(Ne)známí čeští mecenáši: Kvido Štěpánek

Náš titulek není zcela přesný. Tváře mnohých z těch, kteří dnes patří mezi největší české filantropy, nejsou neznámé, občas prokmitnou zpravodajstvím. Většinou však kvůli úspěšnému byznysu, který dělají. Nedosahují na peníze, jimiž disponují lidé jako Petr Kellner, Andrej Babiš, Zdeněk Bakala či bývalý mocný šéf ČEZu Martin Roman  – i ti část svého jmění posílají na bohulibé účely. Lidé, o kterých je řeč, však z částek, které dokázali vydělat vlastními nápady a pílí, posílají nezanedbatelnou část do projektů, které považují za důležité. A osobně se v nich angažují.

Kvido Štěpánek

Ředitel společnosti s miliardovým obratem Isolit-Bravo ročně posílá na nejrůznější projekty miliony korun. A nerad o tom hovoří. Začínal jako konstruktér a později technolog národního podniku OEZ Letohrad, k němuž byla přičleněna firma Isolit. Do vedení podniku se dostal krátce po Sametové revoluci. Jeho kvalifikace? Především ta, že byl slušný člověk, který si nezadal s režimem.

V roce 1991 se Isolit od OEZ Letohrad oddělil a vznikla samostatná firma. V tomto roce byl vyroben i první fritovací hrnec a založena divize kuchyňských přístrojů. V roce 1993 byla firma privatizována formou veřejné soutěže, Štěpánek firmu spolu se dvěma společníky koupil. Dnes je jediným majitelem.

V roce 2014 získal cenu Via Bona za dlouhodobou pomoc a podporu řady neziskových organizací. Podporuje například Orlickoústeckou nemocnici, pro niž založil fond, jehož úkolem je nakupovat přístroje, které chybějí a na které by se ze státních peněz nedostalo.

“Těžko si lze představit, že je člověk správný, že je příkladný, jestliže je dobře zajištěn, má peníze a nedává z nich nějakou přiměřenou část na charitu, nepomáhá dalším, kteří v mnoha případech skutečně trpí,” shrnul své pocity před časem v rozhovoru pro Neovlivní.cz.

Dává peníze UNICEFu, sdružení Jasněnka, Nadaci Charty 77. Podporuje i individuální žadatele – například rodiny, které se potýkají s finanční tísní, do které je dostala péče o handicapované děti. “Když někomu pomůžete morálně, tak je to hezké, ale někdy je třeba pomoct penězi. A pořád dáváme ze svého dostatku, takže člověk by o tom nemusel tolik mluvit,” brání se chvále Kvido Štěpánek.

Vedle toho financuje a vysílá humanitární konvoje na východní Ukrajinu. Mimochodem – patřil také k prvním byznysmenům v Česku, kteří po vypuknutí uprchlické krize veřejně řekli, že jsou připraveni dát práci a ubytování uprchlíkům.

Rozhovor s Kvidem Štěpánkem:

» 1. část: Jak vymyslel motůčko. A proč věří síle šuškandy

» 2. část: Podepsal se na nás komunismus, to je je jasné

Má za to, že pomáhat je morální povinností těch, co pomáhat mohou: “Myslím si, že se na nás podepsala komunistická výchova. Dodneška si lidé myslí, že o slabé se má postarat stát. Koneckonců například zrušení poplatků ve zdravotnictví přesně k tomu vede. O každého se postará stát. To se promítá do všech lidí na všech úrovních. A tak i ti, kteří jsou majetní a dát by mohli, tak jsou nasáknutí názorem, že o všechno se postará stát. A když se o všechno postará stát, tak já nemám žádnou morální povinnost, abych něco dával.”

A takto odpověděl Kvido Štěpánek na dvě anketní otázky Neovlivní.cz:

Podle čeho se rozhodujete, jaké projekty podpoříte?

Rozhoduji se srdcem.

Kdybyste mohl v Česku změnit jednu věc – v podstatě lusknutím prstů – která by to byla?

Aby vymizela korupce.