Jičíně, Prostějově, Přerově a Šumperku a vykazuje obrat 12 miliard. Většinu půlmiliardového ročního zisku přitom inkasují firmy dodávající do nemocnic léky a materiál.
Hlavním vtipem Chrenkova úspěchu je však něco jiného. Lidé z jeho mateřské společnosti Třinecké železárny a spřízněných firem kontrolují polovinu míst ve správní a dozorčí radě České průmyslové zdravotní pojišťovny. V konkurenci pojišťoven jde o třetí největší pojišťovnu, a i když sám Chrenek tvrdí, že s ní nemá nic společného, dva roky stará kontrola NKÚ prokázala, že si nemocnice Agelu nemohou na výši plateb z Průmyslové stěžovat ani náhodou.
Chrenka podporuje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a jeho blízkost k Agelu je také jedním z důvodů, proč se nesnáší se svým vládním kolegou Andrejem Babišem.
S pojišťovnou za zády se impérium vytváří lépe, proto je dnes ten nejlepší okamžik, proč něco takového zkusit.
Vláda dramaticky zachraňuje před rozpadem důlní firmu OKD, ministři se vážné zajímají o osud desítky tisíc zaměstnanců, žádný z nich však nezmíní, jak nejasný je osud půl milionu klientů Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, jejíž vedení tvoří personální unii s těžařskou firmou. Na pořadu dne je otázka, kdo pojišťovnu převezme a jmenuje její příští vedení. Pokud stát nezasáhne a situaci nevyjasní, je to další příležitost pro velké investory.
Ministr financí Babiš má povinnost dohlížet na hospodaření pojišťoven, proto je o situaci dobře informován. V roli podnikatele se zatím o Revírní bratrskou pokladnu nepřihlásil.
Určitě však po zkušenostech ze zemědělství chápe, jak užitečný je „potravinový řetězec“, kdy je možné přelévat finance z pojišťovny do nemocnic a pak přes dodavatelské firmy do společné pokladny holdingu.