Jednička jde nejvyššímu. Já z toho nemám ani kachli. Soud řeší kauzu obřího úplatku

Soudkyně Helena Králová dostala po případu Jany Nečasové-Nagyové na stůl další citlivý případ. Ode dneška řeší korupční kauzu s dvacetimilionovým úplatkem, který měl být podle obžaloby vyplacený kvůli obchodu s pozemky ministerstva obrany. V policejní síti ale skončili jen prostředníci, pozadí příběhu nebylo dodnes rozpleteno a není tak jasné, kdo byl finálním příjemcem úplatku. Ukáže na klíčové postavy soudkyně Králová?

Případ dvacetimilionového úplatku spadá do éry vlády Petra Nečase, kdy ministerstvo obrany řídil Vlastimil Picek, dnešní starosta Brandýsa nad Labem. Resort tehdy řešil transakci s lukrativními pozemky vojenského areálu Vincentium v Praze na Břevnově, o které měla zájem firma Limes Romanus s anonymními akcionáři. Aby vše dopadlo ke spokojenosti firmy a ta mohla zahájit výstavbu developerského projektu, dostal její zástupce Vít Kraus podle obžaloby jasnou nabídku: dejte dvacet milionů a ministerstvo vám vyjde vstříc.

Jenže Kraus si žádost o úplatek nahrál a vše oznámil policii, která pak do akce dala oněch požadovaných dvacet milionů. Peníze pak skončily v advokátní úschově u právničky, s níž spolupracovali žadatelé o úplatek – lobbisté a podnikatelé, kteří vedli jednání se zástupci armády. Ačkoli oni sami na nahrávkách mluvili o tom, že peníze jsou určeny pro příslušné osoby na obraně a pro jednu z nich užívali termín “ten nejvyšší”, nikdo další obviněný nebyl. Policie celou akci ukončila před tím, než miliony doputovaly možným konečným příjemcům.

Původně bylo podle obžaloby, kterou má deník Neovlivní.cz k dispozici, stíháno šest lidí. Tři z nich byli vyňati ze spisu a řešili se samostatně: stíhání jednoho bylo zastaveno úplně, zbývající dva vyvázli s podmíněným zastavením. Nyní jdou před soud zbývající tři: Viktor Labský, Jaroslav Breník a advokátka Ludmila Hudcová.

Čtěte víc:

» Miliony ve vládním trezoru jsou rodičů, tvrdí exšéf Úřadu vlády

» Peníze z Číny přiváží do Česka i bývalý premiér

» Jana Nagyová má zaplatit daň za šperky. Má z čeho?

» Nedal kožich, dostal výpověď. Muzikář na výslechu v kauze Nagyová

» Šlouf, Dalík či Nagyová. Kdo je nahradil?

» Pavučina z justiční párty: Na večírek dorazili Nečasovi i soudce Bureš

» Klaus nebyl jediný. Stíhaný Savov oslovil i Nečase

Klíčovým důkazem jsou pak záznamy ze sledování celé skupiny a odposlechů. Na nich podle obžaloby například z úst jednoho z žadatelů o úplatek zaznívá:  “Oni chtějí peníze, jednoznačně chtějí peníze. Řekl mi kolik, řekl mi, jakým způsobem to proběhne. Já z toho nemá ani kachli, já budu soužit jako prostředník.” Další nahrávky ukazují, že se začínalo na milionu, nakonec se částka vyšplhala až na dvacet milionů. .

Oba muži jsou obžalovaní, že vymáhali úplatek, advokátka pak z legalizace peněz, které měla skupina prohnat přes Kypr. Jaroslav Breník na odposleších konstatoval, že jediné, co nepůjde přes advokátku, je ta “jednička, co se dávala nejvyššímu, aby to začalo a aby to šlo naším směrem.”

Koho myslel tím nejvyšším, to už obžaloba neuvádí. Stejně jako nezmiňuje, pro koho přesně bylo oněch 20 milionů určeno. Policie totiž zasáhla ještě dřív, než miliony mohly skončit na účtech dalších lidí. A to zřejmě z obavy, že při “čistění peněz” přes kyperské účty by mohly státní miliony, které policie do akce investovala, zmizet.

Konečné příjemce neprozradili ani obžalovaní, všichni tři jakékoli nelegální jednání odmítají.

Příběh pozemků a budovy nedaleko Pražského Hradu je podezřelý od samého počátku, kdy je ministerstvo v roce 2006 bezúplatně převedlo na nadační fond Vincentium. Pozemky v jedné z nejlukrativnějších lokalit hlavního města mají hodnotu zhruba 100 milionů a nadace se zavázala, že je pro příštích pětadvacet let využije pro charitativní činnost.

Jenže nic takového se nestalo a areál chátral. Nadace se následně neúspěšně pokusila získat souhlas k přeměně projektu na developerský a ministerstvo po dlouhé nečinnosti nakonec nadaci vyměřilo mnohamilionovou pokutu. V tu chvíli se dostala do hry firma Limes Romanus, která navrhla směnu pozemků, aby mohla v Břevnově začít sama s developerským projektem. A následně byl její zástupce Vít Kraus kontaktován s výše popsanou žádostí o úplatek.

Proč se armáda bezúplatně vzdala lukrativních pozemků a následně přihlížela jejich chátrání nikdo neřešil.