Absolutní alibista a egoista. Co vzkázal Topolánkovi Marek Dalík?

Ve stejný den, kdy Mirek Topolánek tento týden oznamoval svoji kandidaturu na post hlavy státu, mířil jeho někdejší přítel Marek Dalík  s dvěma taškami v rukou do vězení. Na pět let za kauzu Pandury spojenou právě s Topolánkem. V loňském rozhovoru pro Neovlivní.cz Dalík prohlásil, že ho Topolánek zklamal. Podle něj neřekl u soudu pravdu a nechal ho v případu “zahučet”. Co dalšího řekl o nejnovějším prezidentském kandidátovi muž, který ho znal jako jeden z mála skutečně dobře?

“Věděl jsem celou dobu, že Mirek Topolánek je absolutní alibista, egoista a oportunista. Na druhou stranu jsem věřil v to dobro v něm, protože on je opravdu uvnitř dobrý člověk. Nakonec převážily ty první tři vlastnosti a on se takto nehezky zachoval i k jiným lidem. Mně by stačilo, kdyby jenom řekl pravdu,” opřel se v rozhovoru do expremiéra Marek Dalík. Celý rozhovor najdete zde.

Neo: Co přesně byla ta výzva, jak říkáte, kvůli které jste vstoupil do politiky?

Přispět k tomu, aby se Mirek Topolánek dostal v politice co nejvýš. Když někdo dělá politiku, tak jeho cílem je dostat se nahoru. To znamená mít větší odpovědnost, větší moc, vyšší funkci.

Neo: Vy jste chtěl dostat Topolánka co nejvýš proto, že jste pro něj pracoval? Nebo proto, že jste mu věřil, že bude dobrý politik, případně premiér?

Mně šlo především o tu výzvu. Myslím, že takových příležitostí se lidem mého tehdejšího věku moc nenaskytne. A politika mě zajímala od malička, studoval jsem ji a věnoval se jí celý život. Navíc jsem měl PR agenturu, takže tam se propojil celoživotní zájem a mé vzdělání s nějakou praktickou možností to realizovat. To byla ta výzva. To, že jsem poměrně záhy začal pochybovat, jestli právě on by měl být tím správným premiérem, je druhá věc.

Neo: Proč jste o tom pochyboval?

Protože jsem si nemyslel, že by pravicový premiér měl být zrovna osobnost jako on. Ale na druhou stranu jsem pak viděl tehdejší premiéry, později i zblízka při různých debatách a podobně, a to jsem si zase říkal, že na rozdíl od nich je to – snad s výjimkou pana Špidly  – aspoň člověk vnitřně poctivý a v obecném lidském slova smyslu dobrý.

Neo: Ty pochybnosti pramenily z čeho?

Třeba z toho, že se neuměl úplně chovat. Neměl hluboké vzdělání. Na druhou stranu zase měl nezpochybnitelné charisma. A celé si to užíval, protože to je exhibicionista a egocentrik. A to jsou pro prosazení se v politice určitě dobré vlastnosti. Pochybnosti jsem sice měl, nicméně ta výzva a ten úkol se zdál převyšovat ty pochybnosti.

Neo: Proč jste se nakonec s Topolánkem rozešli?

Jeden důvod je kauza Pandury. Druhý soubor důvodů je, že on se i v jiných věcech nechová férově.

Neo: Chtěl po vás nějaké peníze?

Ne. Ale vlastně… týká se to i peněz. Ale ne ve smyslu, že by po mně nějaké chtěl. Měli jsme dohody a on je prostě nedodržel.

Neo: Můžete ty dohody popsat?

Koupil jsem třeba podíl v nějaké firmě a byli jsme domluveni, že mi půlku zaplatí a budeme to mít napůl. On mi to nikdy nezaplatil.

Neo: Ptám se proto, že jedna z těch legend je, že jste mu měl takzvaně šetřit na důchod, dávat peníze stranou, a pak jste mu je nedal a on je na vás naštvaný.

Naštvaný jsem na něj já, já jsem se s ním rozešel. Tyhle legendy mě také uráží. Žádné peníze stranou jsem mu nedával a nic jsem mu tedy nemohl zatajit.

Neo: Je pro vás Mirek Topolánek zklamání?

Věděl jsem celou dobu, že je absolutní alibista, egoista a oportunista. Na druhou stranu jsem věřil v to dobro v něm, protože on je opravdu uvnitř dobrý člověk. Nakonec převážily ty první tři vlastnosti a on se takto nehezky zachoval i k jiným lidem. Myslel jsem, že náš vztah je nějak speciální. Jak se ale ukázalo, není. Takže mě zklamal, ale zase ne tolik, protože jsem ty pochybnosti už měl dřív.