Krize, drahota, úpadek. A tichý vzestup

Prožíváme sociálně nejkomplikovanější situaci za období samostatné České republiky

Během minulé finanční krize předvedla česká společnost značnou míru bezcitnosti, když mávla rukou nad osudy takřka desetiny domácností, které se ocitly bez peněz. Teoreticky je možné opakovat stejný manévr i letos a nechat nejchudší, ať přetrpí další krizi. Erupce cen energií je ovšem důvodem, proč může zdražování roku 2022 tvrdě zasáhnout i středostavovské rodiny. Pokud Češi potíže zvládnou, nevrátí se jenom do normálních dob před pandemií covidu. Pravděpodobně také dostihnou vyspělou západní Evropu.

„Dneska neumí nikdo kvantifikovat, kolik nás to bude stát,“ řekl vicepremiér Marian Jurečka, když žádal sněmovnu o povolení utratit za sociální dávky blíže neurčenou částku.

Vicepremiérovy rozpaky se dají pochopit. V roce 2022 zdraží dosud nevídaným způsobem energie, také ceny ostatního zboží porostou nejrychleji v tomto století. Dosud však nikdo neví přesně, o kolik to bude, proto také nelze předpovědět, kolik lidí se dostane do nouze a zůstane odkázáno na státní pomoc.

Marian Jurečka, vicepremiér a ministr práce v jedné osobě, své obavy zřejmě nepřehání. „Pohybujeme se v sociálně nejkomplikovanější situaci za období samostatné České republiky,“ potvrdil expert na sociální otázky Martin Šimáček. Dosud soběstačných rodin, které budou muset požádat o pomoc na Úřadu práce, budou podle jeho odhadů statisíce.

Předpovědi o sociální šikmé ploše přesto skrývají jednu dobrou zprávu. Pokud Češi potíže zvládnou, nevrátí se jenom do normálních dob před pandemií covidu. Pravděpodobně také dosáhnou cíle, o který usilovali od pádu komunismu, tedy dostihnou vyspělou západní Evropu.

KAM KRÁČÍŠ, MINISTŘE

Extempore vicepremiéra Jurečky má svou historii. Všechno začalo už loni v létě, když jeden po druhém začaly vypadávat zdroje energie pro Evropu. Ceny elektřiny v dlouhodobých kontraktech, které se podle burzovního indexu PXE od roku 2008 držely na úrovni 50 eur za megawatthodinu, vyrostly během podzimní paniky na několikanásobek. I když se situace koncem roku uklidnila, drží se ceny na 100–150 eurech za megawatthodinu. Ještě důležitější je okolnost, že se stejný příběh odehrál na trhu s plynem. 

Velkoobchodní ceny zasahují domácnosti i výrobní podniky se zpožděním, tuzemská veřejnost ovšem zaznamenala první signály zdražení už v říjnu 2021. Tehdy ukončila činnost společnost Bohemia Energy a celkem 600 tisícům rodin tím byly podle Energetického regulačního úřadu vypovězeny smlouvy o dodávce elektřiny. V případě zemního plynu šlo o necelých 300 tisíc domácností.

Rodiny musely využívat služby dodavatelů poslední instance, kteří ovšem podle zákona přeprodávají energie za aktuální cenu na burzách. V některých případech se zálohy zvýšily na tří- nebo čtyřnásobek. I když naprostá většina postižených našla ještě do konce listopadu nového standardního dodavatele, přesto se zálohy u nových smluv zvýšily o 50–100 procent.

Každý Čech začal logicky přemýšlet o tom, jak vysokou zálohu dodavatelé vyměří pro nový rok také jemu. Tato otázka není zodpovězena dodnes a právě v tom je základ potíží vicepremiéra Jurečky. Není pochyb, že zdražením energií se mnohé rodiny dostanou do existenčních potíží, proto jim bude třeba nabídnout dostatečně velký příspěvek na bydlení, o který může žádat každá rodina, jejíž výdaje na bydlení překročí 30 procent příjmů.

Nový ministr převzal odhady minulé vlády, podle kterých velcí dodavatelé ochrání spotřebitele před největšími poryvy a nabídnou smlouvy, podle kterých elektřina letos zdraží o 37 procent a plyn o 40 procent. Za takového předpokladu by mělo příspěvek na bydlení namísto dosavadních 125 tisíc rodin pobírat dvojnásobek domácností. Tím se zvýší náklady sociálního systému o snesitelnou částku tří miliard, alespoň podle ministerských výpočtů.

Nelze ovšem popřít, že Národní rozpočtová rada došla ze stejných předpokladů k částce šest miliard. Nejistotu takových odhadů ovšem ukazuje nejlépe, že ministr ani nikdo jiný nepolemizoval s předpovědí poslanců ANO Aleše Juchelky a Igora Hendrycha, kteří přišli s upozorněním, že podle expertů z Platformy sociálního bydlení může o dávku žádat půl milionu rodin, a že se tedy náklady zvýší o 30 miliard ročně.

HORŠÍ NEŽ ROK 2008

Nervozitu zesiluje vyhlídka, že se bude opakovat historie z finanční krize roku 2008. Tehdy dosáhla celoroční míra inflace 6,3 procenta, zároveň nadprůměrně, tedy o 25 procent zdražily plyn a elektřina. Dodavatelé energií dokážou platby od zákazníků vymáhat efektivně, stačí jim totiž vypnout dodávky. Nevýhodou pro zákazníky je zároveň okolnost, že se proti vyšším cenám nejde bránit ani omezením spotřeby, protože v zálohách se úspory projeví až v příštím účetním období. Lidé tedy zaplatí vyšší cenu, některým ale pak už nezbývá, aby uhradili další účty. Jak svědčí tzv. mapa exekucí, celkem devět procent Čechů, tedy přes 400 tisíc domácností, se po roce 2008 stalo rukojmím drsného exekučního systému, a značná část z nich se tedy propadla do trvalé chudoby. Po takových zkušenostech se proto politici obávají, že nezvladatelné dluhy přemůžou další část společnosti.

Co nás tedy čeká? A kdo se musí nejvíc bát? Analýzu finanční kondice našich peněženek najdete v únorovém časopise Neovlivní.cz, který získáte v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com