© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Trestní kauzy, postoje policistů i státních úřadů k Agrofertu vyvolávají pochyby o jejich nestrannosti.
Městské státní zastupitelství pokrylo kauzy Andreje Babiše a jeho loajální spolupracovnice Kláry Dostálové. Policie neví, jak se má na demonstracích chovat k bývalému premiérovi. Dotační úřad pro zemědělské dotace navrhuje vládě, aby žalobou proti Bruselu bojovala za zájmy Agrofertu.
Pochyby o nestrannosti těchto kroků vyvolává fakt, že na důležitých postech ve veřejné správě i po nástupu nové vlády zůstali lidé spojení s kabinetem Andreje Babiše. Očista původně slibovaná do prázdnin se nekonala. A nedaří se ani dál.
Předávání moci ve Strakově akademii, prosinec 2021. Foto: vláda.cz
Kupříkladu právě u vymáhání neoprávněných dotací bylo zřejmé už před létem, že aparát bude vzdorovat. Konkrétně lidé ze Státního zemědělského a intervenčního fondu, který má zemědělské dotace na starost. Úředníci odmítli splnit neoficiální zadání nové vlády vymáhat neoprávněné dotace zpět.
A jak jsme popsali, využívají k tomu skulinu v zákoně, kterou administrativa Andreje Babiše během jeho vládnutí vytvořila.
Zjednodušeně řečeno: současné znění zákona o střetu zájmů nestojí na definici skutečného majitele (má prospěch z fungování holdingu), ale definici ovládající osoby (má koncový vliv na jeho chod). A Andrej Babiš je uvedený jako skutečný majitel holdingu Agrofert, tedy koncový příjemce a nikoliv osoba ovládající.
Úředníci tak argumentují, že Andrej Babiš od změny zákona před čtyřmi lety u českých dotací ve střetu zájmu není. (U unijních dotací je to jinak. Audit už dávno konstatoval, že Babiš je osoba ovládající i beneficient současně, a střet zájmů jednoznačně u něj potvrdil.)
“Nebude to tak jednoduché. Úředníci zejména SZIF se bojí do toho jít, na ruku šli Babišovi roky a doteď se to příliš nezměnilo. Bohužel mají k tomu v ruce paragrafy,” popsal zákulisní stav jeden ze spolupracovníků premiéra Petra Fialy.
A vláda zjevně nechce jít do konfliktu na sílu. “Zadání je striktně se držet zákona a nevyvolávat atmosféru nějakých nocí dlouhých nožů. Pomsta zkrátka není pro Petra Fialu téma,” dodal již citovaný premiérův spolupracovník.
Před volbami to přitom vypadalo, že není důležitější téma než důsledná “deagrofertizace”, jak to veřejně nazvala lídryně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Jenže v praxi se ukázalo, že to nebude tak jednoduché, jak jsme popsali už v únorovém časopise Neovlivní.cz.
Nejen proto, že nová vláda ctí jiné principy než Andrej Babiš a nehodlá rozpoutat personální čistky. Ruce jí svazuje i služební zákon. Ten umožňuje vyhodit úředníka jen ve vybraných případech; například po odsouzení za úmyslný trestný čin nebo za opakované špatné hodnocení od nadřízeného. A to chvíli trvá. Jedinou rychlou cestou jsou takzvané systemizace. Tedy změna organizační struktury úřadu.
„Ta spočívá v tom, že ministr na vládu předloží novou organizační strukturu, kde různě přehází odbory v rámci sekcí, sekce zase trochu přejmenuje a to ho pak opravňuje i ke změně tzv. představených (tedy náměstků nebo ředitelů odborů nebo vedoucích oddělení),“ přiblížil pravidla hry ve svém článku pro časopis Neovlivní.cz dlouholetý státní úředník Ondřej Votruba.
ČTĚTE TAKÉ: Aparát vzdoruje. Vymáhat po Babišovi dotace nebude tak snadné
A přidal také zdůvodnění, proč ani tenhle krok nelze udělat hned, jak nový ministr usedne do svého křesla. „Systemizace se původně dala měnit pouze dvakrát ročně (od 1. 1. a od 1. 7.), momentálně už je to jenom jednou ročně. To byl také důvod, proč první Babišova vláda kolem Vánoc 2017 dělala opravdu divoké čistky navzdory tomu, že nezískala důvěru,“ dodal Votruba.
A Fialova vláda tu systemizaci na konci loňského roku už provést nestihla, bylo jen krátce po jejím jmenování. Takže si ji zrežíroval ještě Andrej Babiš sám.
A právě plánovaná novela služebního zákona, která je jednou z cest, nabrala minimálně půlroční zpoždění. Novela, která měla umožnit kupříkladu zrušení pozic odborných náměstků, má začít platit až s prvním lednem 2023, tedy o půl roku později než byly původní plány.
Zpoždění potvrdil na dotaz redakce Neovlivní.cz ministr vnitra a lídr STAN Vít Rakušan. Jak ale dodal, pokusí se termín účinnost zákona ještě zkrátit.
“Ještě bych chtěl otázku účinnosti otevřít. Alespoň od podzimu,” uvedl ministr Rakušan.
Bývalý premiér Babiš se přirozeně interpretaci, že rozesel na úřady svoje lidi, brání. Tvrdí, že to je lež. A jako argument používá výrok, že přece nikde není nikdo z Agrofertu.
„Jsem přesvědčený, že většina z těch současných politiků u moci tam je kvůli sobě, ne kvůli lidem. Jsou tam kvůli výhodám z funkcí a vysokým příjmům. Teď kvůli tomu nabírají na resorty své lidi a chtějí všechno měnit, mluví o ‚deagrofertizaci‘. To je ale nesmysl, my jsme nikam nedosazovali žádné členy hnutí a už vůbec ne nikoho z mé bývalé firmy. Je to absurdní, ničím nepodložená lež,“ svěřil se v rozvoru se svými Lidovými novinami.
Jenže je to jako s většinou jeho výroků. Nikdo netvrdí, že na úřadech jsou lidé z holdingu nebo straníci z ANO. Jsou to naopak lidé, kteří s ním na první pohled nijak spojeni nejsou. Ale uplynulé roky ukázaly, jak moc jsou pro něj důležití: drží nad ním ochrannou ruku při vyšetřování jeho kauz (jen Čapí hnízdo se táhne už třetí volební období), nebo kryli jeho střet zájmů, jak zjistili specializovaní auditoři napřímo řízení Evropskou komisí. „Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo od auditorů špatné hodnocení za správu evropských dotací. Za to, že neposlechlo Evropskou komisi a neodepřelo Agrofertu peníze z EU,“ napsal s odvoláním na auditory web Seznam Zprávy.
A ještě jednu věc je třeba znovu připomenout. Nikdo nezdecimoval státní správu tak, jak Andrej Babiš. Během své první vlády v demisi spustil rozsáhlé čistky ve státním aparátu. Skryl je za výše popisovanou systemizaci, během níž přes noc zrušil desítky míst včetně pozic náměstků. A psalo se o „Babišově personální revoluci“.
„Počet odvolaných vysoce postavených úředníků po nástupu nové vlády naznačuje, že služební zákon účinně negarantuje odpolitizování státní správy,“ komentovala to tehdy Evropská komise.
To, že chce upravit personální obsazení státní správy k obrazu svému, bylo ostatně zřejmé hned, co k tomu poprvé dostal příležitost. Po vstupu na ministerstvo financí v roce 2014 Andrej Babiš podle tehdejších čísel týdeníku Ekonom vyměnil na 85 procent vyšších úředníků a šéfy daňové správy. Podobně hluboké byly změny na ministerstvu pro místní rozvoj, které rovněž ovládalo jeho ANO.
Personální čistky přicházejí vždy s každou novou vládou. Ta z dílny Andreje Babiše ale vynikala v jedné věci: na klíčové pozice se nově dostali především lidé, jejichž hlavní devizou nejsou odborné schopnosti, ale absolutní loajalita.
Zdroj náhledové foto: Úřad vlády ČR