Máme to v sobě: 30 let samostatného Česka

Zimní speciál Neovlivní.cz přináší kromě kauz i ohlédnutí za tím, co Česko dalo světu za 30 let od rozdělení federace. PŘEDPLATNÉ ZDE.

Milí čtenáři,

před třiceti lety jsem na přelomu roku jela ve vlaku. Byla to poslední federální souprava, která vyrazila do noci z 31. prosince na 1. ledna, a já o tom reportovala do novin. Dodnes si vybavím ten divný pocit, a to nejen proto, že byl táta Slovák. Česká a Slovenská Federativní Republika tehdy skončila.

Můžeme toho litovat, můžeme za to být rádi. Ať tak či tak, nastal správný čas nahlédnout, co jsme za ty tři dekády dali světu. Není toho málo, jak zjistíte z hlavního tématu tohoto Zimního speciálu.

Za těch třicet let to bude teprve potřetí, co si prezidenta zvolíme v přímé volbě. Když ji před lety poslanci odhlasovali, mnozí se domnívali, že teď už máme vystaráno: novou hlavou státu si zcela jistě zvolíme někoho úctyhodného, kdo má všeobecný respekt doma i v zahraničí. Nejlépe někoho mezi Masarykem, Havlem a Mirkem Dušínem. Omyl, který jsme plně pochopili už během první volby.

Teď máme napotřetí možnost reparátu. Nesdílím jistotu podpořenou průzkumy, že Andrej Babiš se v roli premiéra znemožnil tak, že nemá šanci uspět. Můžeme jen doufat, že budeme mít i tentokrát takové štěstí, jaké nečekaně sedlo na demokraticky smýšlející část obyvatel v minulých parlamentních volbách.

Můžeme tomu pomoci tím, že k volbám půjdeme. A budeme volit tak, abychom se dalších pět let nemuseli za hlavu státu zase stydět. Upřímně, žádný z kandidátů mě osobně neoslňuje, mohla bych mít ke každému tisícero výhrad. Ale to vůbec není podstatné.

Důležité je, že žádný z demokratických kandidátů by nám v zahraničí ostudu neudělal. Žádný také nevypadá, že by se pouštěl do nečekaných kousků na domácí politické půdě. A týká se to i obou hlavních Babišových soupeřů: Danuše Nerudové a Petra Pavla.

Takže Vám za necelé dva týdny přeji šťastnou ruku. A také úspěšný rok 2023.

Vaše Sabina Slonková

Zdroj náhledové foto: Neovlivni.cz