Připravili mne o kredit i jméno, říká auditor Vylita

V jednu chvíli seděl Jan Vylita na prestižní židli jednoho z hlavních auditorů NATO, nedlouho poté si vyzkoušel přesný opak: vyšetřovacího celu v sídle pražské policie. “Kavalec, studená voda z kohoutku, díra na záchod, nepřímé světlo a ticho,” vzpomíná Vylita na chvíle zatčení.

Nedávná razie policejního útvaru ÚOOZ mu zničila léta budovanou kariéru, která vyvrcholila v NATO.

NEO: Policie vás po zatčení propustila bez jakéhokoliv obvinění. Jak se to odehrálo?

Zásah probíhal v týdnu, kdy u nás byly zimní prázdniny, a já byl s malými dětmi na horách v Itálii. Brzy ráno mi volali z domova, že je u nás domovní prohlídka. Okamžitě jsem nabídl policii, že se vrátím a podám potřebná vysvětlení. Rodinu jsem nechal na horách a odjel do Čech. Po večerním návratu jsem nabídl, že druhý den přijdu kamkoliv na výslech. Policisté ale trvali na tom, že mne v jedenáct večer vyzvednou u mne doma. Tak jsme se domluvili a já došel na ÚOOZ s tím, že proběhne výslech. Místo toho mne zadrželi a sdělili, že výslech bude až druhý den odpoledne.

NEO: Vysvětlila vám policie důvod zadržení?

Vím, že na to má policie právo, ale smysl tento postup rozhodně neměl. Útěk nehrozil, ostatní podezřelí již byli zadrženi, a kdybych chtěl někoho ovlivňovat, mohl jsem tak činit celý den. Ostatně, bylo to zřetelně hloupé i policistovi, který mne zadržoval a kterého tam hradecké ÚOOZ jen vyslalo, protože není členem vyšetřovacího týmu.

NEO: Jak dlouho vás policie zadržovala?

Prakticky, včetně výslechu, téměř 24 hodin. Zadržovali mne v cele předběžného zadržení na Pankráci, potom převezli do Hradce Králové. Podmínky v cele jsou přesně takové, jak si představujeme z filmů. Bezčasí, protože vám kromě oblečení všechno odeberou.

NEO: Policie zatkla a obvinila několik vašich někdejších kolegů z ministerstva obrany v čele s bývalým ředitelem státního opravárenského podniku VOP CZ v Šenově u Nového Jičína Adolfa Veřmiřovského z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci. Organizovaná skupina měla podle policie účelově vyřazovat funkční a potřebné náhradní díly ze zásob armády, v rozporu se zákonem je převádět na státní podnik VOP CZ a poté pod cenou prodávat zbrojařským firmám Excalibur Army a VOP Trenčín ze Slovenska. Obviněn jste měl být původně i vy.

Policie mě podezírala, že jsem z titulu své funkce věděl, že ministerstvo obrany, podle Policie ČR, úmyslně prodává svůj majetek státnímu podniku pod cenou na trhu obvyklou. A dále, že jsem věděl, že státní podnik ho dále prodává, opět dle policie pod cenou obvyklou firmám spřízněným se skupinou Excalibur. V osmistránkovém odůvodnění domovní prohlídky jsou o mně jen dvě věty.

NEO: Nakonec jste ale obviněn nebyl. Jak si to vysvětlujete?

Při výpovědi se ukázalo, že policie nesprávně hodnotí celou důkazní situaci. Celé obvinění je založeno na mailové komunikaci mezi mými podřízenými, kteří prováděli převod náhradních dílů mezi ministerstvem obrany a státním podnikem, podotýkám, 100% vlastněným Českou republikou. V těch mailech žádá ředitel podniku o převod dílů, a ředitel příslušného odboru s ředitelem podniku projednává cenu. Policie to vyhodnotila jako důkaz existence organizované skupiny a manipulace s cenami. To vše vypadá hezky až do té doby, než si přečtete zákon o majetku státu a jeho prováděcí vyhlášku a zákon o státním podniku. Tam je jasně stanoveno, že ministerstvo obrany ani státní podnik nemají svůj majetek, ale oba hospodaří s majetkem České republiky. Jakýkoliv převod náhradních dílů mezi nimi není prodejem, ale převodem práva hospodařit, protože se nemění vlastník, tím je pořád Česká republika. Převod na státní podnik je dle zákona úplatný, a cena se stanovuje dohodou. Takže to, co činili mí podřízení, a co policie napadá, přesně odpovídá zákonu. Takto mohu pokračovat dále, v popisu skutku je celá řada dalších chyb, a to zcela zásadních. Dá se říci, že policie vytrhla část standardní činnosti ministerstva obrany, nezjistila si související informace, zasadila je do nesprávného právního rámce a takto dramaticky zasáhla.

NEO: To ale klidně může být jen vaše obhajoba, takto se hájí spousta podezřelých.

Tak uvedu jiný příklad: ÚOOZ se mne mimo jiné snažila obvinit z transakcí z roku 2009, tedy uzavřených rok před mým nástupem na ministerstvo obrany. Proč si nezjistila, kdy jsem nastoupil? ÚOOZ si také nezjistila, že obchodního partnera našeho státního podniku, VOP Trenčín, a.s., vlastnil v době transakce slovenský stát, a že transakce mezi českým a slovenským státním podnikem byla součástí česko-slovenské obranné spolupráce a záměru společně modernizovat bojové vozidlo pěchoty. Na tu modernizaci a na jiné společné projekty byly určeny díly, o které si státní podnik zažádal.

NEO: Proč jste ale prodávali armádní majetek přes státní podnik a ne napřímo výběrovým řízením?

Podstatné je, že armáda ČR stále ještě provozuje techniku ruské provenience, kterou postupně obměňuje. V minulosti měla armáda obrovské zásoby náhradních dílů, které postupně likviduje. Zároveň má ministerstvo obrany státní podnik, jehož hlavním smyslem bylo opravovat tuto techniku. Se snižováním počtu techniky se logicky snížil i počet oprav téhle techniky pro armádu ČR. Státní podnik tedy hledá jiné možnosti, jak se uživit a udržet zaměstnanost specialistů. To dělat musí, protože garantuje státu schopnost oprav pro případy válečných stavů. Takže je pro stát daleko výhodnější převést díly na státní podnik a využít je pro jejich opravárenskou a obchodní činnost, než je prodat ve veřejné soutěži tak jak leží ve skladu.

NEO: Zřejmě na základě tohoto vyšetřování vám NBÚ odebral prověrku, bez níž nemůžete pracovat v ústředí NATO. Znáte přesné důvody ztráty prověrky?

Neznám, NBÚ mi odebral prověrku, ale neuvedl důvody, jen se odvolává na utajované zprávy Vojenského zpravodajství a pravděpodobně ÚOOZ. Co obsahovaly, se mohu jen dohadovat. Především musím uvést, že jsem se proti tomuto rozhodnutí odvolal, respektive podal rozklad. Termín pro vyřízení mého rozkladu je tento týden.

NEO: Jak vás osobně poznamenal celý případ?

Profesně jsem forenzní auditor a manažer. Obě profese jsou založeny na vysokém kreditu a důvěře mých zaměstnavatelů a klientů. Díky postupu státních orgánů jsem přišel o jméno, aniž bych cokoliv spáchal nebo mne za cokoliv stíhali. Ministerstvo obrany mne okamžitě přestalo platit mzdu a tvrdí, že mne propustilo. Bez ohledu na to, že rozhodnutí NBÚ je nepravomocné, bez ohledu na princip dvoustupňovosti soudního a správního řízení, bez ohledu na princip bezúhonnosti. Minulý týden jsem jednal se svými bývalými kolegy o projektu, na němž bych mohl pracovat. Vedení mého bývalého zaměstnavatele ale vydalo striktní zákaz se mnou spolupracovat. Podobně to bylo i v dalších případech.