Natália Hejková. Povoláním superkoučka

Natália Hejková je jednou z nejúspěšnějších basketbalových trenérek v historii. Známá je také jako zásadová neústupná žena, která ze svých hodnot nehodlá slevit, i když to třeba stojí účast na olympiádě. V rozhovoru pro časopis Neovlivní.cz mluví kromě sportu také o dramatických příbězích jejích předků pocházejících z Ukrajiny nebo jejím vztahu k Rusku.

Natália Hejková letos ukončila mimořádně úspěšnou kariéru basketbalové trenérky. Završila ji vítězstvím v Eurolize, nejprestižnější evropské klubové soutěži. „Na návrat k trénování nepomýšlím, to už je definitivně rozhodnutá věc. Ale na přípravě na příští sezonu se ještě podílím. Necítím se jako důchodkyně, která má na starosti jen úvahy, zda a kdy půjde na pláž,“ svěřila se během rozhovoru pro Neovlivní.cz. Ten redakci poskytla online – z dovolené, kterou si po konci sezony dopřála. Protože, jak už výše naznačila: „Pláž počká.“

V pohárem pro vítězky ženské Euroligy 2025. Autorem snímku je Hendrik Osula. Zdroj: Archiv Natálie Hejkové (se souhlasem)

Neo: Začnu otázkou z basketbalového dávnověku. Když jsem se jako kluk díval na basket v televizi, v sedmdesátých letech, byla dominantní hráčkou v týmových i mezinárodních soutěžích Uljana Semjonovová. Měřila přes 210 centimetrů a vždycky jenom přešla palubovku a buď dala koš, nebo zablokovala soupeřku. Hrála jste někdy proti ní?

Nehrála. Ale mám s ní shodou okolností dvě příhody. Bylo to někdy v sedmdesátém prvním roce, ještě jsem nehrála v Praze, ale s celou rodinou jsme byli na návštěvě u babičky. A šli jsme se podívat na nějaký hokejový zápas. A tam ve frontě před halou stála Uljana Semjonovová. A všichni se na ni dívali jako na monstrum, které se tady zjevilo – těžko říci odkud. A druhý den jsem ji potkala na Václaváku v Domě obuvi, dnes je to Baťa. Všechny její spoluhráčky, zjevně tady její klub hrál nějaký zápas, si tam nakupovaly boty. V Sovětském svazu tehdy nebylo jednoduché boty koupit. A Uljana tam seděla stranou a smutně se dívala před sebe. Na ni tam žádné boty samozřejmě nebyly. Říkalo se, že měla 216 centimetrů a nohu snad dvacítku.

Pak jsem se s ní setkala až v době, kdy jsem trénovala. Všichni mi říkali, že je to velmi sympatická, vzdělaná osoba, pracovala jako učitelka.

Chcete se dozvědět víc?

Předplaťte si tištěný magazín + web Neovlivní za 1990,- Kč / rok a získáte:

  • Unikátní časopis týmu novinářky Sabiny Slonkové (doručujeme 9x ročně)
  • Investigace, analýzy a rozhovory
  • Exkluzivní zjištění ke klíčovým událostem
  • Každodenní přístup k originálnímu obsahu na webu Neovlivní.cz

Již mám předplatné
Přejít nahoru