Hvězdná deblistka v Zimním speciálu Neovlivní.cz k 30. výročí samostatné České republiky reprezentuje ženský tenis.
Je to pár týdnů, co oficiálně ukončila svou zářivou tenisovou kariéru. Lucie Hradecká se proslavila hlavně jako deblistka, má grandslamové tituly z ženské i smíšené čtyřhry, olympijské medaile i trofeje za vítězství ve Fed Cupu v nejslavnější ženské týmové soutěži. Její cesta k úspěchu je celkem typická pro celou tenisovou generaci, která dosud sbírá poháry po celém světě. Raketu vzala do rukou jako úplně malá holčička. A že u tenisu vytrvala, je hodně zásluhou rodičů, kteří jednoduše chtěli, aby se jejich dítě mělo jednou lépe než oni.
„Když vezmu každého, kdo se dostal někam dál, tak to bylo hlavně díky rodičům – jako u mě. Petru Kvitovou i Lucku Šafářovou trénoval taťka, další to měly podobné, rodiče tomu obětovali hodně,“ hledá příčiny úspěchu českého ženského tenisu Hradecká. V rozhovoru pro Zimní speciál Neovlivní.cz popisuje, co se od té doby změnilo. A proč možná děti už nemají chuť se dřít. Protože špičkový tenis – to je dřina.
Když se dělilo Československo, bylo Lucii Hradecké osm let. „Člověk to jako malý tenkrát nevnímal, co se tady dělo, to spíš věděla ségra, která byla starší. Ke mně to všechno šlo až zpětně – ta doba před tím, kdy lidé nemohli cestovat a tak,“ vypráví úspěšná tenistka, která na sklonku října ukončila kariéru.
Zatím má v plánu nedělat nic. Užívat si, že nikam nemusí, nepotřebuje se srovnávat s časovým posunem, nemusí řešit, jak rychle zregenerovat bolavá záda. Chce mít prostor na rodinu, kamarády, odpravit dlouho odkládané resty. A samozřejmě se věnovat své školičce. Tenisovou školu Lucie Hradecké vede již zmíněná sestra Petra, Lucie se dosud angažovala, jak jí čas dovolil. „Možná po Novém roce bych ráda pracovala s dětmi, protože to mě baví. Když přijde dítě, baví ho to a má rozzářený úsměv, tak je to nejvíc,“ svěřila se.