Možná to zákazníky naštve. Ale máme práci pro uprchlíky, hlásí české firmy

Zatímco čeští politice trpce glosují prohru v Bruselu a přidělené kvóty uprchlíků, tuzemské firmy jako Linet, Hamé, Isolit-Bravo či CleverMaps se otevřeně přihlásily, že chtějí běžencům nabídnout práci a leckdy i ubytování.

1215 lidí z Řecka a 376 z Itálie. Dohromady tedy 1591 uprchlíků. To je kvóta, kterou v úterý večer v Bruselu přidělili ministři vnitra zemí Evropské unie České republice. Navzdory českému odporu. Být to na byznysmenech, ne na politicích, nebylo by “ne” tak hlasité. Jak zjistil deník Neovlivní.cz, mnohé tuzemské firmy otevřeně nabízejí běžencům práci či ubytování.

Jednou z nich je strojírenská společnost Isolit-Bravo, respektive její majitel, podnikatel Kvido Štěpánek. Uprchlíkům nabídl ubytovnu s dvaceti byty, o prostory už projevila předběžný zájem Správa uprchlických zařízení ČR.

Štěpánek, držitel filantropické ceny Via Bona, který hned na začátku ukrajinské krize vyvěsil na sídle své firmy ukrajinskou vlajku a který vysílá do této země humanitární konvoje, neváhá nabídnout pomoc ani lidem ze Sýrie. “Ubytování jsem nabídl samozřejmě zadarmo,” říká Štěpánek.

Když se ho zeptáte, jak na jeho nabídku pomoci reagují jeho spolupracovníci a zákazníci, neskrývá, že ne každému jsou jeho filantropické aktivity úplně po chuti. “Do očí vám to nikdo neřekne, ale mnohdy jsem to v narážkách vycítil už při konvojích na Ukrajinu. Já ale nemohu být tak zbabělý, abych ze strachu nepomáhal,” vysvětluje.

Evropská unie by se podle něho měla rychle dohodnout na společném řešení a stanovit lidsky důstojné podmínky k získání azylu. “Nechceme se vojensky angažovat v problémových zemích a zdá se nám, že jsme na to vyzráli. Jenže problém se objeví v podobě uprchlíků o pár let později. Zavření hranic silou posune problém do jiné, dnes neočekávané roviny. Navíc poneseme na několik generací podobný cejch a výčitky svědomí jako Němci za genocidu Židů,” upozorňuje majitel Isolit-Bravo.

Podobně uvažuje i spoluzakladatel společnosti CleverMaps Ondřej Tomas. Společně s dalšími firmami nabízí uprchlíkům volná pracovní místa. Spolupracuje přitom s neziskovou Organizací Člověk v tísni. “Nejprve jsme si mysleli, že to zvládneme sami, ale potřebujeme, aby projekt zaštítil odborník, který se tématu dlouhodobě věnuje. My můžeme nabídnout práci, ubytování,” vysvětluje Tomas.

Ani Tomas se nechce ohlížet na to, že jeho přístup nemusí některých obchodním partnerům či zákazníkům konvenovat. “To prostě nejde, člověk se musí chovat odpovědně právě v situaci, kdy je to nejvíc potřeba,” říká.

Z šetření svazu průmyslu a dopravy vyplynulo, že firmy v Česku mohou nabídnout uprchlíkům až pět tisíc míst. “Nejde jen o syrské uprchlíky, ale také lidi, kteří přicházejí například z Ukrajiny,” vysvětluje mluvčí svazu Milan Mostýn.

Ačkoliv nechce být konkrétnější, tvrdí, že většina průmyslových a dopravních firem je na pomoc přichystána a uprchlíky může zaměstnat. “Někteří zatím jen nechtějí, aby se o nich veřejně mluvilo. A pak jsou takoví, kteří klidně prohlásili: Jasně, stovku běženců zaměstnáme. Například Linet nebo Brano,” uvádí Mostýn.

Jednou z velkých firem, která v září veřejně nabídla ubytování a práci deseti syrským rodinám, je Hamé. “Zaznamenali jsme hodně pozitivních reakcí, a samozřejmě se objevila i kritika, ale ta se bude objevovat vždy, když něco výrazného uděláte,” soudí PR manažer Hamé Petr Kopáček. Momentálně firma spolupracuje s ministerstvem vnitra, které řídí azylovou politiku. “Po domluvě budeme vědět, kdo přichází v úvahu,” dodává Kopáček.

Další firmy v Česku již reagují na výzvy globálních mateřských společností. Skanska je přesvědčena, že je potřeba především pomáhat lidem, kteří zůstali v Sýrii. Skanska ve Švédsku finančně podpořila Červený kříž a před pár dny se připojily i pobočky v České Republice a na Slovensku a uspořádaly mezi zaměstnanci sbírku, jejíž výtěžek firma zdvojnásobila.

“Vybraná částka šla na účet neziskové organizace Člověk v tísni, která za ni nakoupí potraviny, vodu, zařídí základní zdravotní péči a pořídí oblečení pro ty, kteří se snaží tragickým okolnostem čelit přímo ve své zemi,“ uvedla ředitelka odboru komunikace Lucie Laňková. V současné chvíli Skanska jedná také o tom, jak pomoci při řešení uprchlické krize v Evropě. Konkrétnější ale nebyla.

Podobně postupuje i Tesco. Více než dva týdny v Maďarsku úzce spolupracuje s charitativními organizacemi, jako jsou Červený kříž a Interchurch Aid. Firma přes ně dodává zdarma potraviny do uprchlických táborů a platí tam také překladatele a tlumočníky. “Co se týká zaměstnávání případných uprchlíků, budeme vycházet z platné legislativy a z našeho etického kodexu, který nedovoluje žádnou diskriminaci – rasovou, věkovou, národnostní, ani ohledně víry,” uvedla CSR manažerka Tesco Martina Šilhánová.

I firma Siemens tvrdí, že v rámci celé nadnárodní skupiny pracuje  už dlouho s lidmi, kteří pocházejí z různého etnického prostředí, různých kultur. “A netolerujeme jakoukoliv diskriminaci. Siemens jako společensky zodpovědná firma je připravena nabídnout pomocnou ruku potřebným lidem, pokud je to legislativně možné,” dodala specialistka externí komunikace Kateřina Pištorová.