Konec ministryně s gulama. Karla Šlechtová už nebude v nové vládě

Dříve se fotila u rakví, pak jí bylo plno v plné polní. Karla Šlechtová už dávno přerostla pozici „asistentky“, jak ji veřejnost mohla zaregistrovat, když před třemi a půl lety náhle vystoupala do nejvyšších pater politiky. Do vlády přišla jako náhradnice s pověstí výkonné, ale nevýrazné expertky na evropské fondy. Nevýrazná, to by o ní dnes řekl málokdo. Za vervu, se kterou se poslední týdny chápala zbraní, sice sklízí posměšky, ta stejná verva jí ovšem přihrála mocné spojence. Nakonec jí ale ani spojenci nepomohli k účasti v druhé Babišově vládě. Dnes oznámila, že v novém kabinetu nebude, premiér ji už nechce. Odemykáme proto text z květnového magazínu Neovlivní.cz, pojďte s námi nahlédnout do zákulisí její politické kariéry.

Když Věra Jourová odcházela do Bruselu na post eurokomisařky, přála si, aby po ní post ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky převzala kolegyně z hnutí ANO, tehdy náměstkyně Klára Dostálová. Její stranický šéf Andrej Babiš se ale rozhodl jinak. Po týdnech jednání totiž na jeho nabídku kývla do té doby zcela neznámá úřednice, šéfka odboru pro eurofondy na Úřadu vlády – Karla Šlechtová.

Tehdy, v říjnu 2014, jí bylo 37 let a otevřela se jí životní příležitost. Šlechtová byla bezdětná; jak sama později vyprávěla bulváru, děti ani přes veškerou snahu mít nemohla, a když se s tímto těžkým obdobím vyrovnala, rozhodla se pro kariéru.

„Chci poděkovat hnutí ANO za svou nominaci. Kandidaturu beru jako velkou výzvu,“ řekla poté, co Babiš její jméno oznámil.

Šéf hnutí ANO si ji vybral s jasným cílem – potřeboval zásadně nastartovat čerpání peněz z evropských fondů a Šlechtovou mu doporučil jeho tehdejší náměstek, kterého dnes má za zásadního politického nepřítele, Lukáš Wagenknecht. Společně se Šlechtovou působil v poradenské firmě Deloitte.

„Působil v jiném sektoru, takže jsme spolu do styku nepřišli a o kamarádství bych rozhodně nehovořila,“ odmítala hned po jmenování Šlechtová otázky, zda se k místu dostala díky přátelství s bývalým kolegou. Podle Babiše byl navíc Wagenknecht jedním z lidí, kterému post po Jourové nabídl, jeho první náměstek však odmítl.

Znárodníme Hrad!

Do vlády nastoupila rázně, což odpovídá její povaze. Už po pár týdnech neváhala jít do zásadního sporu s Babišovou primátorkou Adrianou Krnáčovou, když hlavnímu městu zastavila přijímání pražských stavebních předpisů, zásadního dokumentu pro hlavní město. A Praze chtěla dokonce výsadu přijímání stavebních předpisů odejmout.

O pár měsíců později se Šlechtová dostala do zásadní kolize se svým přímluvcem – s Lukášem Wagenknechtem. A to kvůli auditu ministerstva financí, který kritizoval tendr na monitorovací systém evropských fondů MS2014+, jehož přípravy se Šlechtová coby úřednice účastnila. Auditoři ve zprávě poslané do Bruselu mimo jiné říkali, že zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda. Vítězný uchazeč byl podle auditu zvýhodněn, protože nesplnil kvalifikační předpoklady. Také hodnocení nabídek prý bylo netransparentní a nepřezkoumatelné.

Šlechtová audit označila za neprofesionální a opřený o spekulace. Prohlásila, že kvůli němu je ohroženo čerpání fondů v programovém období 2014 až 2020. Na konci dubna vláda rozhodla, že systém proplatí ze státního rozpočtu. Státní pokladna tak přišla o stovky milionů korun.

Střet ovšem prohrál Wagenknecht. Babiš ho odvolal z funkce a vytvořil si z něj veřejného kritika, kterým zůstal dodnes.

Šlechtová uměla od začátku své ministerské kariéry čeřit mediální prostor nejen velkými střety, ale i neotřelými politickými návrhy. Jako třeba v květnu 2016, když přišla s nápadem na zestátnění Pražského hradu. A myslela to vážně – návrh dokonce poslala do připomínkového řízení.

Výrazně na sebe upozornila také zarputilým bojem za nová a přísnější pravidla pohřebnictví. V návrhu, který byl i schválen, počítala třeba s tím, že když do 96 hodin od potratu nebo ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů rodina požádá o vydání plodu k pohřbení, bude to muset zdravotnické zařízení učinit. Podmínkou bude, že plod narozený bez známek života bude mít přes 500 gramů, nebo bude alespoň 25 centimetrů dlouhý, nebo to bude po 22. dokončeném týdnu těhotenství. V emotivním boji za svůj návrh si Šlechtová nastěhovala do ministerské kanceláře i dvě rakve, objížděla pohřební ústavy a sledovala žehy, o čemž pak s gustem vyprávěla na plénu sněmovny.

Ministryně na sebe nestrhává pozornost jen věcnými – byť neobvyklými – návrhy, ale často také emotivními a nezvykle otevřenými projevy na sociálních sítích, kde ráda ukazuje třeba svá tetování.

V lednu 2017 si například na Facebook napsala: „Ministruji v zájmu občanů. Nesu značnou odpovědnost i hmotnou. Nemám čas. Šla jsem do toho, abych vykonávala funkci správně a pro občany, protože jsem jedna z nás, žádný nadčlověk, jak si o sobě myslí někteří politici. A proč? Vždyť je to každému jedno. A nikdo si toho neváží. Jsem veřejný majetek a nemám právo na nic a držet ústa, když si zákonodárci dělají, co chtějí. Je to smutné, hnusné, celý systém, proti kterému bojuji. Ale pořád bojuji a nevzdám to. Lidi mi za to stojí a má země taky. A je to strašně těžký v tom všem zakonzervovaném systému.“ Sklidila úsměšky.

Stranickou knížku ANO? Ne!

I když to byl Babiš, kdo Šlechtovou do vlády vytáhl, nemají zrovna nejlepší vztahy, což i sama ministryně v některých rozhovorech přiznala. Andrej Babiš podle informací od řady svých spolupracovníků Šlechtové dlouhodobě příliš nevěří, vadí mu její kontakty na Pražský hrad, zejména na prezidentovy pobočníky Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého. A vadí mu také Šlechtová osobně, vyčítá jí totiž totální absenci sociální inteligence.

Babiš ji kromě toho považuje za neloajální. A to kvůli historkám, jakou je třeba ta z počátku roku 2017, kdy takto Šlechtová odpověděla člověku, který kritizoval zavedení EET. „Já to beru. Ale to je taky ten problém. Já mám v gesci něco a další něco. Rozhodnutí o EET a výjimkách a podmínkách nerozhodovala vláda, ale prostě ministerstvo financí. Ten systém je špatný. Zrušit tři až čtyři resorty a vše udělat tak, aby to fungovalo pro lidi. Jenže to by k tomu někdo musel mít koule. Já je mám.“

Přitom elektronická evidence tržeb byl Babišův klíčový projekt, jehož zpochybňování si ministři za ANO nemají co dovolovat.

Sama Šlechtová si od ANO drží odstup minimálně tím, že za tři a půl roku ministrování stále nevstoupila do hnutí. Na druhé straně ale ctí stranu, která jí dala vlivnou pozici. A tu si Šlechtová chce udržet.

Není tedy divu, že je to právě ona, kdo nemá problém podílet se na drobných „malých domů”. Jako třeba když vyšlo najevo, že platí na ministerstvu pro místní rozvoj otce Babišovy mluvčí Lucie Kubovičové. Jako konzultant pro oblast destinačního managementu dostával František Kubovič nejprve 450 Kč za hodinu, později 650 Kč.

Šlechtové i přesto dlouho hrozilo, že její spolupráce s ANO skončí. Babiš s ní totiž nepočítal na sněmovní kandidátku. „Ptala jsem se Andreje Babiše, jestli by uvažoval o nějaké budoucí spolupráci. Zatím jsme se nedostali dál než k mé otázce,“ přiznala de facto sama Šlechtová loni v zimě.

Jenže šéf ANO nakonec otočil a z ministryně udělal lídryni sněmovní kandidátky v Plzeňském kraji. Podle tehdejších slov jeho spolupracovníků jí pomohla drobnost – a sice to, že na plese Queer Ball v Praze pronesla, že gay a lesbická komunita je i její komunita, a na české politické poměry tak nezvykle otevřeně naznačila příslušnost k lesbické komunitě. To z ní před Babišem udělalo opět zajímavou a mediálně atraktivní kandidátku.

V politické kariéře pak Šlechtové od začátku pomáhá ještě jedna, už výše naznačená věc: Její velmi těsné spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem a jeho lidmi.

Zeman Šlechtovou v minulosti označil za nejlepší ministryni Sobotkovy vlády, opakovaně ji zval na Hrad a rozmlouval s ní. V létě 2016 ji přizval do speciálu letícího na olympijské hry do Ria de Janeira a spolu s ní pak v olympijské teplákovce sledoval hry. Šlechtová nechyběla třeba ani na velkolepé hradní oslavě 50. narozenin prezidentova kancléře Vratislava Mynáře.

Sama ministryně prezidentovi jeho podporu veřejně a často oplácí. V únoru 2017 třeba napsala na Facebook: „Doufám, že se pan prezident Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat. Chci prezidenta, který je chytrý a moudrý, dokáže předvídat, chrání naše zájmy, a ještě k tomu je lidský. Mou podporu pan prezident má!“ A podporovala ho vydatně po celou dobu prezidentské volby.

Na obranu!

Po sněmovních volbách v roce 2017 byla Šlechtová jednou z prvních, kdo veřejně prozradili, že s nimi Andrej Babiš počítá do své první vlády. Konkrétně na post ministryně obrany. A uvedla se tak trochu po svém – prohlásila o sobě, že má „mnohem větší koule než mnozí vojáci a generálové”. V jiném rozhovoru zas říkala, jak u sebe neustále nosí cosi jako červené (rozuměj: odpalovací) tlačítko.

„Něco nosím po kapsách. A ano, mám to i teď,“ řekla k tomu a opět sklidila posměch. Veřejnost její slova karikovala na sociálních sítích, odborníci je s úsměvem zlehčili a vážné komentáře odmítli s odkazem na utajované skutečnosti. A žerty jen sílily tím, jak ministryně na sociálních sítích vršila – a stále vrší – fotky a selfíčka z jedné armádní akce za druhou, jako by si chtěla vyzkoušet snad každou armádní zbraň.

Ve stínu osobního politického PR ale Šlechtová především rázně zasáhla do řady klíčových zakázek na zbrojní vybavení.

Zatímco její ministerský předchůdce Martin Stropnický z hnutí ANO (dnes ministr zahraničí) se v podstatě bál vypisovat a hlavně podepisovat jakékoliv armádní zakázky, aby se nezapletl do problémů, Karla Šlechtová do nich vlétla jako blesk. Zastavila tendr na nákup vrtulníků od americké firmy Bell za 12 miliard, byť byl kontrakt před podpisem.

„Nezastavila jsem výběrové řízení, protože žádné nebylo. Byl to spíš takový marketingový průzkum,” řekla posléze. A oznámila, že vyhlásí výběrové řízení, ve kterém chce oslovit tři dodavatele. Už na konci května přitom vyprší termín, dokdy americká firma Bell garantuje původně dohodnutou cenu.

Zabrzdila také nákup radarů z Izraele, protože je prý třeba prověřit jejich kompatibilitu se systémy NATO. Jako by její předchůdce nebyl schopen tak zásadní věc zajistit. A tím po čase opět popudila svého šéfa Andreje Babiše.

„Paní Šlechtové jsem řekl, ať si to vyřídí s panem ministrem. Jedna z věcí, kterou kritizovala, byla zakázka na dodávku radarů od Izraele s tím, že není záruka jejich kompatibility se systémy NATO. Jednal jsem o tom s izraelským premiérem, citoval mi, že dodávali vojenské materiály i jiným státům. Je jen třeba se zeptat. Myslím si, že ta vyjádření nejsou šťastná, a doufejme, že už to nebude pokračovat,” řekl Babiš v březnu Lidovým novinám, které patří jeho svěřenskému fondu.

Rázně vstoupila ministryně v demisi i do dění na generálním štábu. Josefu Bečvářovi odmítla prodloužit službu a od května ho nahradila generálem Alešem Opatou. A tady je nutno jí přiznat plusové body; volbu široce oceňovaného generála totiž všichni a zejména vojáci bez výhrad vítají.

I přes svůj dočasný mandát ve vládě bez důvěry se Šlechtová pustila také do největší armádní zakázky posledních let. V dubnu oznámila, že její resort rozjíždí nákup 210 bojových vozidel pěchoty. To by mohlo stát až 53 miliard korun. Pro srovnání: Pandury stály 14 miliard. A i tady lze mluvit o pro armádu užitečném rozhodnutí. Některé opoziční strany sice kritizují fakt, že tendr vypisuje členka vlády bez důvěry, podle jiných však výběrové řízení mělo už dávno běžet.

„Jsem nemile překvapena, že se tato zásadní modernizační akvizice začne teprve připravovat. Je uvedena již v koncepci armády schválené v roce 2015 a poslední léta jsme my poslanci ujišťováni, že vše běží podle plánu,“ řekla k tomu předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová z ODS.

Ve hře jsou zatím čtyři stroje, všechny ze zemí Severoatlantické aliance. Čeští vojáci se stále vozí ve „veteránech“ BVP-2 starých 30 let a vyráběných v ruské licenci.

Jenže i na ministerstvu obrany jsou politické kroky Šlechtové rovnoměrně protknuty nápady, které většina veřejnosti považuje spíše za žert. Ovšem jen do té doby, než zjistí, že jde o skutečné návrhy, které Šlechtová v úřadu do detailu rozpracovává. Jeden z letošních nápadů je třeba na znovuzavedení branné výchovy do škol. Tentokrát pod názvem „civilní obrana obyvatelstva”.

„Určitě by se na výuce podílela i horská služba, aby se děti naučily, jak se chovat v horách. Byla by tam zdravověda. Vojáci by dětem vyprávěli o tom, co obnáší vojenská přísaha,“ prozradila koncem dubna MF Dnes Šlechtová, která chce dětem vštěpovat i vlastenectví. Ve hře bylo ostatně i jméno „vlastenecká výchova“. Výuka by měla být na základních a středních školách jednou za dva týdny a Šlechtová by ji chtěla prosadit do osnov v tomto volebním období.

Podobný předmět byl ve školách před rokem 1989. Jmenoval se branná výchova a děti při něm nacvičovaly třeba i průchod zamořeným územím po atomovém výbuchu.

Příští premiérka?

Další politická kariéra Karly Šlechtové může být v podstatě jakákoliv. Pokud by Andrej Babiš chtěl, mohl by ji nechat ministryní obrany. V klíčový moment, a teď se dostáváme k dotační aféře premiérova Čapího hnízda, mu prokázala loajalitu. Sice loni v srpnu řekla, že by Babiš a Jaroslav Faltýnek měli být v případu zbaveni imunity, když ale o té stejné věci letos v lednu sněmovna hlasovala, držela Šlechtová krok s ANO. Zvedla ruku proti vydání.

Jak názorový veletoč vysvětlila? „Víte, mezitím… Jednak jsem se stala poslankyní. Jednak určitá loajalita. Což o mně každý člen hnutí ANO v podstatě spekuluje, jestli vůbec jsem loajální, nebo nejsem,” řekla ČT.

Babiš zatím – v rámci jednání o příští vládě – její křeslo na obraně nabídl sociálním demokratům. Ti si ale raději vybrali křeslo v Černínském paláci, čili resort v době uzávěrky tohoto vydání zůstával v državách ANO. Na konec Šlechtové netlačí ani komunisté, kteří by mohli podporovat menšinovou vládu ANO a ČSSD. V resortu si ji nepřeje SPD, jejich hlasy by ale hnutí nemuselo k sestavení vlády potřebovat.

Šlechtovou by navíc v křesle jistě uvítal prezident, i když ho před pár týdny drobně „poškádlila” tím, že se postavila za spojenecké odvetné útoky na Sýrii. Zeman je odsoudil.

Jejich partnerství ale trvá, podle kuloárních informací je Šlechtová dokonce mezi těmi, které by Zeman eventuálně byl připraven pověřit sestavením úřednické vlády. To kdyby Babiš definitivně selhal. Podle místopředsedkyně ANO a středočeské hejtmanky Jaroslavy Jermanové jde ale jen o „úsměvnou spekulaci”. „Karla Šlechtová je člověk, který jde za svým. Pokud by měla být tím, kdo by byl pověřen, tak to rozhodně nebude naše politická nominace,“ nechala se slyšet.

Článek vyšel v květnovém magazínu Neovlivní.cz. Cesta k předplatnému vede tudy: