Kvido Štěpánek: Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem!

V pondělí 21. března mi volala mladá a krásná novinářka z Hospodářských novin – které by podle obecné obavy měly stranit Andreji Babišovi, ale, jak jsem bez vlastní zásluhy investigativně zjistil, opak je pravdou – z mého povídání totiž druhý den v HN nevyšlo ani slovo.

Volala, že prý Stanislav Bernard právě odvolal podporu Andreje Babiše a Radim Jančura jakbysmet – a jak se k tomu stavím já. Otázky měla celkem tři, a tak jsem začal tou nejlehčí – jak si prý podle mne Andrej Babiš vede ve vládě a zda plní svoje předvolební sliby. Snadná otázka – jasná odpověď, řekl jsem. V mezích možného – tedy vezmu-li v úvahu složitost vládnutí v demokracii a navíc v koalici – pak plní. Já s fabrikou, prodáme-li krabičku sirek, musíme na ni vystavit fakturu, zaplatit DPH, odvody, sociální zdravotní, daň ze zisku a ještě asi deset dalších povinností. Chválím tedy elektronické pokladny jako správný počin hodný skutečného muže. I státní kasu aspoň formálně brání proti rabujícím nájezdům koaličních populistů.

Otázka dvě: Jak se dívám evropské na dotace vůbec? A znovu: přímá otázka – jasná odpověď: Pošlu Vám, slečno fotku průčelí naší firmy. Máme tam ceduli s rozesmátou vlajkou EU – ale ne tak, jako druzí, kteří se smějí sami z radosti nad obdrženými dotacemi. U nás se směje EU – my totiž pracujeme a investujeme docela bez dotací. Proč? Inu, protože pochybuji, že by poctivých dotací bylo aspoň deset procent. Spíš bych řekl, že poctivé dotace neexistují vůbec. Lež začíná už prvním dotazníkem – pravděpodobné musíte vydávat za jisté, možné za nanejvýš pravděpodobné, věci běžné za světové, technologie dávno známé za čerstvě vynalezené. Musí vám to potvrdit docenti, kteří by ovšem v pořádné společnosti s vypětím sil složili leda maturitu. A tak dále.

» Kvido Štěpánek: Long live Miloš Zeman! V důchodu!

» Speciál: Seřadili jsme všechny větvičky Čapího hnízda

Hm, tak tedy otázka třetí a hlavní: Co soudíte o Čapím hnízdě?! To je slečno, otázka takříkajíc na tělo. Protagonista slíbil vysvětlit okolnosti třiadvacátého a dnes máme teprve jednadvacátého a slušelo by se tedy vyčkat. Ale vy jste netrpělivá a já předpokládám, že třiadvacátého se nic pronikavě nového nezjeví. Akcie na doručitele asi skutečně chvíli parkovaly v Agrofertu, pak u někoho spřízněného, a pak zase v Agrofertu (sám jsem netušil, že jsem se trefil jako Nostradamus, ale nebylo to zase tak těžké). Nabízelo by se to odsoudit, jako to udělali ti první dva zmínění podnikatelé – ale já to neudělám. Nihil novis sub sole, říkali staří Římané, Nic nového pod sluncem. Podle mě se přehazování akcií na doručitele rovná nadsazování, přehánění či zkreslování v podkladech pro získání dotace. Prostě normoš, minimálně český. A že jsou ty Velikonoce, přidám ještě jedno rčení, tentokrát biblické – Kdo je (z příjemců dotací) bez viny, ať první hodí kamenem!

Milý pane Babiši, nic nebojte. Žádný kámen nepřiletí…

Psáno 30. března 2016