Audit může být smrtící pro Babišův byznys

Pokud se opozice neshodne na nějaké efektivní akci, Andrej Babiš  má slušné šance závěry bruselského auditu ustát. Jeho voličům jeho střet zájmů nevadí. V byznysové rovině ale může mít pro českého premiéra fatální následky. Zejména ve chvíli, kdy se začnou banky obávat o své miliardové úvěry pro Agrofert. Analýza Sabiny Slonkové.

Holdingu Agrofert se loni nedařilo. Koncern v roce 2018 vykázal nejhorší výsledek za uplynulých osm let, čistý zisk mu meziročně poklesl o 2,8 miliardy na konečných 1,67 miliardy. A to navzdory tomu, že přísun miliard z veřejných peněz do holdingu neustále roste. Ať už v podobě dotací čí veřejných zakázek. Jen na dotacích to loni byly necelé dvě miliardy korun.

Jenže s tím je podle dosavadních neoficiálních informací konec.

Už první z auditů definitivně konstatoval, že premiér je ve střetu zájmů a jeho holding nesmí pobírat dotace. Teď jde “jen” o peníze z regionálních fondů. V lednu ale následuje audit zemědělských dotací. A s ohledem na výsledky toho aktuálního auditu je prakticky vyloučeno, že by byl výsledek jiný. V zemědělské sekci přitom představuje ztráta dotací zásadní ochromení chodu Agrofertu.

Psali jsme:

» Babiš hraje o vše

» Za kulisy: Nervozita a blbá nálada v Agrofertu

» Přesun jen na oko? Agrofert, Babiš a otázky a odpovědi

A pokud nesmí podle neoficiálních unijních závěrů Agrofert kvůli střetu zájmů svého majitele čerpat dotace, podle stejného klíče musí být vyřazen i z veřejných zakázek.

Tato kombinace pak v praxi znamená, že holding bude podle propočtů Neovlivní.cz rázem ročně mínus tři až čtyři miliardy. Kupříkladu jen taková lesnická firma Uniles z holdingu loni získala ve státní společnosti Lesy ČR zakázky v hodnotě přes 700 milionů korun.

A teď to nejdůležitější – zatímco “výtlak” Agrofertu klesá, roste jeho zadlužení. Z pětatřiceti miliard se během jednoho roku stalo miliard třiačtyřicet. Tolik dlužil loni holding finančním ústavům.

Banky přitom mají povinnost ošetřit si veškerá rizika spojená s úvěry a musí také reagovat na změnu situace dlužníka: tedy například na výkon firem či hrozbu vracení miliardových dotací. Minimálně v jednom případě už úvěrující banka změnila podmínky půjčky právě kvůli klesajícímu výkonu dceřiné firmy Agrofertu.

Šlo o slovenskou chemičku Duslo, která se loni propadla do ztráty v přepočtu zhruba 180 milionů korun. A musela kvůli tomu přistoupit na změnu splatnosti téměř třímiliardového úvěru, který čerpala u banky. Banka si tak chtěla zajistit, že dostane své peníze co nejrychleji zpět.

“Společnost čerpala dlouhodobý úvěr v hodnotě 112 500 euro. Společnost neplnila některé smluvní podmínky čerpání úvěru (finanční ukazatele Čistý dluh k EBITDA a Ukazatel krytí dluhové služby DSCR). V důsledku těchto skutečností byl dlouhodobý úvěr k 31.12. 2018 překlasifikován do krátkodobých úvěrů,” stojí ve výroční zprávě o hospodaření Agrofertu za loňský rok.

A to se stalo ještě před tím, než dorazil finální verdikt o Babišově střetu zájmů. Holding se přitom zjevně už loni pokusil připravit na krizovou variantu připravit a změnil úvěrující banky, aby tak především refinancoval obchodní aktivity v Německu, kde se skupině rovněž přestalo dařit.

Agrofert přitom současně poprvé sáhl po asijských bankách. Nově firma českého premiéra dluží přes půl miliardy například čínské bance Industrial and Commericial Bank, necelou miliardu pak Bank of China. Zhruba po čtvrt miliardě získal Agrofert od The Korean Development Bank a United Taiwan Bank.

Sázka na finanční ústavy vzdálené českému trhu má podle insiderů hluboký smysl. Banky totiž nemusí až tak dobře rozumět byznysu firmy ani politické situaci a nemusí dostatečně vyhodnotit kreditní riziko.

Zadluženost Agrofertu ovšem podle zjištění Neovlivní.cz monitoruje i centrální banka ČNB, která coby regulační orgán dohlíží na bankovní trh včetně toho, jak se vypořádávají s rizikovými klienty.  Oficiálně nicméně ČNB nic nekomentuje.

“ČNB se z důvodu mlčenlivosti nevyjadřuje k jednotlivým obchodním případům na finančním trhu. Každá úvěrová instituce má podle regulace povinnost mít funkční systém řízení rizik, v rámci kterého mimo jiné průběžně monitoruje a vyhodnocuje vývoj jednotlivých obchodních případů, popřípadě přijímá adekvátní opatření k redukci  úvěrového rizika,” sdělila Neovlivní.cz Petra Vodstrčilová z odboru komunikace centrální banky.

Andrej Babiš má teď několik možností. Navenek sice hraje o čas a navzdory skutečnosti opakuje, že nic není definitivní, na výběr má ale jen tyto varianty:

1. Prodat Agrofert a uhájit své místo v politice
2. Odejít z politiky a udržet Agrofert
3. Vložit Agrofert do svěřenského fondu, na který nebude mít faktický vliv a ne tak, jako doposud, kdy to bylo díky rodinným příslušníkům celé jen na oko.

A jak bezděky nedávno v ČRoPlus prozradil Babišův spolupracovník a šéf sněmovny Radek Vondráček, třetí varianta je prakticky vyloučena. “Vy byste svěřil svůj majetek někomu úplně cizímu? Prostě úplně? Abyste dostál liteře zákona?,” podivil se moderátorovým otázkám, zda by premiér přece jen nemohl do svěřenského fondu dát někoho jiného než svoji rodinu a firemní právníky.

Příští rok si tedy bude muset český premiér vybrat: politika nebo byznys.