© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Milí čtenáři,
jako dítě jsem milovala Vitacit. Takový ten obarvený cukr v pytlíku, nasypaný na ruku, který jsem lízala tak dlouho, až jsem měla úplně rozedřený jazyk. To je ale asi tak jediná hezká vzpomínka, která se mi vybaví, když se řekne komunismus, kdy jsem vyrůstala. Přitom jsem díky rodičům měla objektivně hezké dětství.
Naopak dodneška se mi na hranicích dostavuje ten zvláštní pocit v břiše, když opouštím Schengen a čeká mě pasová a celní kontrola. A to jsem v dětství cestovala jen na tábor do NDR.
Ne všichni to tak ale mají. Na komunismus mnozí vzpomínají s nostalgií, nadšeně nakupují v retro týdnech a pouští si k tomu Michala Davida.
Nic proti tomu, jejich volba. Ale protože poprvé od roku 1989 získávají komunisté možnost ovlivňovat naše životy, řekli jsme si, že není občas na škodu připomenout si, jak to chodilo dřív. Abychom si tu minulost nelakovali moc na růžovo.
V letošním speciálu jsme připravili rozhovory, které se vztahují v první řadě k létu. K tomu, co o prázdninách rádi děláme. Ale také si v nich připomínáme, jak vypadalo cestování pod taktovkou Ústředního výboru, co nám komunisté dovolili číst, a co naopak zakázali, na co se stály fronty, co se smělo říkat nahlas a co jen šeptat doma.
Magazín Neovlivní.cz právě tento týden míří k předplatitelům. Pokud předplatné nemáte, můžete si jej objednat na tomto odkazu ». Předplatné můžete věnovat také jako dárek.
A nebojte se, není to úplně smutné čtení. Jak říká třeba spisovatel Pavel Kosatík: „Není možné tady v tom smradu žít pořád, protože to, co tady je, podle mě odporuje lidské přirozenosti. Když si pověsíte strop metr vysoko a pak celý život lezete, tak to může být příjemné jenom chvíli, ale ne pořád.“
Pro ilustraci pár citátů z dalších rozhovorů, které jsme připravili.
„Když už toho máte za sebou víc, zjistíte, že historie je jedna nedělitelná linka a my jsme její neoddělitelnou součástí, ať už je jakkoli klikatá.“ Architektka Eva Jiřičná.
„Na to, aby člověk poznal, že mít trestně stíhanýho premiéra s minulostí v StB není v pořádku, nemusíte ani chlastat kafe.“ Hudebník Roman Holý.
„Proč čtou lidi tak rádi detektivky? Lidi chtějí číst o něčem, co nechtějí zažít.“ Kriminalista a scenárista Josef Mareš.
„To prostě nejde, aby Muf radil dětem a dělal si legraci z dospělých. A někteří funkcionáři strany to skutečně a vážným hlasem říkali.“ Spoluautor Studia Kamarád Jiří Chalupa.
Tak snad nám nikdo Mufa zakazovat nebude…
Pěkné léto!
Sabina Slonková