Možný scénář pro jednání o míru. Aneb s čím může přijít Putin

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, co teď očekávat od ruského prezidenta za návrhy k dalšímu vývoji války na Ukrajině.

V prosinci roku 2021 jsem napsal ve své analýze, že Rusko chce učinit z Ukrajiny suchozemský stát, nicméně válka se vyvíjela jinak, než bylo přání Kremlu. To však neznamená, že by Vladimir Putin nepřišel se svými maximalistickými cíli, ze kterých může následně slevit.

Vladimir Putin požaduje plnou ukrajinskou kapitulaci Ukrajiny. Někteří vlivní lidé se již pokouší přebalit dlouhodobé územní nároky Kremlu na jižní Ukrajinu jako méně závažné “mírové návrhy”, které by ve skutečnosti vojensky ohrozily Ukrajinu, Moldavsko a NATO. Německý kancléř Olaf Scholz 17. listopadu uvedl, že jeho nedávný telefonický rozhovor s ruským prezidentem ukázal, že se v Putinových názorech na válku na Ukrajině “změnilo jen málo” a že to “nejsou dobré zprávy”.

Za pozornost v té souvislosti stojí rozhovor ruského vojenského blogera Michaila Zvinčuka (Rybar), který 16. listopadu odpovídal pro ruskojazyčný kanál RTVI zaměřený na diasporu na otázku o podmínkách, za kterých by Rusko mohlo souhlasit s mírovými jednáními o ukončení války na Ukrajině. Zvinčuk tvrdil, že nejprve musí Rusko získat plnou kontrolu nad Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblastí, které Kreml nezákonně anektoval, včetně oblastí, které ruské síly v současné době neokupují. Přesně tento požadavek Vladimir Putin poprvé výslovně uvedl v červnu 2024.

Zvinčuk pak nyní dodal, že Ukrajina musí odblokovat silnici přes Oděskou oblast do Podněstří, proruské separatistické republiky ve východním Moldavsku, aby Rusko mohlo “komunikovat s Podněstřím a tamním ruským lidem”. Ruský vojenský bloger také vyzval k tomu, aby Rusko získalo přístup k Dunaji, jehož ústí leží na ukrajinsko-rumunské hranici, a aby bylo vytvořeno “nárazníkové pásmo” v pohraničních oblastech, ve kterých budou zbraně zakázány.

Zvinčuk se ovšem nijak nezmínil o tom, v čem by Rusko přistoupilo na kompromis během potenciálních mírových rozhovorů, aby těchto návrhů dosáhlo. Nicméně prohlásil, že ruské nároky pouze na čtyři nezákonně anektované oblasti jsou samy o sobě kompromisem – což dále ukazuje, jak ruská ultranacionalistická komunita, jedna z klíčových Putinových voličských skupin, nepodporuje jednání s Ukrajinou v dobré víře.

Ruský přístup do Podněstří a k Dunaji by v podstatě umožnil Rusku operovat na pobřeží Mykolajivské a Oděské oblasti a mimo něj, i kdyby ruské síly tato území neokupovaly. Kremelští představitelé již dlouho volají po ruské okupaci celé jižní Ukrajiny, včetně Oděsy, a zdá se, že Zvinčuk navrhuje nové formulování stejného požadavku. Ruský přístup do Podněstří, oblastí poblíž města Oděsa a severozápadního Černého moře by umožnil ruským silám provést budoucí útok na jižní Ukrajinu a město Oděsa po odpočinku a rekonstrukci během potenciálního příměří.

Ruský přístup do Podněstří a k Dunaji by představoval vojenskou hrozbu i pro Ukrajinu a NATO. Ukrajinské údery vytlačily ruskou Černomořskou flotilu (BSF) ze severozápadního Černého moře, ale ruský přístup k Dunaji by Rusku umožnil v této oblasti opět operovat. Ruská kontrola Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti by Ukrajině odepřela přístup k Azovskému moři a ruský přístup a případná kontrola severozápadního Černého moře by v podstatě Ukrajinu uzavřela.

Ruský přístup k Dunaji a k silnici do Podněstří může Rusku také umožnit zřídit komunikační trasy do Podněstří – a možná i do Gagauzska v jižním Moldavsku, protože Moldavsko má přístav podél Dunaje v jeho nejjižnějším bodě v Giurgiulesti – aby v Moldavsku vybudovalo síly a prostředky pro budoucí vojenské operace proti Moldavsku, jihovýchodní Ukrajiny, nebo Rumunska. NATO také v současné době buduje to, co bude jeho největší základnou poblíž Constanty v jihovýchodním Rumunsku, méně než 100 kilometrů od ústí Dunaje.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock. com