Svět bojuje s nákazou, kterou umíme detekovat lékařskými testy. A v jejím stínu se šíří jiná nákaza. Kyberútoky.
“Jsou neviditelné, o většině z nich se sotva dozvíme, že proběhly. A pokud, tak netušíme, kdo je vedl, k čemu sloužily. A stejně jako s koronavirem, který jen tak nezmizí, i s kybernákazou se budeme muset naučit žít. Svět internetu, který nám během domácí izolace tolik usnadnil život, je totiž stejně rizikový jako svět venku,” píše pro Neovlivní.cz Patrick Zandl.
Bylo to vlastně vtipné video a odesilatele Vladimír znal. No, zase tak vtipné nebylo, a až po jeho zhlédnutí si Vladimír všiml, že se jménem odesilatele není všechno v pořádku. Kamarád Jirka, co si pamatoval, neposílal e-maily tak, aby poštovní klient zobrazoval jen zkratku křestního jména. Ale nebylo to důležité. Ostatně, kdyby něco, varoval by jej antivir, nebo by problém vyřešil firewall. Je tak osvobozující používat moderní technologie, na které je takové spolehnutí a které vyřeší tolik problémů za vás.
V tu chvíli se trojský kůň sítí nemocnice začínal nepozorovatelně šířit. Antivirový program jej neznal, a tak nevyhlásil poplach. Firewall si jej nevšiml, protože se trojský kůň nepokoušel komunikovat navenek, a později, až se trojan v síti zabydlí, si už otevře zadní vrátka, na které bude firewall krátký.
O dva dny později už byla síť dostatečně promořená a zkolabovala. Trojan umožnil rozsáhlý a nekontrolovaný přístup k datům a zároveň vyřadil nemocnici z činnosti. Nešlo ukládat rentgenové snímky, nešlo se podívat na rozpisy operací, ani do záznamů pacientů. Co nebylo na papíře, nebylo přístupné, použitelné. Potrvá mnoho dní, než se specializované firmě podaří provoz sítě obnovit. A rozsah úniku dat – ten se nikdy nepodaří zjistit, takže se prohlásí za neprůkazný. Nikdy se nepodaří zjistit motiv útoku, ani to, jestli za to mohl Vladimír.