© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Civilní úřady na rozdíl od armády osvobodily řidiče obrněného transportéru, který jel s vojenskou kolonou po dálnici D6. Při jízdě se do kolony nečekaně zařadila řidička malého hyundaie a pandur do ní narazil.
Byla to nehoda, která naplno odhalila nedostatky v tom, jak armáda v praxi zajišťuje bezpečnost při přejezdech několikatunových kolosů. Když už tedy vojenské obrněnce pandur musí pouštět do ranní špičky na dálnici a nevozí je po železnici.
Podle armády měl nehodu odskákat řidič panduru Tomáš M. Zahájila proti němu proto stíhání. Jenže řidič s tím nesouhlasil, zadal si vlastní znalecký posudek na celý incident, a ve finále odešel z armády. Případ proto převzaly civilní úřady a nyní mu podle zjištění Neovlivní.cz jednoznačně daly za pravdu: Nelze jej označit za viníka.
Stojí to v usnesení, kterým správní orgán Města Kladno zastavil jeho stíhání. „Nelze ale právě jednoznačně jako viníka označit řidiče vozidla Pandur v koloně, ačkoliv se tato možnost jednoduše nabízí, i když by bylo možné spekulovat i o dalších subjektech, které by mohly mít na nehodě podíl,“ píše úřad v dokumentu s datem 5. března.
Správní orgán se přiklonil na stranu řidiče a naopak smetl ze stolu znalecký posudek, který si nechala připravit armáda. „Správní orgán se také neztotožňuje zcela se závěrem znalce, že by řidič byl za předpokladu dodržení bezpečné vzdálenosti a stanovené rychlosti schopen reagovat na situaci před sebou a včas zastavit vozidlo. V tomto případě mělo vliv na nehodu několik okolností jako např. nepříznivé počasí, špatné světelné podmínky, samotný pohyb kolony po pozemní komunikaci, okolnost vjetí civilního vozidla mezi vojenskou techniku a fyzická možnost odvrátit samotný střet vozidel. Zjednodušeně lze možná uvést, že došlo ke spoustě drobných pochybení, která působením náhodných událostí vyústila v předmětnou dopravní nehodu,“ stojí v rozhodnutí.
Případ jsme detailně popsali loni v časopise Neovlivní.cz. Nešlo totiž jen o jednoho řidiče. Nehoda obrněnce na dálnici ukázala, že se podobná situace může kdykoli opakovat.
Vjela kam neměla, varování neviděla
To listopadové ráno 2023 bylo lehce přes 6 stupňů, pršelo a ještě byla tma, když se do kolony vojenských obrněných transportérů Pandur na nájezdu na dálnici D6 zařadila řidička malého červeného hyundaie. A pak nečekaně zpomalila.
Doprovodná vojenská vozidla Toyota a Škoda, která jela před pandury, se jí ještě stačila vyhnout. Dvacetitunový obrněnec takový manévr nemohl zvládnout, v levém pruhu už navíc jela auta, a řidič tak šlápnul na brzdy. Skoro zastavil. Další řidič obrněného vozidla za ním už to ale nezvládl a vrazil do něj. První pandur poskočil a narazil do červeného civilního auta.
Výsledkem bylo osm zraněných vojáků, dva poničené obrněné transportéry a rozbitý zadek hyundaie.
Takový je popis nehody z 15. listopadu, který redakce zrekonstruovala z vyšetřovacích spisů policie a armády a znaleckého posudku.
Navzdory tomu, že do vojenského konvoje se civilní auta zařazovat vůbec nesmí, a navzdory tomu, že bezpečný průjezd armádních kolon má zajistit vojenská policie, armáda stíhala řidiče obrněnce Tomáše M. A dokonce jej obvinila.
On sám ale po této události z armády odešel. „Byla to poslední kapka. Sice jsem tam prožil kus života, bavilo mne to, ale jsem zklamaný. Z celé státní správy i systému, v jakém je stavu,“ dodal Tomáš M.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo tahal za nitky v kauze Motol a vyhnul se policejnímu stíhání
Vojenský řidič Tomáš M., který měl s pandurem naježděno mezi třemi až čtyřmi tisíci kilometry, stavěl svoji obhajobu právě na tom, že rychlost kolony ve skutečnosti stanovuje vojenská policie. „Chtěli nás mít co nejrychleji z krku, dokonce původně chtěli jet přesun bez přestávky, což jsme jim během přípravy přesunu dokázali vymluvit. Jeli příliš rychle, byli jsme jak desperádi. My se jich museli držet, při přesunu nemůžeme zaostávat a tempo neurčujeme. Jsme poslední, kdo může něco ovlivnit,“ citoval jej říjnový časopis Neovlivní.cz.
Záznam z proškolení před výjezdem, během něhož proběhla diskuse na téma co nejrychlejšího přesunu, není k dispozici. „Vojenská policie ho nedodala. Prý se jim to rozbilo,“ dodal obviněný řidič.
Kam se záznam poděl? To není jasné. Mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková k tomu v časopise Neovlivní.cz uvedla: „Vojenská policie nemá povinnost pořizovat záznam z poučení před odjezdem kolony.“
S tím koresponduje i zjištění dalšího znalce přizvaného přímo armádou, který upozornil, že není ani zřejmé, jak to proběhlo na nájezdu na dálnici. „Nejasná je činnost vojenské policie při vjezdu na dálnici a znalec nemá o této činnosti žádnou relevantní informaci, protože neexistuje písemný materiál z vyšetřování nehody státní policií,“ uvedl do znaleckého posudku pro armádu.
Příběh nehody z dálnice D6 odhalil, že vojenská policie nemá žádný striktní předpis, který by detailně stanovil, jak má postupovat při průjezdu vojenské kolony kolem nájezdů na dálnice. Řídí se tedy jen silničním zákonem, který říká, že civilisté nesmí do takových kolon vjíždět.
„Takový předpis neexistuje. Vnitřní normativní akt, který je určen pro zabezpečení policejní ochrany přesunů ozbrojených sil ČR nebo ozbrojených sil jiného státu, pouze stanovuje působnost, podmínky a postupy příslušníků vojenské policie (např. počty, spojení apod.),“ cituje časopis mluvčí vojenské policie Kateřinu Mlýnkovou.
Přitom sami řidiči obrněných kolosů volají po tom, aby vojenská policie na nájezdech stála a blokovala je po celou dobu, co kolona projíždí. V mnoha případech totiž vůbec nemají šanci případné civilní vozidlo vidět.
To, že v případě srážky s hyundaiem tam vojenská policie nestála po celou dobu průjezdu kolony, potvrdil i řidič dalšího panduru. Jan K. do policejního protokolu uvedl, že nejprve vojenští policisté nájezd na dálnici pro několik aut zastavili, pak se ale vydali před konvoj.
„Kolegové od vojenské policie se poté vydali dále ve stejném směru jízdy. Když jsem se přiblížil s vozidlem k nájezdové větvi, tak červené vozidlo objelo stojící vozidla v připojovacím pruhu a najelo do pravého jízdního pruhu. Vozidlo se připojilo ve velmi nízké rychlosti,“ řekl.
I on pak při výslechu výslovně dodal, že tam vojenská policie měla stát po celou dobu: „Vojenská policie zastavila na nájezdu asi dvě vozidla a poté pokračovala, tudíž řidička červeného vozidla nevěděla, že projíždí vojenská kolona, a připojila se před nás,“ vypověděl Jan K.
Kladenský správní orgán k tomu nyní výslovně uvedl: „Není zcela jasná činnost hlídky vojenské policie, která měla zajistit, aby se do kolony nedostala civilní vozidla. Tato vozidla dle dalších účastníků zůstala stát za vozidlem VP s rozsvícenými majáky na nájezdu na dálnici. Nezablokovala však údajně celou komunikaci, jen její pravou část a pak se těsně před příjezdem vojenské kolony rozjela vpřed. Ostatní řidiči civilních vozidel si pak celou situaci mohli vysvětlit tak, že mohou bez omezení najet na dálnici, což se také stalo u řidičky vozu Hyundai.“
A stejný problém představuje výše zmiňovaná rychlost, kterou se mají transporty pohybovat. I když je v rozkazu pro přesuny, který vydává armáda, uvedená vždy rychlost kolony, v praxi se to podle samotných řidičů transportérů málokdy dodržuje.
Vojenská policie se ale od diskusí o rychlosti distancuje. „Rychlost kolony je stanovena v rozkazu pro přesun, který vydává velitel organizačního celku AČR. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a plynulost průjezdu vojenské kolony. Tudíž vozidla vojenské policie musí do křižovatek či nebezpečných míst vjet v předstihu před vojenskou kolonou, aby upozornila ostatní řidiče v provozu,“ dodala Mlýnková.
Zdroj náhledové foto: Policie ČR