Operace Pavučina: Strategická lekce asymetrického válčení

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o ukrajinské operaci Pavučina, při které malé drony ničily Putinovy strategické bombardéry, a vešla tak do dějin válek. Ukázala, že nerozhoduje počet vojáků, ale schopnost učit se a jednat rychleji než nepřítel.

Údery provedené Ukrajinou v rámci operace „Pavučina“ 1. června 2025 představují nejen dosud nejrozsáhlejší dálkový útok Kyjeva na území Ruské federace, ale zároveň redefinují pojetí strategické síly a obrany v éře dronového válčení.

Napadení minimálně čtyř ruských leteckých základen (včetně Bělaja, Ďagilevo, Oleňa a Ivanovo) a dalších objektů v Irkutské, Murmanské, Rjazaňské a Amurské oblasti znamená bezprecedentní rozšíření ukrajinského dálkového úderného dosahu hluboko za frontovou linii — až za polární kruh a do Dálného východu.

Zpravodajsky a operativně představuje operace „Pavučina“ bez nadsázky jednu z nejsofistikovanějších speciálních akcí provedených v moderní válce — a to nejen ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem, ale obecně ve válečných konfliktech 21. století. Jako bývalý zpravodajský důstojník mohu s jistotou říci, že kombinace hlubokého utajení, mnohavrstevné logistiky, dokonalé kamufláže, infiltrace, synchronizace technických a lidských prvků a zejména bezchybný ústup z nepřátelského území řadí tuto operaci po bok legendárních akcí jako byla izraelská operace s pagery proti Hizballáhu na jihu Libanonu, kdy se podařilo pomocí miniaturních sledovacích zařízení navést likvidační zásah na přesně identifikované velitele teroristické organizace.

1. Technologický zlom v asymetrické válce
   Operace, která kombinovala dálkový průnik, skrytou infiltraci a synchronizované nasazení levných bezpilotních prostředků, ukázala, že strategické údery už nejsou výsadou supervelmocí. Systém, který Ukrajina v tichosti vyvíjela od roku 2022, nyní dospěl do fáze, kdy je schopen poškodit nebo zničit symboly sovětského a postsovětského letectva — bombardéry Tu-95MS a Tu-22M3, klíčové nosiče řízených střel s dlouhým doletem a bomb FAB-3000. Poškození nebo zničení více než deseti takových letounů snižuje ruskou schopnost provádět strategické raketové útoky s hlubokým dosahem proti ukrajinské infrastruktuře.

Z hlediska nákladů byla operace „Pavučina“ mimořádně efektivní: za cenu několika desítek levných FPV dronů a infiltrací, které využily civilní kamufláž (např. přepravní kontejnery), Kyjev způsobil ztráty v hodnotě stovek milionů dolarů — a zároveň poškodil to, co je pro Moskvu nejen nástrojem války, ale i ikonou moci.

2. Přímý vojenský dopad
   Přesné ztráty se stále ověřují, ale podle kombinace ukrajinských a západních odhadů mohlo být zničeno nebo vážně poškozeno 6–11 bombardérů Tu-95MS, až 4 stroje Tu-22M3 a nejméně jeden letoun A-50 AWACS. Důležité není pouze číslo samotné, ale jejich technologická a logistická nenahraditelnost. Tyto stroje nelze ve střednědobém horizontu nahradit: jejich výroba byla dávno ukončena, některé typy jako Tu-95MS byly postaveny ještě v době SSSR a modernizovány jen částečně. Navíc jejich provoz závisí na západních komponentech, ke kterým má Rusko kvůli sankcím jen omezený přístup. Zničením nebo poškozením klíčových bombardérů došlo nejen k úderu na vojenskou kapacitu, ale také ke komplikaci logistiky ruských vzdušných operací. Zprávy naznačují, že ruské velení zvažuje relokaci bombardérů dále na východ, například na základnu Ukrajinska v Amurské oblasti. To by ovšem znamenalo jejich vyřazení z přímých úderných operací proti Ukrajině kvůli nedostatečnému doletu — nebo nutnost častějšího tankování ve vzduchu, čímž by se zvýšila zranitelnost i provozní náklady.

3. Psychologické a strategické signály

Cílem operace nebylo jen ničení techniky. Ukrajina tímto úderem vyslala signál ve čtyřech hlavních směrech:

Domácí veřejnosti: Ukazuje schopnost odplaty a akce i za frontovou linií. V situaci, kdy Ukrajina čelí každodenním masivním útokům dronů a raket, je pro morálku obyvatelstva nezbytné ukázat, že protivník není imunní.
Ruské společnosti: Útoky proběhly hluboko v zázemí, daleko od fronty. Tím zpochybňují bezpečnostní zóny, které ruské vedení dlouhodobě prezentuje jako nedotknutelné. Demonstrativní útok v Irkutské oblasti, tisíce kilometrů od Ukrajiny, má potenciál destabilizovat veřejné vnímání války jako „vzdálené“.
Mezinárodní komunitě: Ukazuje, že Ukrajina nejen přežívá, ale že dokáže podniknout strategicky koordinované akce s hlubokým dopadem. V době, kdy se západní partneři potýkají s únavou z války, jde o důležitý důkaz, že investice do ukrajinských schopností má konkrétní výsledky.
Ruskému velení: Přímý zásah do strategického letectva, byť nikoli do jaderných zbraní samotných, nutí velení přehodnotit doktrínu rozmístění a obrany svých kritických aktiv.

4. Asymetrická poučení pro svět

Operace „Pavučina“ nabízí řadu lekcí pro budoucí války:

Dronizace válčení je nezvratná. Zatímco západní armády často preferují velké a složité systémy, Ukrajina ukazuje, že levné, masově produkovatelné drony mohou být stejně efektivní pokud jsou použity chytře a koordinovaně.
Zranitelnost týlu bude novým normálem. Války už se nevedou jen na frontě. Každá základna, každé letiště nebo skladiště, byť tisíce kilometrů od fronty, je teoreticky ohrozitelné.
Strategické zastrašování bez jaderného rozměru. Ukrajina záměrně necílila na Tu-160, které jsou nosiči jaderných střel, a tak nevyslala signál, který by mohl eskalovat konflikt do jaderné roviny. Přesto ukázala, že může ohrozit „svaté krávy“ ruského vojenského komplexu, aniž by překročila červené čáry.
Krize ruského učení a adaptace. Ruské letectvo, na rozdíl od armády, selhává v reakci na nové hrozby. Zatímco frontové jednotky se adaptují rychle, strategické základny zůstaly zranitelné bez zesílené obrany, kamufláže nebo přemístění klíčových aktiv.

5. Není to bod obratu. Ale je to varování
   Operace Pavučina sama o sobě nezmění trajektorii války. Putin nadále trvá na svých válečných cílech, včetně eliminace ukrajinské státnosti. Masové raketové údery na Ukrajinu pokračují a Ukrajina čelí vyčerpání i logistickým problémům. Ale každá taková operace zvyšuje cenu, kterou Rusko za svou agresi platí — ekonomickou, vojenskou i reputační. Válka se tímto úderem nedostala do nové fáze. Ale svět by si měl uvědomit, že paradigma síly se posunulo. Nejsou to už jen letadlové lodě, tankové divize a satelity, kdo určuje, kdo má strategickou výhodu. Teď to mohou být i tři přepravní kontejnery, připojení k internetu a odhodlaný tým operátorů — kteří na kopci s dalekohledem plánují něco, co změní celý výklad síly. A právě tím je „Pavučina“: signálem, že asymetrická budoucnost války už není otázkou hypotézy. Je realitou. „Pavučina“ není jen úspěšná operace. Je to strategický zlom: drony, které před dekádou sloužily k průzkumu, nyní formují průběh války. Ukrajina tím otevřela kapitolu válčení, která nebude dominována počtem divizí, ale mírou inteligence, adaptace a odvahy riskovat.

Pro Česko a podobně veliké země znamená operace „Pavučina“ zásadní ponaučení:

1. Budovat schopnosti asymetrické obrany i útoku: Nízkonákladové dronové roje, schopnosti elektronického boje, improvizované C4ISR systémy – to jsou nové základní prvky obrany.
2. Zvýšit ochranu kritické infrastruktury: Včetně letišť, překladišť, muničních skladů a komunikačních uzlů – žádná vzdálenost už není bezpečná.
3. Podpořit vývoj domácích dronových kapacit: Ve spolupráci s univerzitami, soukromým sektorem i armádou. Česká republika má know-how i průmyslovou základnu.
4. Zrychlit vojenské akviziční procesy: Reakční doba Západu je často pomalá. Ukrajinci ukazují, že úspěch závisí na schopnosti riskovat a improvizovat.
5. Zavést tréninkové programy na dronové operace a protivzdušnou obranu krátkého dosahu: Přesně toto je oblast, kde lze s malým rozpočtem dosáhnout velkého efektu.

Pro Českou republiku i NATO to znamená jediné: buď se poučíme a přizpůsobíme, nebo zaostaneme – a staneme se zranitelnými. Jednotky jako české speciální síly už ukazují, že to jde, že i menší stát může být hybatelem, pokud sází na inovace a rychlost. V asymetrickém světě rozhoduje ne počet, ale schopnost učit se a jednat rychleji než nepřítel. A právě tím „Pavučina“ redefinovala budoucnost války.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com