Co plánují Chovancovi lidé s elitními útvary

Vedení ministerstva vnitra a policie chystá největší změny ve struktuře klíčových útvarů za posledních patnáct let. Součástí plánu je vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu, pod niž by nově měly spadat protikorupční služba a protimafiánský útvar ÚOOZ. Rozehrála se hra o klíčové posty a jména; třeba o budoucnost Roberta Šlachty v čele ÚOOZ.

Ve středu ráno představili policejní funkcionáři své plány ve Sněmovně. Ani z nich ovšem nebylo zřejmé, jaká je budoucnost nynějších klíčových hráčů policie v novém úřadu.

Už delší dobu se spekuluje o možném konci Roberta Šlachty. Babišovy Lidové noviny daly minulý týden tento krok do souvislosti se snahou politiků omezit nezávislost vyšetřování politických kauz. Podle informací Neovlivní.cz však vůbec není jisté, že Šlachta může skutečně začít balit.

Vedení policie mu v nové struktuře, jejíž postupné budování se má spustit nejpozději 1. července, chce nabídnout “odpovídající post”.

Šlachtův útvar by se oproti původním informacím neměl slučovat s protikorupční službou. Naopak by měly být oba útvary rozděleny na celkem čtyři jednotky, časem by k nim měla přibýt ještě protidrogová služba. Všech pět samostatných útvarů by pak zastřešovala nově vzniklá Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Zdroje Neovlivní.cz uvádějí, že vedení policie nepočítá s tím, že by Šlachta usedl přímo v čele centrály. Nabídka má znít: šéf jednoho ze zmiňovaných pěti útvarů.

To ve středu dopoledne potvrdil ve sněmovně policejní prezident Tomáš Tuhý. “Každý z manažerů má budoucnost v těchto útvarech. Pokud bude mít zájem (Šlachta, pozn. red.) se podílet na spoluproblematice, kterou zabezpečuje, jeho místo je tam pevně zakotveno,” řekl na dotaz ČTK Tuhý. Připustil také, že by mohl postoupit do “vyšší úrovně”.

Sám Šlachta na dotaz, jakou pozici mu vedení policie nabídlo a zda ji přijme, zatím nereagoval. V minulých dnech se za něj postavilo prakticky kompletní vedení státního zastupitelství: Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i oba vrchní žalobci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan.

Podobnou strukturu, jakou nyní plánují Chovancovi lidé, měla česká policie do roku 1995. Jen tehdy nešlo o Národní centrálu proti organizovanému zločinu, ale Ústřednu kriminální policie.

1. ledna 1995 pak vznikl samostatný Útvar pro boj s organizovaným zločinem, který nejprve řídil Jan Kubice a po něm Robert Šlachta. Oba ředitelé čelili tlaku politiků a kritice, že svými kroky ovlivňují politiku a místo honu na mafie či teroristy pořádají hon na politiky. Kubice kvůli tomu v éře ministra vnitra Ivana Langera nakonec raději odešel do civilu.

Samostatně vedle Šlachtova ÚOOZ stojí protikorupční služba, která se dlouhodobě potýká s reputačními problémy a úniky informací. Její hlavní náplní má být vyšetřování těch nejzávažnějších finančních deliktů, velmi často se ale stávalo, že tyto kauzy vyšetřoval ÚOOZ. Ten má přitom jako pritoritu potírání organizovaného zločinu.

Čtěte také:

» Za kulisy: Jak tajné služby válčily o případ unesených Čechů

» Tlak na Šlachtu sílí. On sám říká: Neodejdu

» Šlachtu kvůli Olomouci vyšetřuje generální inspekce

Vedení policie a ministr vnitra teď chystané kroky představili poslancům výboru pro obranu a bezpečnost. Poslanci nicméně původně netušili, o čem přesně je chtějí Chovanec a spol. informovat. V pozvánce pro poslance na dnešní zasedání výboru pod bodem 2 totiž stálo: “Koncepce rozvoje policie České republiky do roku 2020.” Samotná koncepce pak byla v příloze.

Deník Neovlivní.cz má dokument k dispozici, na 119 stránkách není o změnách v policejní struktuře ani slovo. Chystanými změnami tak byli zaskočeni i poslanci, kteří informace získali v minulých týdnech jen z neoficiálních rozhovorů. Plán na reorganizaci zjevně vznikal v naprostém utajení na policejním prezidiu.

“Nikdo nás o takové zásadní změně doposud neinformoval. Očekávám, že se tak stane dnes,” uvedla v úterý večer členka výboru Jana Černochová (ODS).