© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Za potíže s Opencard není stíhán ten, kdo nevýhodné smlouvy pro město podepsal. Potíže má ten, kdo na ně upozornil či případně chyby zdědil a z pozice politika je musel řešit. To samé je případ Škodův palác, kde se policie zajímá o Tomáše Hudečka, který odmítl smír s majitelem budovy. A nikdo neřeší, proč byla nevýhodná smlouva vůbec uzavřena. Je to devastující z pohledu občana na výkon spravedlnosti, říká v rozhovoru pro Neovlivní.cz advokátka Hana Marvanová.
Jen málokdy se v Praze stane, že by policie šla několik let zpátky a pohnala ke spravedlnosti ty, kteří mají kontrakty nevýhodné pro město na svědomí. Stále častěji chodí k výslechu politici nebo úředníci, kteří daný problém jen převzali.
“Praha je v tomto zjevně specifická. Kdybychom si udělali detailní inventuru pražských kauz, jsem přesvědčená, že dojdeme k tomu, že se ve vyšetřování většiny z nich nejde na dřeň. A že jejich spojujícím prvkem je fakt, že jsou naopak řešeni ti, kdo problém zdědili nebo na něj upozornil. A táhne se to jako červená nit,” říká bývalá náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová, která dnes coby advokátka mimo jiné pomáhá rozhýbat staré kauzy. “Důkazem je třeba kauza Opencard, kde je stíhaný pan Chytil, který na ni upozornil. Pro mě je nepochopitelné, proč v těchto kauzách nezasáhne vrchní státní zastupitelství v Praze, které vykonává dohled. Proč to nedělá? Ta nečinnost už nevypadá jako náhoda.”
NEO: Proč policie nejde po vinících nevýhodných kontraktů?
Myslím, že je to vždy dáno tím, kdo konkrétně ten případ řeší. Viděli jsme to na olomoucké kauze VIDKUN, kdy olomoucké vrchní státní zastupitelství nemělo důvěru ke generální inspekci a řešilo případ s jiným útvarem (ÚOOZ). Z toho plyne závěr, že výkon spravedlnosti – vůči komu se postupuje – přestává záviset na znění zákona, ale na tom, co to řeší za útvar. A to je katastrofální.
NEO: Policie i žalobci se často hájí tím, že zkrátka řeší to, na co mají důkazy. A když mají ze svého pohledu důkazy proti exprimátorům Svobodovi a Hudečkovi v kauze Opencard, tak je prostě obviní. A ty, kdo smlouvu podepsali, nestíhají prý proto, že na ně ty důkazy nemají. Obstojí tato argumentace?
Ne. Z kauzy Opencard to vím naprosto přesně, protože tam jsme podávali trestní oznámení už roce 2012 a to se týkalo právě původu celého příběhu. Dodnes to nebylo vyřešeno a nic se neděje.
NEO: Jaký dopad to podle vás na nahlížení na spravedlnost v Česku má?
Devastující. Naprosto tu absentuje jednotný výkon spravedlnosti. Viz kauza VIDKUN, kdy se řekne: těm nevěříme, věříme jiným a tak to dáme jim. Ale ten princip výkonu spravedlnosti musí být jednotný. Nelze posunovat případ tam, kde se to zkrátka zařídí. Jistě, může se stát, že to díky tomu dostane férový policajt nebo zástupce. Pak to dobře dopadlo.
NEO: Ale ono to může dopadnout i přesně obráceně.
Přesně tak. Svědčí to o tom, že poměry jsou v tomto ohledu katastrofální a lze poměrně snadno zařídit, že je odstíhaný nepohodlný člověk. Ta situace už začíná být příliš vážná a dotýká si nevinných lidí. Nejde jen o Hudečka nebo Svobodu, může se to dotknout kohokoli, kdo začne být nepohodlný.