S mezinárodně uznávaným klimatologem o sněhu v Řecku, dopadu epidemie na české klima a naší bohorovnosti.
Klimatická změna je realitou, která se projevuje i v České republice. „Už dnes je globálně teplota vyšší o jeden stupeň Celsia a důsledky vidíme také ve střední Evropě – častější extrémy a jejich vyšší intenzita, než na jakou jsme byli zvyklí ještě před padesáti lety,“ říká mezinárodně uznávaný klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. A to mají Češi ještě poměrně štěstí, kde žijí. „V jiných částech světa jsou projevy podstatně horší. Už dnes,“ konstatuje Tolasz. Připomíná ale například rok 2015, kdy maximální teploty v republice stoupaly nad 37 stupňů Celsia. Anebo na problémy se suchem v letech 2014 až 2019 či na zimy téměř bez sněhu ve stejném období. „Takové události budeme ve světě teplejším o jeden a půl stupně považovat u nás za běžný standard,“ dodává.
V prvním roce koronavirové pandemie se globálně snížily emise skleníkových plynů o sedm procent, což odpovídá doporučením Mezivládního panelu pro změnu klimatu pro nutný každoroční pokles na cestě k dosažení uhlíkové neutrality. „Jen by bylo vhodnější ten pokles promyšleně řídit, ne se spoléhat na epidemie a ekonomické krize,“ říká renomovaný klimatolog Radim Tolasz. „Epidemie nás všechny překvapila, nebyli jsme na ni připraveni a řešíme ji zpožděnými kroky, které jsou málo účinné a neuvěřitelně drahé. Měli bychom se poučit a změnu klimatu řešit s předstihem, promyšleně, a tedy i účinněji a levněji.“
Neo: Máme za sebou poměrně tuhou zimu, kdy teploty klesaly až k minus třiceti stupňům. Jak to zapadá do varování vědců o postupujícím oteplování planety?
Vědci nikdy neřekli a neříkají, že ve střední Evropě nebude mrznout. V únoru by u nás měla vrcholit zima, takže pokles teplot pod minus dvacet stupňů Celsia a v mrazových lokalitách klidně až k minus třiceti stupňům je normální, jen jsme si odvykli. Změna klimatu v této souvislosti znamená, že se tyto situace vyskytují méně často na straně jedné, a na straně druhé, že proudění studeného vzduchu dosahuje dále na jih – viz mrazy v Texasu nebo sněžení v Řecku. Tady totiž musíme vidět souvislost s vlněním tryskového proudění (takzvaný jet stream), které zpomaluje, a své vlny tedy vysunuje dále na jih. Proč? Protože se Arktida dlouhodobě otepluje více než mírné šířky, a snižuje se tak teplotní gradient mezi arktickou a polární vzduchovou hmotou. Pokud tyto odborné složitosti hodně zjednoduším, tak teplejší Arktida způsobuje zimu v Řecku. Ale platí to i naopak: teplý vzduch se kolem takové „vlny“ dostává více na sever, což může v zimě přinášet teploty hodně nad patnáct stupňů Celsia až do Skandinávie, nebo nad dvacet stupňů do střední Evropy.