Miliardové úvěry. Obří problém pro premiérův byznys

Vyšetřování kauz českého premiéra dělá z jeho Agrofertu v očích bank rizikového klienta.

Obrat ve vyšetřování Čapího hnízda, kdy bankéři HSBC ve finále poskytli policii důkazy proti Andreji Babišovi, znovu otevřel zásadní problém premiérova byznysu. Jde o miliardové úvěry, které si holdingové firmy vzaly v bankách.

Nejde přitom o samotnou výši úvěrů, které podle posledních zveřejněných čísel dosahují bezmála 40 miliard. Je to vyšetřování v trestních kauzách, které dělá z Agrofertu v očích bank rizikového klienta. Doposud trestní řízení proti premiérovi vedly jen tuzemské úřady. Jak jsme již ale informovali, nově část jeho kauz přebírá úřad evropské žalobkyně. A to může mít pro Agrofert fatální následky.

“Vyšetřování ze strany Evropské komise i samotné trestní stíhání Andreje Babiše představuje pro úvěrující banky samozřejmě problém. Holding musí být podle všech interních směrnic bank už v tuto chvíli hodnocen jako rizikový klient. A tak by k němu měly banky přistupovat,” říká senátor a auditor Lukáš Wagenknecht, který se roky věnuje problematice dotací.

Co v praxi znamená, že banky by měly k holdingu přistupovat jako k rizikovému klientovi? Například to, že si budou chtít lépe dozajistit poskytnutné peníze či jinak změnit úvěrové podmínky. Nebo dokonce takzvaně zesplatnit úvěr, tedy žádat jeho okamžité splacení. K takovému krajnímu kroku může banka přistoupit v případě zhoršené finanční situace klienta nebo vznikem situace, která ohrozí jeho schopnost úvěr splatit.

Taková krajní situace by mohla nastat například ve chvíli, kdy bude jasné, že Agrofert už nedostane z veřejných peněz kvůli střetu zájmů Andreje Babiše ani korunu na dotacích. Tím by firma přišla o významný zdroj příjmů. A současně v takovém případě přijde i o možnost účastnit se veřejných zakázek. Což pro Agrofert v praxi znamená mínus několika miliard korun.

Zda a jak banky nyní s holdingem jednají, není možné z veřejných zdrojů zjistit. Banky o svých klientech nekomunikují. Agrofert o firemních záležitostech mluví také jen ve výjimečných případech. Výroční zpráva holdingu za loňský rok, kde by se mohly údaje vypovídající o stavu úvěrů objevit, bude k dispozici až v létě.

Podobně jako nyní senátor Wagenknecht přitom popsal pozici Agrofertu už před více než rokem specializovaný ekonomický server motejlekskocdopole.com.

“Babišův koncern se z hlediska compliance (interních kontrolních mechanismů a předpisů banky Pozn. Neo) dostal do velice svízelné situace. Bez ohledu na to, jestli Babiš koncern dočasně převedl do svěřenského fondu, Agrofert nevyhovuje hned v několika pevně určených kritériích posuzujících míru rizika. Především je Babiš politicky vysoce exponovaná osoba, což samo o sobě znamená podle compliance zvýšenou opatrnost ze strany banky. V situaci, kdy je taková osoba byť jen podezřelá z finančních machinací či zneužití své pozice pro vlastní obohacení, je dosti obtížné, aby se mohla stát klientem. Když už jím je, musí banka začít tvrdě jednat, kompletní due diligence je základ,” napsal web.

V té souvislost je dobré připomenout Babišovy první kroky poté, co zahraniční média zveřejnila, že právní servis Evropské komise dospěl k závěru, že český premiér je ve střetu zájmů a holdingu se zbavil jen na oko. Andrej Babiš tehdy v sobotu oznámil, že hned v pondělí bude na stole vládní analýza od ministrů spravedlnosti a místního rozvoje, která potvrdí, že vše je v pořádku a o žádný střet zájmů nejde. Vládní analýza, která skutečně přinesla Babišem avizovaný závěr, měla být uklidňujícím signálem pro banky.

Banky přitom mají povinnost ošetřit si veškerá rizika spojená s úvěry a musí také reagovat na změnu situace dlužníka: tedy například na výkon firem či hrozbu vracení miliardových dotací. Minimálně v jednom případě už úvěrující banka změnila podmínky půjčky právě kvůli klesajícímu výkonu dceřiné firmy Agrofertu.

Šlo o slovenskou chemičku Duslo, která se před třemi lety propadla do ztráty v přepočtu zhruba 180 milionů korun. A musela kvůli tomu přistoupit na změnu splatnosti téměř třímiliardového úvěru, který čerpala u banky. Banka si tak chtěla zajistit, že dostane své peníze co nejrychleji zpět.

“Společnost čerpala dlouhodobý úvěr v hodnotě 112 500 euro. Společnost neplnila některé smluvní podmínky čerpání úvěru (finanční ukazatele Čistý dluh k EBITDA a Ukazatel krytí dluhové službyDSCR). V důsledku těchto skutečností byl dlouhodobý úvěr k 31.12. 2018 překlasifikován do krátkodobých úvěrů,” stojí ve výroční zprávě o hospodaření Agrofertu.

A to se stalo ještě před tím, než dorazil finální verdikt o Babišově střetu zájmů. Holding se přitom zjevně už tehdy pokusil připravit na krizovou variantu připravit a změnil úvěrující banky, aby tak především refinancoval obchodní aktivity v Německu, kde se skupině tehdy rovněž přestalo dařit.

Agrofert přitom současně poprvé sáhl po asijských bankách. Nově firma českého premiéra dluží přes půl miliardy například čínské bance Industrial and Commericial Bank, necelou miliardu pak Bank of China. Zhruba po čtvrt miliardě získal Agrofert od The Korean Development Bank a United Taiwan Bank.

Sázka na finanční ústavy vzdálené českému trhu má podle insiderů hluboký smysl. Banky totiž nemusí až tak dobře rozumět byznysu firmy ani politické situaci a nemusí dostatečně vyhodnotit kreditní riziko.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com