Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o společné evropské armádě, jednotném vyzbrojení států EU a o tom, nakolik jsou tyto představy reálné. A jak to vidí ve své unikátní studii bývalý finský prezident Sauli Niinistö.
Polsko před časem oznámilo záměr postavit nejsilnější armádu v Evropě. Země kolem Baltského moře zvažují po sabotážích na jeho dně společnou námořní policii. Estonsko, Lotyšsko i Litva už připravují obranné linie na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Testují bunkry, nakupují miny, rychle zvyšují výdaje na obranu.
Ilustrace: Shutterstock
Švédsko stoplo výstavbu větrného parku v Baltském moři; stát měl naproti ruské exklávě Kaliningrad. Armáda totiž zjistila, že v případě útoku by turbíny mohly rušit fungování techniky a zpomalit švédskou reakci… To je jen drobná výseč zpráv ukazující, jak zásadním tématem se po ruské invazi na Ukrajinu stala bezpečnost Evropy.
Na stole jsou nyní i plány na společnou evropskou obranu včetně návrhu na společnou armádu. Jak reálné tyto představy jsou, rozebírá v časopise Neovlivní.cz bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Myšlenka evropské armády se objevuje znovu a znovu, zejména v době krizí a zvýšeného geopolitického napětí. Válka na Ukrajině, hrozby z Ruska i snaha o posílení evropské „strategické autonomie“ vyvolávají otázky, zda by Evropská unie neměla mít vlastní vojenské síly nezávislé na Severoatlantické alianci.