Spojené státy udeřily ve Venezuele. Prezident Donald Trump oznámil, že USA zatkly tamního diktátora Nicoláse Madura. Celá situace ale spíše než klasickou válku připomíná mocenský tah s cílem přeuspořádat energetické toky a globální vyjednávací pozice. Největší riziko neleží v dlouhém konfliktu, ale v krátkém, chaotickém přechodu moci, píše dlouholetý voják a zpravodajec Petr Mlejnek. Aktualizováno.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa posílila v roce 2025 svou vojenskou přítomnost v Karibiku pod záminkou boje proti nadnárodním drogovým kartelům. Do oblasti byla vyslána letadlová loď s doprovodem, základny v Portoriku opět slouží jako výchozí bod amerických operací a námořnictvo zavedlo de facto blokádu venezuelských tankerů.

Venezuelskou metropolí Caracasem v sobotu kolem 1:50 místního času (6:50 SEČ) otřásly silné exploze, uvedly agentury. Následně americký prezident Donald Trump oznámil, že USA zatkly tamního diktátora Madura a eskortovaly ho ze země.
Zatčení Madura povede k tomu, že zřejmě k plnohodnotné válce mezi USA a Venezuelou nedojde, i když ministr obrany to tvrdí.
Právě zadržení Madura je jednou z věcí proč si to myslím a další je, že venezuelský režim na to nemá reálnou kapacitu. Venezuelská armáda je ve špatném technickém stavu, s nízkou morálkou a problematickou loajalitou. Většina důstojníků je navázána na režim spíš ekonomicky než ideologicky a v momentě, kdy se zhroutí vrchol moci, je pravděpodobnější pasivita, rozpad velení nebo tiché vyčkávání než skutečný ozbrojený odpor.
