Klimatolog Tolasz: Letadla povodně vážně nezaviní

S mezinárodně uznávaným klimatologem o sněhu v Řecku, dopadu epidemie na české klima a naší bohorovnosti.

Klimatická změna je realitou, která se projevuje i v České republice. „Už dnes je globálně teplota vyšší o jeden stupeň Celsia a důsledky vidíme také ve střední Evropě – častější extrémy a jejich vyšší intenzita, než na jakou jsme byli zvyklí ještě před padesáti lety,“ říká mezinárodně uznávaný klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. A to mají Češi ještě poměrně štěstí, kde žijí. „V jiných částech světa jsou projevy podstatně horší. Už dnes,“ konstatuje Tolasz. Připomíná ale například rok 2015, kdy maximální teploty v republice stoupaly nad 37 stupňů Celsia. Anebo na problémy se suchem v letech 2014 až 2019 či na zimy téměř bez sněhu ve stejném období. „Takové události budeme ve světě teplejším o jeden a půl stupně považovat u nás za běžný standard,“ dodává.

V prvním roce koronavirové pandemie se globálně snížily emise skleníkových plynů o sedm procent, což odpovídá doporučením Mezivládního panelu pro změnu klimatu pro nutný každoroční pokles na cestě k dosažení uhlíkové neutrality. „Jen by bylo vhodnější ten pokles promyšleně řídit, ne se spoléhat na epidemie a ekonomické krize,“ říká renomovaný klimatolog Radim Tolasz. „Epidemie nás všechny překvapila, nebyli jsme na ni připraveni a řešíme ji zpožděnými kroky, které jsou málo účinné a neuvěřitelně drahé. Měli bychom se poučit a změnu klimatu řešit s předstihem, promyšleně, a tedy i účinněji a levněji.“

Neo: Máme za sebou poměrně tuhou zimu, kdy teploty klesaly až k minus třiceti stupňům. Jak to zapadá do varování vědců o postupujícím oteplování planety?

Vědci nikdy neřekli a neříkají, že ve střední Evropě nebude mrznout. V únoru by u nás měla vrcholit zima, takže pokles teplot pod minus dvacet stupňů Celsia a v mrazových lokalitách klidně až k minus třiceti stupňům je normální, jen jsme si odvykli. Změna klimatu v této souvislosti znamená, že se tyto situace vyskytují méně často na straně jedné, a na straně druhé, že proudění studeného vzduchu dosahuje dále na jih – viz mrazy v Texasu nebo sněžení v Řecku. Tady totiž musíme vidět souvislost s vlněním tryskového proudění (takzvaný jet stream), které zpomaluje, a své vlny tedy vysunuje dále na jih. Proč? Protože se Arktida dlouhodobě otepluje více než mírné šířky, a snižuje se tak teplotní gradient mezi arktickou a polární vzduchovou hmotou. Pokud tyto odborné složitosti hodně zjednoduším, tak teplejší Arktida způsobuje zimu v Řecku. Ale platí to i naopak: teplý vzduch se kolem takové „vlny“ dostává více na sever, což může v zimě přinášet teploty hodně nad patnáct stupňů Celsia až do Skandinávie, nebo nad dvacet stupňů do střední Evropy.

Neo: Loni v létě se po deštivém červnu objevily na sociálních sítích názory, že prší, protože kvůli koronavirové pandemii nelétají letadla. Co je na tom pravdy?

Kdyby jen na sociálních sítích. Takové nesmysly se šířily i v běžných médiích. Čistější ovzduší přece znamená méně kondenzačních jader v atmosféře, méně letadel znamená méně vodní páry, která je součástí leteckých zplodin. Kdyby existovala souvislost s tvorbou dešťových mraků, jak naznačujete v otázce, tak bych čekal, že bude naopak pršet méně. Tvorba srážkové oblačnosti je složitý fyzikální proces, který není leteckým provozem ovlivněn tak výrazně, že bychom za nižším leteckým provozem mohli vidět změny ve srážkách. Zase to zjednoduším – nejběžnějším dešťovým mrakem u nás je nimbostratus (dešťová sloha), který se vyskytuje ve výškách dva až čtyři kilometry. Většina letadel touto výškou jen krátce proletí při startu a přistání a bouřkové oblačnosti se zdaleka vyhýbá. Tady viníka za červnové povodně v Česku nehledejme.

Neo: Ale propad letecké dopravy je z klimatického pohledu asi pozitivní, ne? Jak se letecký provoz podílí na globálním oteplování?

To ano, letecká doprava se na množství antropogenních skleníkových plynů podílí dvěma procenty a v atmosféře se počítá každá molekula. Ale jde o tak malý podíl, že bychom se měli primárně zaměřit na jiné části dopravy – například na námořní přepravu – a na jiné sektory – například na energetiku a teplárenství. A řeknu vám tajemství: pokud opravdu začneme účinně a rychle snižovat emise skleníkových plynů v energetice, tak podíl letecké dopravy na emisích bude relativně narůstat a budeme je muset řešit. Jen máme delší čas na přípravu.

Neo: Má koronavirová pandemie nějaký – třeba i nepřímý – dopad na klima?

Snížení emisí skleníkových plynů v prvním covidovém roce globálně o sedm procent zhruba odpovídá doporučením Mezivládního panelu pro změnu klimatu pro nutný každoroční pokles na cestě k dosažení uhlíkové neutrality. Jen by bylo vhodnější ten pokles promyšleně řídit, ne se spoléhat na epidemie a ekonomické krize. Ale jeden nepřímý dopad bych přece jen viděl. Epidemie nás všechny překvapila, nebyli jsme na ni připraveni a řešíme ji zpožděnými kroky, které jsou málo účinné a neuvěřitelně drahé. Měli bychom se poučit a změnu klimatu řešit s předstihem, promyšleně, a tedy i účinněji a levněji.

Celý rozhovor najdete v časopise Neovlivní.cz. Předplatné ZDE:

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com