© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Jaroslav Mráz kdysi musel opustit post sekčního šéfa na ministerstvu vnitra kvůli kontraktu na policejní vysílačky. Dnes je posudek jeho firmy Cetag klíčovým argumentem, kterým ministryně Karla Šlechtová obhajovala miliardovou zakázku na systém monitorující čerpání evropských dotací.
Znaleckou společnost Cetag, kterou Mráz spoluvlastní a je v ní i jednatelem, si ministerstvo pro místní rozvoj v minulosti najalo jako znaleckou autoritu, která pro resort potvrdila, že všechny postupy úředníků v IT zakázce na monitorovací systém jsou v pořádku.
Detailní audit ministerstva financí, který probíhal podle zadání Evropské komise, ovšem nyní konstatoval, že zakázka je předražená. A existuje podezření z podvodu a kartelu.
“Ano, pro ministerstvo jsme pracovali, ale bohužel vám k tomu bez souhlasu klienta nemohu nic říct,” potvrdil své angažmá v zakázce pro Neovlivní.cz Jaroslav Mráz.
Jaroslav Mráz není v oblasti IT zakázek žádným nováčkem – prošel státní správou i soukromým sektorem. Jeho první část kariéry na vnitru nicméně skončila nuceným odchodem z postu šéfa odboru spojení a informatiky ministerstva vnitra. Odvolal jej ministr Václav Grulich (ČSSD).
Úředník Mráz totiž podepsal sporný miliardový kontrakt s francouzskou společností Matra, která dodávala policii a hasičům vysílačky. Grulich smlouvu před lety označil za lajdáckou a skandální, Mráz nicméně všechny pochybnosti odmítal.
Posléze se stal ředitelem společnosti ICZ, která pro stát spravuje registr automobilů. Jejím subdodavatelem byla společnost SIKS, kterou v minulosti Mráz vlastnil. Do státní správy se pak vrátil s nástupem Věcí veřejných do vlády, když nastoupil na ministerstvo vnitra k Radkovi Johnovi.
Ministryni Šlechtovou nechává minulost spolumajitele znalecké firmy v klidu, za rozhodující považuje skutečnost, že společnost má prověrku Národního bezpečnostního úřadu.
“Pokud vás zajímají detaily zadávání znaleckého posudku, pak dotyčný posudek proběhl v souladu s právními předpisy a ostatními závaznými dokumenty,” tlumočila stanovisko ministryně její mluvčí Veronika Vároši. “Zásadním a nezbytným požadavkem v takovém případě je vždy potřeba, aby vybraný dodavatel i samotný znalec měli kvalifikaci pro znaleckou činnost pro práci s utajovanými informacemi. Zpracovatel posudku těmito kompetencemi disponuje: Prověrka NBÚ na stupeň ‘tajné’,” dodala.
Jak ale upozornila v rozhovoru pro Neovlivní.cz tento týden senátorka Alena Dernerová, pověst a důvěryhodnost znalců či auditorů je pro samotné audity klíčová. Sama se totiž setkala s případy tendrů, při nichž několik auditů nic podezřelého neodhalilo a zakázka nakonec skončila u soudu jako zmanipulovaná.
“Nechápu, jak někdo může říct, že auditní orgán vypracoval špatný audit, protože ty předchozí audity nic podezřelého neprokázaly. Z již zmiňovaného případu krajské zdravotní vím, že audity – pokud jsou dělané ve shodě s auditovaným subjektem – nemusí ukázat vůbec nic,” komentovala senátorka Dernerová případ IT zakázky na ministerstvu pro místní rozvoj.