Od Kleslové ke Stuchlíkovi. Co se lidé díky Praze dozvěděli o ANO

ANO miliardáře Andreje Babiše se při vstupu do politiky profilovalo jako nové hnutí, které skoncuje s korupčními praktikami a politickými trafikami zavedených partají. Jak se jim to v praxi povedlo, nejlépe dokumentuje právě vládnutí ANO v Praze. Po čtyřleté správě hlavního města voliči o víkendu dospěli k závěru, že Prahu už politikům z hnutí ANO nesvěří. Proč?

Praze jsme se věnovali na stránkách Neovlivní.cz v desítkách článků. Právě proto, že si samo hnutí ANO si hlavní město vybralo jako výkladní skříň, na níž chtělo demonstrovat, jak bude Andrej Babiš vládnout celému Česku. Po čtyřech letech skončilo hnutí v Praze ve volbách až na pátém místě. Sám Babiš hodil veškerou vinu za neúspěch ve víkendových volbách na pražskou buňku hnutí a její reprezentanty ve vedení města.

Je to ale skutečně jen jejich vina? Nebo jde o kombinaci neschopnosti se zlozvyky “tradičních stran”. Jako je třeba vysávání erárních peněz a politické trafiky. Odpověď nabízejí kauzy, které jsme na Neovlivní.cz v posledních letech popsali.

Ukliknutí Krnáčové. Jeden z prvních textů po vzniku redakce v roce 2015 se věnoval odhalení, jak primátorka  Adriana Krnáčová za zády rady dojednávala vyřešení milionového sporu o Škodův palác. Mimo jiné nechala protistranu, aby si nadiktovala, jaké právníky by si měla Praha ve sporu vzít. Celá věc přitom vyšla najevo díky její nešikovnosti. Mail s detaily zákulisního vyjednávání poslala místo svému poradci jeho jmenovci ( více tady »). Opozice se tehdy snažila Krnáčovou na základě aféry odolat, ale neuspěla.

Odměny pro Kleslovou. Nebyla přitom jediná, kdo šéfovi hnutí Babišovi v Praze přidělal vrásky. Reputace ANO vážně utrpěla kvůli našemu zjištění, že tehdejší první dáma hnutí Radmila Kleslová a šéfka pražské stranické buňky umí dokonale zpeněžit svůj vliv: ovšem z eráru.  Jen co se dostala do nejvyšších struktur hnutí, zdvihla se její odměna za práci pro polostátní gigant ČEZ na sto tisíc korun měsíčně. Další stovky tisíc pobírala v jiných státních a pražských firmách. Kleslová nakonec musela pod tlakem na stranický post právě kvůli svým odměnám rezignovat ( čtěte zde »).

Billboard z roku 2013. Použili by marketéři hnutí stejný slogan i dnes? Zdroj: Hnutí ANO

Trafiky pro ANO. Téma politických trafik se nakonec ukázalo být pro ANO v Praze mnohem nepříjemnější, než jedna eskapáda s Kleslovou. Letos jsme se na odměny politických nominantů hnutí v městských firmách podívali znovu a přišli jsme na to, že to ANO v Praze bez trafik prostě neumí: zavazuje si tím vnitrostranické kritiky a odměňuje věrné ( popsali jsme v tomto textu »).

Ukázalo se také, že Radmila Kleslová se oproti některým stranickým kolegům ještě držela zpátky. Například taková Marcela Plesníkovou, veřejnosti neznámá stranická funkcionářka ANO, která díky svému angažmá v městských firmách brala 252 tisíc korun měsíčně. To je částka srovnatelná s platem prezidentem a o třicet tisíc vyšší než je měsíční plat premiéra ( více tady »).

Smart ANO.  Jenže nešlo jen o trafiky. Lidé z hnutí ANO se velmi rychle zorientovali, která agenda je nejméně průhledná a přitom do ní tečou stovky milionů. Jde o projekty Chytrých měst. ANO v Praze, ale i dalších městech agendu zcela opanovalo. Dosadilo své lidi do rozhodujících funkcí, ale i těch kontrolních. Na jedné straně tedy lidé ze stejné partaje přidělují peníze a současně dohlíží, jak jsou hospodárně využívány. Přidělování funkcí v agendě Smart City se v Praze dělo prakticky výhradně podle stranického klíče. Jak jinak třeba vysvětlit, že do dozorčí rady městské firmy pro smart agendu se stal fotbalový trenér, který sám v životopise uvádí minimální znalosti IT  (popsali jsme zde »).

Všechno řídí Babiš. Na fungování pražské buňky ANO je také dobře vidět, jak je to v praxi s Babišem proklamovanou autonomií jeho stranických kolegů. Zjednodušeně řečeno: Když se co Babišovi nelíbí, prostě to změní. Jako třeba když dosadil do Prahy jako protektora Jaroslava Faltýnka, aby rozhádanou organizaci postavil do latě. Nebo když přeskládal místní kandidátku, kam sáhl těsně před volbami. Sestřelil z jejího čela Patrika Nachera, kterého si zvolila pražská organizace a lídrem udělal Petra Stuchlíka. Nacherem to navíc neskončilo, Babiš vyškrtal z kandidátky i další lidi, kteří se mu zkrátka nelíbili ( více tady »).

Že to asi nebyl nejlepší nápad, ví už po víkendu si sám Babiš. Stuchlíka totiž přeskákal v preferenčních hlasech nejen odstavený Nacher, ale i takový exministr Ivan Pilný  ( Shrnutí v této zprávě »)

Účet za nemehla. Kromě toho, že se v Praze ukázalo, že funkcionáři ANO jsou náchylní ke stejným typům “politických zločinů” jako jejich kolegové z jiných stran – tedy, že jsou stejní – vyšlo najevo i to, že v praxi mají problém cokoli dotáhnout do konce. Hnutí po celé funkční období sužovaly interní spory, dokonce se v jednu chvíli vzpurná buňka pokusila odvolat samotnou primátorku. Kromě toho ale byl podstatnou část funkčního období paralyzovaný i úřednický aparát magistrátu ( více tady »).

A tak se v Praze přestaly stavět nové byty, ve volebním roce automobilová doprava pravidelně kolabovala a symbolem správy města se stal spadlý most v Troji, kde město zanedbalo kontrolu jeho technického stavu. “Účet za nemehla” jsme ANO vystavili v únorovém tištěném magazínu Neovlivní.cz ( odemčený článek zde »).

Po volebních výsledcích hnutí ANO  v hlavním městě tak zbývá jen jedna otázka: Je Praha začátkem konce éry Andreje Babiše?

Dění v Praze, agendě Smart City a další okolnosti porcování moci v hlavním městě jsme mohli popisovat díky finanční pomoci Nadačního fondu proti korupci a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít