© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Na hospodářské kriminálce, která vyšetřuje kauzu Čapí hnízdo vicepremiéra Andreje Babiše, našli namontované prostorové odposlechy. Není zatím jasné, jestli šlo o to získat informace z vyšetřování případu nebo byly odposlechy nainstalované kvůli podezření, že se někdo z policistů zapletl do nezákonných aktivit.
Odbor pražské policie, který má na stole podezření z dotačního podvodu při výstavbě Babišova projektu Čapí hnízdo, řeší nález odposlechů. Deník Právo upozornil, že kromě zařízení monitorujícího zvuk byla objevena i kamera, která snímala obraz z jedné z policejních místností.
K Babišovi |
| » Bezpečnostní pavučina AB: Desítky elitních policistů ve službě Agrofertu |
| » Investigativní speciál: Všechny větvičky Čapího hnízda |
Odposlech měl být podle listu v kanceláři šéfa odboru Pavla Klučky. Zda byl i v místnostech jeho podřízených, kteří vyšetřují přímo kauzu Čapího hnízda, už noviny neuvádějí. Každopádně jednotlivé případy se standardně řeší často i v kancelářích policejních šéfů.
Nainstalovat odposlechy do zabezpečených kanceláří policie je pro člověka z “civilu” přitom prakticky nemožné. Soukromá bezpečnostní agentura by měla problém se vůbec do policejní budovy v Kongresové ulici nepozorovaně dostat.
Problém to naopak není pro policii, generální inspekci či tajnou službu. Pokud mají k takovému kroku svolení soudu, v utajení si v klidu zařízení do kanceláří namontují. To se stalo například v olomoucké kauze, kdy policejní štěnice odposlouchávaly dění v kancelářích podezřelých policistů.
Kromě policie případ Čapí hnízdo vyšetřuje i Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. Podstata podezření spočívá v operaci, kdy bylo Čapí hnízdo na dobu čerpání evropských dotací vyjmuto z vlastnictví Babišova holdingu Agrofert a svěřeno do rukou anonymních vlastníků. Před tím i potom mu patřilo.
OLAF i policie tedy zjišťují, zda nešlo o trik, jak dosáhnout na dotaci, na kterou by firma z holdingu vzhledem k dotačním pravidlům neměla šanci. Andrej Babiš ve sněmovně, která případ řešila na mimořádné schůzi, řekl, že v rozhodné době Agrofert neměl s Čapím hnízdem nic společného a farma patřila jeho dětem.
Překvapivě ale přiznal, že reálné obrysy Čapímu hnízdo dodal jeho Agrofert. Zopakoval, že šlo o jeho nápad z fronty na kozy v pražské ZOO. Protože mu však ekonomové z jeho koncernu spočítali, že projekt finančně nevychází, vymysleli to v Agrofertu jinak. Že by mohly problém vyřešit dotace z unijních a veřejných peněz.
“Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně Imoba jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel,” odhalil Babiš.
Nakonec model financování navrhla jeho spolupracovnice na veřejné dotace: “Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný”.
Rekapitulace: dotační program, z nějž farma nakonec získala přes padesát milionů, byl určen malým podnikům. A model, jak se má “projekt kvalifikovat pro dotaci” vznikl podle Babišova veřejného přiznání po debatách v miliardovém koncernu Agrofert.