Před sto lety se narodila pěvkyně, která do poslední chvíle věřila v důležitost disciplíny a pevné vůle. I pro fungování společnosti. A drtilo ji, jak někteří politici lžou a kradou.
Třicet let demokracie a svobody znamenalo pro pěvkyni Soňu Červenou namísto zaslouženého důchodu nastartování v pořadí minimálně čtvrté nové kariéry. Co bude za dalších třicet let? „Jako že v roce 2050?“ zděsí se zcela upřímně. „Co je mně do toho,“ odpovídá a zdálo by se, že ji budoucnost nezajímá. Opak je pravdou. Děsí ji, kam se společnost ubírá. Ale přece jen vidí pro Česko nějakou tu naději.
Soňa Červená v roce 2023 ve věku 97 let zemřela. Dnes je to sto let, co se narodila. Jeden z posledních rozhovorů poskytla právě časopisu Neovlivní.
Soňa Červená na jevišti. Foto: Jan Malíř, Divadlo Ungelt
A co v něm říkala k politice? Dokázala pochopit, že řada lidí může být zklamána vývojem po revoluci, a proto volila třeba právě Miloše Zemana nebo teď Andreje Babiše? „Ale jistěže ano. Za tím jsou totiž komunisté, které ten báječný Václav Havel po revoluci nevykázal z naší země. A ti potřebují, aby lid měl špatnou náladu. To bylo neštěstí, že Havel rozhodl sametově. Po válce se tady vyháněli ve velkém Němci, protože nepřítele přece doma nebudete trpět. A totéž se mělo udělat s bolševiky. Vždyť je to ostuda, co se pak tady stalo. Za totáče si nakradli, pak začali na lepší startovní čáře a patří jim kdeco.“
Rozhovor vznikl krátce před její smrtí. „Je to úplně poslední rozhovor, který dávám,“ říká hned ve dveřích svého bytu na nábřeží jen krok od Tančícího domu. „Vyřknuté slovo totiž nemůžete vzít zpátky. A já už tyto zodpovědné závazky na sebe brát nechci,“ vysvětluje dáma, které v roli Carmen ležel u nohou celý svět a jíž soudobí hudební skladatelé psali opery přímo „na tělo“.