© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
To, co se politikům nepovedlo za dlouhé roky, zařídili zaměstnanci veřejnoprávní televize během jednoho měsíce.
Pořad 168 hodin končí. Jako jeden z důvodů ředitel veřejnoprávní televize Jan Souček veřejně označil nedávnou konverzaci tváře pořadu Nory Fridrichové a bývalým šéfem Reportérů Markem Wollnerem. Ten musel odejít z televize poté, co na něj Fridrichová podala podnět kvůli podezření z bossingu a sexuálního obtěžování.
“Ta poslední nešťastná mediální výměna explicitních zpráv mezi Norou Fridrichovou a Markem Wollnerem je pomyslnou poslední kapkou,” uvedl Souček.
Bylo to přitom jasné už před rokem a půl, že je se 168 hodinami i Reportéry v podobě, v jaké je známe, konec. “To, co se politikům nepovedlo za dlouhé roky, zařídili zaměstnanci veřejnoprávní televize během jednoho měsíce,” napsali jsme tehdy.
Co přesně se tehdy v televizi odehrálo, popisuje loňský text Průvan na Kavkách z časopisu Neovlivní.cz, který nyní odemykáme. PŘEDPLATNÉ.
Česká televize ve svém zpravodajství opakovaně čelila kritice, že nadbíhá vládním politikům. Zejména v éře Andreje Babiše nechávala provládní tváře promlouvat do éteru bez korekcí, jak pro časopis Neovlivní.cz před časem analyzoval expert na politický marketing Petros Michopulos.
Veřejnoprávní televize to ovšem roky „vyvažovala“ dvěma svými pořady. 168 hodinami a Reportéry ČT. V neděli a v pondělí v nich novináři soustavně vysílali reportáže o poklescích mocných. A proto také oba pořady čelily dlouholetému tlaku politiků typu Babiš, Okamura, Zeman či Klaus.
Zkraje roku 2023 je ale jasné, že se „stošedesátosmičkou“ i Reportéry v podobě, v jaké je známe, je prakticky konec. Televize kvůli podezření z nevhodného chování k podřízeným odstavila šéfa Reportérů Marka Wollnera a ten následně z televize úplně odešel. Kvůli stejnému podezření nyní interní komise vyšetřuje i Noru Fridrichovou ze 168 hodin. (Fridrichová nakonec obvinění ustála, televize nicméně už za Dvořáka oznámila, že chystá ve 168 hodinách po prázdninách změny pozn. Neo)
Podněty na sebe podaly obě televizní hvězdy navzájem.
A televize kromě personálních změn podle zjištění Neovlivní.cz řeší i dramaturgii obou pořadů, tedy jejich další osud. To, co se politikům nepovedlo za dlouhé roky, zařídili zaměstnanci veřejnoprávní televize během jednoho měsíce.
Začalo to přitom nenápadně. Zemětřesení na Kavčích horách odstartoval článek na webu bývalé redaktorky z týmu Reportérů Markéty Dobiášové. Vyšel v polovině loňského listopadu s titulkem Pracovní podmínky v redakci Reportérů ČT: Aktivismus, bossing i harašení.
Dobiášová odcházela z Reportérů ne právě v dobrém, stejně jako z dalších redakcí – Seznam Zpráv či Reflexu. Tvrzení z jejího webu o bossingu a sexuálních narážkách tedy nikdo v televizi nebral příliš vážně. A několik dní se nedělo nic.
Skutečným spouštěčem se stal až mail Nory Fridrichové. Napsala jej na konci listopadu a svých nadřízených se dotazovala, co je pravdy na tvrzení Dobiášové. Ve svém mailu pro šéfy uváděla, že podobné informace od Dobiášové totiž slyšela už kdysi. A proto se teď „ptá“.
Mezi svými kolegy pak Fridrichová tvrdila, že impulsem k odeslání mailu byly reakce pod příspěvky na jejím twitterovém účtu, kde promovala reportáž 168 hodin o obžalobě psychiatra Cimického ze sexuálního predátorství. „Říkala, že musela reagovat a nemohla to nechat být. Obávala se, že jí budou vyčítat, že zatímco po Cimickém jde, tak Wollnera kryje,“ uvedl jeden z lidí, kteří o tom s Fridrichovou mluvili.
Ona sama ani svoji roli, ani situaci na Kavčích horách veřejně komentovat nechce. „Komise vyšetřuje, mám nějakou mlčenlivost. V tuto chvíli se nemůžu k ničemu vyjadřovat,“ reagovala na dotazy redakce.
Pod jejím twitterovým příspěvkem o Cimickém jsou skutečně dvě výzvy, jak bude kromě psychiatra řešit kolegu Wollnera. Obě přišly z anonymních účtů, které opakovaně sdílejí příspěvky proti Ukrajincům, Fialově vládě, České televizi a retweetují Lubomíra Volného, ale také antivaxerské články Markéty Dobiášové o covidu.
Mail Fridrichové určený šéfům veřejnoprávní televize formálně splňoval parametry oficiálního podnětu. Manažeři ČT se už nemohli tvářit, že se nic neděje. A spustilo se vyšetřování.
Marek Wollner si to však nenechal líbit a obratem podal totožný podnět na Noru Fridrichovou. „Jestliže tvrdí, že jsem se dopouštěl nějakého nepěkného chování, měla by si sáhnout do svědomí. Měli jsme spolu dlouholetý kamarádský vztah a vůbec nechápu, proč to neřešila se mnou, ale tak, že na mě pošle komisi,“ vysvětlil Wollner.
Nora Fridrichová pak Neovlivní.cz řekla, že se vyšetřování nebojí. „Nic jsem neprovedla, nyní počkám na výsledky práce komise,“ uvedla a zopakovala, že do detailů se kvůli mlčenlivosti pouštět nebude.
Vzájemným udáním předcházel už měsíce před tím spor ohledně fungování 168. Marek Wollner byl v té době ještě šéfem pořadu i Nory Fridrichové a téhle role se sám vzdal. „Rozešli jsme se pracovně i lidsky,“ říká k tomu dnes diplomaticky Wollner.
V neoficiálních rozhovorech s kolegy pak dával najevo, že vnímal přípravu reportáží jako extrémně chaotickou, kdy neplatily dohody na schválených tématech, a za takové situace už dál nechtěl nést za 168 hodin odpovědnost.
Fridrichová mu naopak vyčítala, že ji dostatečně nepodporuje, aby si v týmu udržela lidi. A vygradovalo to sporem ohledně odměny pro dva členy 168. Fridrichová je navrhla, Wollner schválil, ale televize je vyplatila o měsíc později, což on nemohl nijak ovlivnit.
„Nora obvinila Marka, že jí fakt nepomáhá a takhle si lidi v pořadu neudrží. A to byl definitivní konec,“ popsal jeden ze zaměstnanců televize, který o tom mluvil s oběma aktéry příběhu.
Vrchol pak byl, že jedna z těchto dvou odměněných zaměstnankyň, Zuzana Černá, požádala Wollnera, že chce odejít ze 168 hodin a přejít k Reportérům. Což se také od září loňského roku stalo.
A tady se dostáváme k podstatě příběhu. Až po vypuknutí aféry začali manažeři České televize v neformálních rozhovorech přiznávat, že mají už delší dobu problém. S oběma pořady a s oběma jejich hlavními tvářemi.
„V neděli ve 168 vidíte kratší verzi Reportérů, dramaturgie těch pořadů se změnila. A oba pořady se velmi přiblížily, což vytváří konflikt,“ říká pod podmínkou anonymity jeden z vedoucích pracovníků televize. „Reportéři už nedělají tolik objevné kauzy a do hloubky. A s dramaturgií se pohnula i Nora, kdy pořad dnes vypadá jako strukturovaný Blesk. Máme tam politickou kauzu, sociální věc, a pak si z někoho uděláme srandu.“
A teď je podle něj příležitost, jak do struktury obou pořadů sáhnout. „Bude se to muset změnit. Doteď se nikomu nechtělo jít do konfliktu, aby to nevypadalo, že televize podléhá politickým tlakům. Teď se to může vyřešit, byť škody napáchané na pověsti televize jsou kvůli tomu internímu vyšetřování nedozírné,“ prohlásil další z vedoucích pracovníků televize.
Jeho slova nechtěně potvrdil kupříkladu Andrej Babiš, když během prezidentské kampaně častoval redaktorky z televize slovy: „Á, reportéři ČT. Taky vás Wollner obtěžoval?“
Wollnerovi přitom jeho nadřízení podle zjištění Neovlivní.cz opakovaně doporučovali personální změny v týmu. Šlo o lidi, kteří nepatřili mezi ty nejproduktivnější.
„On si z toho ale udělal takovou chráněnou dílnu. Někteří tam pracovali málo a snižovali tak kvalitu pořadu. Když to chtěl Zdeněk Šámal jako ředitel zpravodajství vyčistit, Marek ty lidi hájil,“ popsal již citovaný vedoucí pracovník televize.
Paradoxní na tom všem je, že právě ti, které Marek Wollner u svých nadřízených hájil, jsou podle informací redakce Neovlivní.cz mezi těmi, co ho nakonec u komise potopili. A tvrdili, že jeho chování vnímali jako ponižující.
Samotné téma bossingu a sexuálních narážek redakce Neovlivní.cz řešila celkem se čtrnácti současnými i bývalými zaměstnanci televize. A to jak s podřízenými Marka Wollnera, tak s těmi, co pracovali pro Noru Fridrichovou. Případně zažili oba.
Jejich výpovědi a pohledy na obě televizní ikony jsou různé. Podle toho, jak moc odolní jedinci to jsou, jak se dokážou vyrovnat se stresem a nevybíravým chováním okolí. Každý má hladinu jinde. Z rozhovorů nicméně shodně vyplynulo, že Fridrichová i Wollner jsou tvrdí šéfové, kteří autoritativně uplatňují svůj pohled na věc a nepřipouští příliš diskusi. Současně jsou to ale oni, kdo za pořad, a tedy i chyby podřízených, nesou odpovědnost.
Někteří chování obou šéfů označují tak, že je vnímali už za hranou. Ti nicméně vypovídají anonymně, vyšetřovací komise televize jejich jména zná.
„Nejsem ve stavu, že bych unesla ty hejty, které by určitě následovaly,“ zdůvodnila požadavek na anonymitu v rozhovoru s Neovlivní.cz jedna z redaktorek televize, která o své zkušenosti s Wollnerem vypovídala i na komisi. „Zažila jsem několik ponižujících momentů ve střižně, když jsme měli rozdílný názor na chystanou reportáž. On začal řvát, a když jsem se ohradila, že to vidím jinak, řekl mi, že jsem fakt blbá. Že ničemu nerozumím, že nás bude furt vodit za ručičku, a opakovaně mi tvrdil, že se to nikdy nenaučím. I kdyby to byla oprávněná kritika, tak ta forma byla strašná. Kráva bylo běžné oslovení. Výsledek je, že pak o sobě člověk začne sám pochybovat.“
V podobném duchu na komisi vypovídali i další svědci a svědkyně proti Wollnerovi, kteří jeho chování označovali za ponižující.
I s Norou Fridrichovou mají někteří podřízení problém. Shodně tvrdí, že neustále měnila na poslední chvíli témata zpracovávaných reportáží, házela jim na hlavu jejich respondenty, když neříkali to, co si myslela, a příspěvky se zpracovávaly pod extrémním tlakem. A to vše se podle nich neslo v nevybíravém tónu, kdy jim dávala najevo, že jsou neschopní.
„Nebyla to šikana na první dobrou, ale permanentní tlak, kdy jdete do práce a bolí vás břicho, protože nevíte, co zase ze strany Nory přijde. A nebyly to věci pracovní, ale bohužel ona to přetáčela do osobní roviny. Pamatuju si, že jsme se jí nemohli dovolat kvůli tématu na reportáž, na které jsme už museli kvůli časové tísni pracovat. Řešili jsme to proto s nadřízenou celého pořadu Andreou Majstorovičovou. Načež se to Nora obratem dozvěděla a seřvala mě, že obcházím šéfy,“ uvedla reportérka, která pod Fridrichovou pracovala.
I ona vypovídala na komisi. A jak zdůrazňuje, Fridrichová jí opakovaně dávala za práci odměny. „Takže to nebylo v pracovní rovině, na konci to bylo skutečně osobní. Opakovaně mi říkala, že jsem zdrojem napětí. Když jsem se s ní o tom snažila mluvit, že v tom chaosu a neustálých změnách na poslední chvíli se pracovat nedá, řekla mi, že jsem paranoidní. A prohlásila: já si to nemyslím, takže to není pravda. Tím diskuze skončila.“
Ve stejném duchu – tedy o mimořádném chaosu a z toho pramenícím tlaku na podřízené – s redakcí mluvili další dva podřízení Fridrichové.
Jiní – a ti mluví na své jméno – chování zejména Marka Wollnera vnímali jako něco, co ke stresové práci a ve velmi neformálním prostředí patřilo.
„Přišel jsem do ČT, abych odváděl nějakou práci, za kterou někdo ručil. A ten někdo, kdo ručil, byl Marek. Jeho slovník je jadrný, ale nikdy jsem to nevnímal jako bossing,“ říká o svém bývalém šéfovi David Havlík, který v Reportérech pracoval patnáct let a nikdy nebyl vnímaný jako Wollnerův blízký přítel.
„Jeho největší přednost spočívala v tom, že i když na vás ve střižně nebo na poradě použil slovo, které se vám nemuselo líbit, druhý den jako by to neexistovalo. Problém se vyřešil a pracovali jsme normálně dál. Má vlastní zkušenost je, že není žádný křivák, není člověk, který by zneužíval svého postavení šéfa. Moje zkušenost byla, že když se člověk proti jeho chování ohradil, byla to ta nejúčinnější zbraň,“ dodal Havlík.
A podobně vnímá Wollnera jako šéfa i Jana Neumannová, rovněž dlouholetá členka týmu Reportérů. „Dělala jsem s ním čtrnáct let. Neříkám, že se chová podle Gutha Jarkovského, je vznětlivý a prchlivý, ale směrem k sobě bych jeho chování za ponižující neoznačila. A je třeba také říct, že atmosféra v redakci byla natolik neformální, že když použil ostřejší slovo, stejně tak na něj reagovali jeho podřízení. Jeden z kolegů mu kupříkladu pravidelně říkal MaroPičo,“ říká Neumannová, která stejně jako Havlík nejvíc vyzdvihuje, že jí Wollner za každých okolností kryl záda.
„Není to šéf pro každého, je to s ním náročné, ale neudělá podraz. Máte na něj absolutní spoleh, nastaví místo vás svoje záda a bojuje za vás. Myslím, že si na něj stěžují lidé, kteří v té práci neuspěli a nedělali ji dobře. A proto s ním měli problém. Můžeme se bavit o tom, jak dlouho tam měli být, ale on i tyhle lidi navenek hájil,“ dodala Neumannová.
A do třetice ještě jeden hlas „na jméno“, Filip Černý, který s přestávkami s Wollnerem pracoval dvanáct let: „Nechci bagatelizovat výpovědi, že někomu ublížil. Můžu mluvit jen o své zkušenosti. Ano, bylo to s ním náročné. Pamatuju si, že jsme se dohadovali ve střižně a přišlo mi, že razí něco, co je v rozporu s tím, na čem jsme se dohodli. Řekl jsem mu, ať jde do prdele, a odešel jsem. On mi druhý den volal: Pojď, jdeme to dodělat. Byl výbušný, ale vždycky jsme pak museli uznat, že měl v tom pracovním pohledu na věc pravdu. Což je výjimečné.“
Jak už jsme uvedli, rozbuškou proti Wollnerovi původně nebyl bossing, ale obvinění ze sexuálních deliktů. Jak konstatovala interní vyšetřovací komise televize, žádný trestný čin Wollnera z výpovědí jeho podřízených nevyplynul. Navzdory tomu, že právník a aktivista Tomáš Němeček, na něhož se někteří z podřízených obrátili, označil jejich svědectví za „závažná“. Detaily ale nikdy nezveřejnil.
A sám Marek Wollner to striktně popíral. „A jsem rád, že se potvrdilo, že jsem se žádného sexuálního násilí vůči podřízeným nedopouštěl,“ řekl k tomu Wollner.
Další z bývalých reportérek nicméně v rozhovorech s redakcí popisovaly, že Wollner míval explicitní sexuální narážky. „Seděli jsme ve střižně a on říká: já bych šu…al. Šu…ala bys taky?“ uvedla jedna z nich.
Wollner tvrdí, že veškerý hrubší slovník i narážky si dovolil jen tam, kde vnímal vzájemný vztah jako důvěrný. „Doba se změnila, k mladým mám jiný vztah než k lidem, s nimiž jsem v pořadu začínal, nebo jsme spolu pracovali roky, trávili jsme spolu spoustu času i mimo práci a zažili mnohé,“ vysvětluje.
A faktem je, že dnes už bývalý šéf Reportérů dokáže z uložených SMS doložit, že mu jedna z podřízených posílala své fotky s dovětkem, že manžel není doma. Nebo dostával fotky s nohami v punčochách. I tyto ženy, které s ním v SMS komunikaci flirtovaly, pak následně vypovídaly na komisi proti Wollnerovi.
Přestože komise konstatovala, že se Wollner nedopustil trestného činu, televize se s ním dohodla na odchodu. „Tím, že se to tak vyšponovalo, už to byla neudržitelná situace. Něco se objevilo v novinách, on se logicky bránil a rozjelo se další kolo. Nikdy by to neskončilo,“ uvedl výše citovaný manažer České televize s tím, že případ vyšetřuje i policie, která jej dosud neuzavřela.
Na Wollnerovo místo bude vypsané výběrové řízení. Ohledně 168 hodin se rozhodne poté, co komise dokončí vyšetřování Nory Fridrichové.
Každopádně to je po dlouhých jedenácti letech, co veřejnoprávní televizi řídí Petr Dvořák, první velká personální změna na novinářských šéfovských postech. „Frustrace podřízených je tu velká. Tady se ze šéfovských pozic odchází, jen když někoho sestřelíte,“ dodal manažer.
Důvodů, proč se přidat k honu na televizní šéfy, je tedy dost. Jednak generační obměna, která nepřichází, jak o ní mluví citovaný manažer televize. Tady je ale třeba připomenout, že mezi novináři do čtyřiceti let je minimum těch, kteří jsou profesně skutečně na výši, současně u té práce vydrželi déle než deset let a mají schopnost vést tým.
Pak tu jsou samozřejmě politické motivy. Jak Fridrichová, tak Wollner politikům škodí. A že toho mohou někteří nyní využít, je jasné už z výše popisovaných slov Andreje Babiše, kterými častuje televizní reportéry. Markéta Dobiášová navíc spolupracuje s bývalým Babišovým novinářem Markem Přibilem, který jí její webové stránky pomáhal připravovat. V minulosti se pak objevily nahrávky, na nichž Přibil s Babišem řeší, jak skrze noviny poškodit své konkurenty a oponenty.
Důkaz, že by v případě Wollnera šlo od začátku o koordinovaný politický útok, se ale neobjevil. To, že se to někomu mohlo hodit a přiložil pod kotel, je ovšem fakt.
A proč to všechno televize neřešila dřív a nepředešla tak dalekosáhlým škodám? Ředitel komunikace ČT Vít Kolář argumentuje tím, že nikdy žádný podnět nepřišel. „Písemně ani ústně si nikdo nestěžoval, za ředitelem televize Dvořákem s něčím podobným ani nikdo nikdy nepřišel,“ řekl Kolář.
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com