© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, zda Ukrajina zkusí zaútočit na přehlídku na Rudém náměstí.
Hodiny před oslavou Dne vítězství v Rusku se Moskva připravuje na událost s maximální ostražitostí. Očekávaná účast čínského prezidenta a dalších autoritářských lídrů dělá z letošní přehlídky nejen symbolický, ale i strategický moment – a zároveň terč. Ukrajina v posledních dnech zintenzivnila útoky drony na ruské území a podle indicií z Kyjeva může být připravena zvednout laťku ještě výš.
Co by znamenal útok na samotnou přehlídku na Rudém náměstí? A proč je pravděpodobnější, že se Ukrajina zaměří jinam?
Proč Putin žádá o příměří
Putinův jednostranný návrh třídenního příměří měl sloužit několika cílům. Na první pohled šlo o snahu zabránit mezinárodní ostudě: zničení symbolu ruské moci v přímém přenosu s přítomností prezidenta Xi by podlomilo důvěru v Kreml i mezi jeho spojenci. Ale příměří mělo také takticky brzdit dynamiku: udržet americkou administrativu v diplomatické pasivitě a zabránit posílení vojenské podpory Ukrajině, jak se v posledních týdnech naznačuje.
Kyjev ruský návrh odmítl a nabídl vlastní – 30denní příměří s podmínkou úplného zastavení palby. To je rámec, který odpovídá normám příměří v ozbrojených konfliktech a umožňuje přípravu případných mírových rozhovorů. Ruská strana však nereagovala.
Technická možnost útoku
Ukrajina opakovaně prokázala schopnost pronikat hluboko do ruského vzdušného prostoru. Pouze v prvních třech květnových dnech Rusko přiznalo zničení více než 350 bezpilotních prostředků mířících na Moskvu. Během březnového útoku bylo nad hlavním městem detekováno nejméně 90 ukrajinských dronů. Pravidelné útoky na letiště, průmyslové objekty a muniční sklady v ruském týlu ukazují, že Moskva není nedotknutelná. Zvláštní pozornost přitom budí fakt, že lety dronů nad Moskvou omezují pohyb VIP letadel – včetně těch z Vnukova, kam míří zahraniční delegace.
Při tomto trendu se nabízí otázka: proč nevyužít propagandistickou sílu útoku přímo na přehlídku?
Možné výhody zásahu
Symbolický dopad takového útoku by byl obrovský. Šlo by o přímé zpochybnění Putinovy schopnosti zajistit bezpečnost ve chvíli, kdy vystavuje svou moc na odiv. Z pohledu mezinárodního publika – a možná i některých ruských občanů – by to bylo gesto technologické a morální převahy.
Dalším faktorem by bylo zaslání signálu americkému vedení: Rusko není neporazitelné, a dosavadní návrhy na mírové urovnání, které ponechávají Moskvu v silnější pozici, jsou předčasné. Teoreticky by došlo i k ničení techniky, ale ruské přehlídky jsou čím dál skromnější a z vojenského hlediska by šlo o marginální cíl.
Přestože by psychologická satisfakce – zvlášť v kontextu války – byla značná, ukrajinské velení se dlouhodobě vyhýbá krokům motivovaným emocemi.
Rizika útoku
První a nejvážnější riziko představují možné oběti mezi civilisty. Přestože by primárním cílem byly vojenské či symbolické objekty, v publiku přehlídky bývá i mnoho civilistů, včetně válečných veteránů. V očích mezinárodní veřejnosti by se z obránce mohl stát agresor.
Druhým problémem je diplomatický dopad. Ukrajina dlouhodobě pečlivě buduje vztahy i s neutrálními státy. Případný zásah, který by ohrozil delegace (např. z Číny), by mohl vyvolat nepředvídatelné důsledky – včetně změny postoje Pekingu, který se zatím vojenské podpory Rusku zdržel.
Třetím faktorem je nákladnost operace. Průnik stovek kilometrů ruského vzdušného prostoru s cílem zasáhnout silně chráněný objekt by znamenal použití značného množství prostředků, které mohou být efektivněji nasazeny jinde – např. na zničení logistických center, ropných rafinerií nebo muničních skladů. Ukrajinské síly již prokázaly, že právě tyto cíle mohou strategicky oslabit ruský válečný stroj.
Dezinformace jako zbraň
Nelze vyloučit, že současná kampaň kolem možného útoku na přehlídku je součástí širšího klamání protivníka. Zvyšující se aktivita ukrajinských dronů může sloužit jako nástroj k přesměrování ruské protivzdušné obrany na Moskvu a tím oslabit její přítomnost jinde – např. na jihu či u ropných zařízení.
Putin si nemůže dovolit riskovat veřejné selhání – zvlášť s ohledem na jeho reputaci v rámci autoritářského „klubu“ států. Výsledkem je přesun drahých systémů PVO a rušiček do Moskvy – a tím otevření jiných cest k úderům na zranitelnější cíle.
Závěr: Zbraně na jiném místě
Z čistě vojensko-politického hlediska dává útok na přehlídku v Moskvě jen omezený smysl. Ztráty by mohly převažovat nad zisky. Ukrajina tak pravděpodobně využije příležitosti, kdy Moskva upírá oči k přehlídce, k zásahu jinde. Cílem mohou být strategická logistická centra, obranný průmysl nebo předsunuté základny – tedy oblasti, kde výpadek může přímo oslabit ruskou schopnost vést válku.
Pokud má ukrajinská strategie pokračovat ve své adaptivní logice, pravděpodobným krokem je právě takové přesměrování – nikoli divadelní gesto na Rudém náměstí, ale tvrdý úder do zázemí války.
Zdroj náhledové foto: Anton Brehov / Shutterstock.com