Mládkův úřad: Nové reaktory? Tlačí nás čas

Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že na 95 procent Česká republika v příštích dvaceti letech postaví dva nové jaderné reaktory. A proto je třeba vynaložit 32 miliard na přípravu projektů spojených s výstavbou. byť finální rozhodnutí padne až v roce 2025.

Oficiální stanovisko Mládkova úřadu zní: “Důvodem je dálka povolovacích procesů, které trvají okolo 10 let. Podle současných analýz budeme nezbytně potřebovat nový výkon okolo roku 2035, respektive spíše výkon nahrazující utlumené zdroje a bez něj by chybějící rozsah elektřiny nebylo možné v potřebném rozsahu ani dovézt z okolních zemí s ohledem na fyzikální limity sítí a to i přes zvýšení kapacit sítí, které podle současných výhledů připravujeme.

Pokud tedy v současné době nezačneme s přípravnými procesy, nebudeme mít v roce 2025 o čem rozhodovat, protože bychom již nestihli do roku 2035 celý cyklus povolování i výstavby. Ta by měla trvat přibližně dalších 5 až 7 let.

Z dnešního pohledu je vysoce pravděpodobné, že rozhodnutí v roce 2025 bude kladné, protože je to po všech stránkách nejlepší varianta. Nicméně může se stát, že bude objevena dosud neznámá nová technologie získávání energie: Nemyslíme tím ty projekty, které jsou nyní ve stádiu vývoje – o těch máme informace i odhady, kdy a jak budou dostupné.

Může se stát, že geopolitická stabilita dosáhne takového stupně, kdy nebude hrozit riziko válek v klíčových oblastech světa a budeme se moci absolutně spolehnout na zemní plyn, potom klidně i s padesátiprocentním podílem na energetickém mixu. Je to nepravděpodobné, ale stoprocentně to vyloučit nelze. V takovém případě by mohlo dojít k přehodnocení dalšího vývoje s tím, že by se třeba jeden či oba dva bloky nestavěly.

Pokud bychom ale přípravu nezahájili, nové zdroje se neobjevily a geopolitická situace by nezaručovala stabilitu, což je zřejmě pravděpodobnější varianta, pak bychom v roce 2025 již neměli jinou možnost než orientovat se na zemní plyn. A to v rozsahu, který by i se zahrnutím nových přepravovacích tras představoval pro naší zemi nepřiměřené riziko jak bezpečnostní, tak i závislosti na cenách této komodity, která může silně kolísat ve vazbě na geopolitické faktory. Náklady na přípravné práce tedy lze chápat s pravděpodobností 95 % jako součást budoucích nákladů výstavby, s 5 % vahou pak jako náklady na udržení strategické volby o našem dlouhodobém energetickém osudu.”

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít