Komunisté diktují ČSSD podmínky spolupráce. Přes kremelský deník

Čeští komunisté už se začínají chystat. Poté, co předseda ČSSD Bohuslav Sobotka před víkendovým partajním sjezdem taktizoval a nevyloučil povolební spolupráci s KSČM, začali si komunisté diktovat podmínky. Prostřednictvím prokremelského deníku Ivestija. Podmínky zní: zrušení sankcí proti Rusku a referendum o vystoupení z NATO. Pro část ČSSD je to nepřijatelné.

České veřejnosti ani sociálním demokratům tyto podmínky ještě neřekli, ruským médiím ano. Pokud by čeští komunisté vyjednávali po volbách o případné vládě s ČSSD, mají pro to tři podmínky: zrušení sankcí proti Rusku, referendum o členství v Severoatlantické alianci a také bezvízový styk pro ruské občany.

Tyto podmínky nadiktovali politici KSČM sociálním demokratům před jejich víkendovým volebním sjezdem v Brně. Ovšem nikoli na domácí půdě, ale přes prokremelský pravicový list Isvestija. Externí odkaz zde.

List se odvolává na dva zástupce komunistů v europarlamentu.

“KSČM vždy vystupovala proti sankcím, uloženým nejen Rusku, ale i jiným státům, zejména Íránu. Považujeme za nezbytné zavést také bezvízový styk s občany Ruské federace, protože příliv ruských turistů bude mít pozitivní dopad na naši ekonomiku,”  citoval deník europoslance za KSČM Jaromír Kohlíček.

Další oslovenou zástupkyní komunistů je rovněž europoslankyně Kateřina Konečná. “Nesouhlasíme s euroatlantickým kurzem zahraniční politiky, a proto doporučujeme vyhlášení referenda v otázce členství země v NATO. Praha nemá zapotřebí být součástí vojenského bloku, který považujeme ve své podstatě za agresivní. Od České republiky jsou požadovány vyšší výdaje na obranu, které podle našeho názoru nemají smysl, protože nás neohrožuje ani Rusko, ani žádný jiný stát. Peníze mohou byt investovány mnohem efektivněji, například pro zlepšení v sociální oblasti,” prohlásila v rozhovoru pro deník Izvestija Kateřina Konečná.

Požadavky komunistů nejsou nijak překvapivé, to samé už říkají roky. Záležet bude na sociálních demokratech, co jim na to odpoví. Přes víkendovým sjezdem se do toho nicméně nikomu z vlivných členů ČSSD zvlášť nechce.

“Já jsem hlavně nic takového od kolegů ve sněmovně neslyšel, nic takového tu nezaznívá,” říká poslanec a Sobotkův kritik Jeroným Tejc, který chce na sjezdu kandidovat na prvního místopředsedu ČSSD. “Upřímně ale v tuto chvíli si nedovedu například vystoupení z NATO představit, v takto krajně nejisté době.”

Ochotu mluvit o povolební spolupráci s komunisty navíc snižuje fakt, že podle současných průzkumů by ani společně vládu nesestavili. “Takže zabývat se tím, když součet preferencí těchto dvou stran je nejnižší od rok 1992, nemá smysl. Nebudu řešit něco, co nemůže nastat,” dodal Tejc.

Debatu o povolební spolupráci odstartoval Bohuslav Sobotka v půli února, kdy řekl, že je třeba zamyslet se nad platností takzvaného bohumínského usnesení. To od roku 1995 zapovídá ČSSD spolupráci s extremistickými stranami včetně KSČM. “Myslím, že bychom se měli vrátit ke starostem běžných lidí. Ty vůbec nezajímá, jestli platí, nebo neplatí bohumínské usnesení. To je debata pro politology,” řekl Sobotka v rozhovoru pro HN.