Nějak bylo, nějak bude

Proč politici neřeší to, co nás skutečně pálí

Je tu opravdu velká hromada suchého dřeva. Je extrémní sucho. Je velký problém k té hromadě dostat vodu. V blízkém okolí bydlí lidé. Hodně se diskutuje, zda to nezačne hořet. Diskutuje se léta. Neudělá se nic. Začne to hořet.

Zjednodušeně a trochu cynicky převyprávěná podstata sporu o požár v Českém Švýcarsku. A aktuální příspěvek k úvahám o „české národní povaze“.

Ne, nejde nám o spor o národní parky. O to, zda se v nich mají těžit padlé stromy a kácet ty zasažené kůrovcem. Nechceme ani soudit, zda mají pravdu starostové, či ekologové. Nehrajeme si na to, že jsme majiteli snadného řešení. Zajímá nás jen a jen ta zjevná iracionalita, ta krátkozrakost, které diskuse o požáru v Českém Švýcarsku prostupují.

Vždyť o tom lese se diskutuje už skoro 30 let. Nepřišlo to s kůrovcem pár roků před požárem. Je to smrkový les. A ten zatraceně dobře hoří. Nemělo by se s tím něco dělat? Neměli bychom v lesích začít hospodařit jinak? A, ostatně, mají obce v bezprostřední blízkosti lesa dostatek vody na hašení? A jsou kolem nich nějaká ochranná pásma beze stromů? A jen tak mimochodem, co cesty – projedou tudy hasičské vozy?

30 let uběhlo jak nic. A začalo hořet.

„Teď to nevyřešíme.“ „Ono to nějak dopadne.“ „Můžeme to probrat a pak uvidíme.“ Češi v tom určitě nejsou sami. Ale některé signály ukazují, že kdyby se v těchto disciplínách – krátkozrakost a záliba v nicneřešících disputacích o budoucnosti – konaly mezinárodní přebory, byli by jasnými kandidáty na medaili.

Jsou odkládání problémů a neostrý zájem o budoucnost součástí naší „národní povahy“? Je to dědictví komunismu? Nebo je to spíš jen dobová souhra náhod, optický klam a nestojí to za velká zobecnění?

Pojďme to prozkoumat.

NIKOHO TO NENAPADLO

Zdá se, že by neměl být velký problém to pochopit. A vyvodit i nějaké důsledky. V roce 2000 se v Česku narodilo necelých 91 tisíc dětí. V roce 2005 to bylo 102 tisíc dětí a v roce 2008 přes 119 tisíc dětí.

Pojďme zkusit společně uvažovat. Co myslíte, bude pro ročník 2005 potřeba více míst ve školkách a školách než pro ročník 2000? A jak s ročníkem 2008?

Ano, výborně! Odpovědi jsou jednoznačné.

Ale je tu ještě druhá sada otázek. Všimli si toho čeští politici a udělali něco? Možná všimli, tam je odpověď nejednoznačná. Ale ve druhé položce jsme zpátky na pevné půdě: Neudělali nic. České školky a školy se opakovaně potýkají s nedostatkem kapacit a nedostatkem učitelů.

Naposledy to velmi kulantně shrnul nový ministr školství Vladimír Balaš: „Akutně musíme řešit otázku nedostatku kapacit na středních školách. Trochu mě překvapuje, že při tom, jak se vyvíjela demografická vlna v posledních osmi letech, nikoho nenapadlo zajistit dostatečné kapacity. Nejde jenom o prostory, ale také učitele. Nemůžeme si dovolit ten luxus nechat projít jednu generaci určitě nadějných uchazečů o studium na střední škole a nedat jim možnost, aby mohli studovat.“

Nikoho to nenapadlo… Je to vůbec možné?

Co dalšího politici vědí roky a neřeší? Proč to tak je? A máme naději, že se to někdy změní? Odpovědi přinášíme v tištěném časopise Neovlivní.cz. K mání v sekci PŘEDPLATNÉ.