Opozice, firmy, asociace pomáhají vládě. Zn: Smetanu slízne sama

Během krizového stavu přišly demokratické opoziční strany samy či společně s desítkami konkrétních návrhů na podporu lidí a ekonomiky. Většinu vláda odmítla, aby pak některé kroky o pár dní či týdnů později sama navrhla a vydávala za vlastní politiku. Přivlastnila si také návrhy firem a asociací. Analýza Neovlivní.cz o tom, jak je to ve skutečnosti s vládní pomocí.

Poslední ukázka je z víkendu. Teprve na konci týdne Vojtěchovo ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo regulaci, podle které testy na Covid-19 pro občany nemají stát víc než 1756 korun. Pro kontext je důležité si připomenout, že Adam Vojtěch je ve vládě podřízeným Andreje Babiše a jedná s ním denně.

Na Vojtěchovo oznámení zareagovala hlasitě a odmítavě asociace cestovních kanceláří: Sedmnáct stovek je úplně mimo, očekávali jsme cenu kolem 500 korun.  A v sobotu vyšel rozhovor Andreje Babiše v deníku Právo, který premiér využívá pravidelně, pokud chce dostat volný prostor ke svým vyjádřením: “To se mi zdá drahé, měla by být větší konkurence. Musím o tom ještě s panem ministrem promluvit. Měl jsem představu, že pro rodiny by kumulovaný test mohl vyjít na 600 korun,” řekl premiér Právu.

Babiš si „cenovku“ obratem přivlastnil, i když ji před ním navrhl někdo úplně jiný. Výše zmiňovaná asociace.

Jde o situace, která se podle dlouhodobé analýzy Neovlivní.cz opakuje po celé dva měsíce krizového stavu. Velká část „státních“ opatření, které mají Česku pomoci přestát koronavirovou krizi, se nezrodila v hlavách Babišových úředníků. Vymyslel je někdo jiný – podnikatelé, zástupci ekonomických asociací a dokonce ve velkém i zástupci opozičních parlamentních stran.

Návrhy opozičních stran

» Jak chtěli pomoci Piráti

» Co navrhla ODS

» S čím přišel STAN

» Jaké návrhy měli lidovci

» Co předložila TOP09

ODS, Piráti, Starostové, lidovci a TOP09 předložili od začátku krize několik desítek návrhů, jak pomoci živnostníkům, zaměstnancům a obyvatelům v nouzi. Ve Sněmovně, kde se Babišova menšinová vláda při hlasování opírá o radikální komunisty a Okamuru, uspěly opoziční strany jen s několika. Jak vyplývá z přehledů, které strany sestavili na žádost Neovlivní.cz a které si můžete prohlédnout v infoboxu, hlavní strategické návrhy kabinet Andreje Babiše v březnu zablokoval.

Aby je o několik týdnů později sám opsal, navrhl jako „vládní návrhy“ a nechal prohlasovat Sněmovnou.

Třeba od ODS Babišova vláda „adoptovala“ zrušení daně z nabytí nemovitosti , od TOP09 program dotace nájemného pro obchody v potížích. Piráti tak uspěli například se zahrnutím „dohodářů“ do systému podpor.  Spolu se STAN a lidovci pak opozice dokázala vládu dotlačit třeba k odložení EET.

Problém je, že opoziční strany opatření navrhovaly v březnu a zkraje dubna. Ministři ANO a ČSSD se k jejich okopírování dopracovali v průměru o 5,5 týdne později. Lidi, zasažené státem naordinovanou blokádou ekonomiky, tak nechala vláda v nejistotě o měsíc víc, než by musela.

Například poslanecký návrh k EET předložila opozice už 19. března. Babiš, podporovaný vedle vládního Hamáčka i komunistou Filipem či lidmi Tomia Okamury, odklad EET smetl ze stolu. Aby pak – 6. května, tedy o zbytečných šest týdnů později – sněmovnou prošel totožný „vládní návrh“.

A samozřejmě: dva dny předtím se ministři ANO pochlubili národu „svým plánem odložit EET“ na dlouhé, necenzurované tiskové konferenci vlády.

Ať to za nás odpracují jiní

V situaci, kdy se statisíce obyvatel  České republiky ocitly v existenčních problémech, navíc kabinet vedený zakladatelem Agrofertu a hnutí ANO v poklidu dál hraje svou „hru na marketingové vládnutí“.

Má jednoduchá pravidla: Když uvidíme, že někdo vymyslel dobrou věc, která se hodně lidem líbí, chvíli počkáme. A pak ji oznámíme jako vlastní řešení, jak jako Babišovo ANO umíme národu pomoci. Ideálně v přímých přenosech na ČT, Primě, v Českém rozhlase či na Impulsu. A samozřejmě ve všech médiích Agrofertu.

Příklad? Článek v Babišových médiích zkraje května hlásal: „Desetitisíce podnikatelů, kteří museli zavřít kvůli opatřením proti šíření koronaviru, se dočkají významné pomoci od státu.“ Premiérův aktuálně nejoblíbenější ministr Karel Havlíček v článku pro jeho list popisuje, jak „on“ se rozhodl pomoci podnikatelům s nájemným: „V pondělí představím na vládě návrh MPO na kompenzaci nájemného pro firmy, které musely mít nařízením zavřené provozovny. Podmínkou bude spoluúčast pronajímatele.“

Problém je, že ve skutečnosti návrh nevymysleli u Havlíčka na ministerstvu. Přišli s ním sami podnikatelé, což je ovšem v článku iDnes ukryto až skoro na jeho dně. „Společně s pronajímateli nákupních center i našimi nájemci jsme státu navrhovali možnost, kterou zmiňuje ministr Havlíček,“ uvedl Jan Kubíček, předseda českého výboru Asociace nákupních center. Je tedy zjevné, že nejprve asociace přišla na ministerstvo a sama navrhla, jak to s nájmy udělat.

iDnes ovšem paradoxně její citát uvozuje redakční větou, že asociace Havlíčkův „plán vítá“. Aby ne.

Stejnou politickou šarádu předvedla Havlíčkova kolegyně, ministryně financí Alena Schillerová o dva týdny později. Opoziční návrhy, aby stát podnikatelům odpustil na čas platby sociálního pojištění, neprošly. Vládní a komunisticko-radikální koalice protlačila verzi odkladu, avšak s dodatečným doplatkem včetně penále.

Jenže ve stejné době vydala Hospodářská komora výstup rozsáhlé studie, co podnikatelé nyní opravdu potřebují a co by jim pomohlo. Na jedno z prvních zařadilo 796 dotázaných: Odpusťte na čas pojištění a daně.

Takže i když ministryně Schillerová 13. května protlačila sněmovnou opak, hned 14. května klidným hlasem veřejně řekne: Pojďme místo byrokratických státních příspěvků raději odpustit postiženým podnikatelům sociální odvody.

„Možná by stálo za to zachovat princip, ale místo refundací a komplikovaných dokládání prostě na nějakou dobu prominout sociální pojištění. Podle mě by to bylo nejjednodušší… Klonila bych se k tomu, že pokud bychom úplně opustili systém kompenzací (proplácení příspěvků na mzdy), tak odpusťme v celé výši 24,8 procenta (celé sociální odvody firem),“ odcitovala Schillerovou agentura ČTK.

Opět s tím PR-ově neodbytným: „Podle mě. Klonila bych se“. Den poté, co obdobné opoziční návrhy ve sněmovně spadly pod stůl. A měsíc poté, co o sociálním pojištění začala mluvit dokonce její vládní kolegyně Jana Maláčová (ČSSD).

Budeme to řešit. Chci prosadit

„Budu o tom s ministrem Vojtěchem mluvit.“

„Tolik peněz, kolik my plánujeme dát do ekonomiky, nedala žádná vláda.“

„Chceme to příští týden dotáhnout.“

Tři věty z citátů Babišových politiků posledních dní ukazují, jak propracovaný komunikační systém vládní ANO má. Citáty evokují pocit akce, jako by někdo opravdu a neustále pracoval. Avšak z lingvistického hlediska jde o věty mimořádně promyšlené – ani u jedné nejde o vyjádření z konkrétním výstupem. „Budeme mluvit“, ale nikdo už se nedozví, kdy a o čem. „Plánujeme dát peníze, opravdu moc“, ale může se stát, že nám to nevyjde. „Chceme to už dotáhnout“, jen se samozřejmě může stát, že do toho objektivně něco vleze.

Na Neovlivní.cz jsme během posledních dvou měsíců popsali řadu konkrétních projektů, které Babišova ministerstva lidem slíbila, ale nedoručila. Od notoricky známých respirátorů nejvyšší kvality a pomůcek pro zdravotníky, až po slibovanou miliardovou pomoc firmám v programech Antivirus či Covid 1-3.

Kdykoli jsme s odstupem zjišťovali, zda slibovaná pomoc dorazila, ukázalo se, že ne. Anebo jen malá část.

Stejně jako desetitisícům lidí dosud nepřišly ani kompenzační peníze na ošetřovném či jednorázových dávkách pomoci. I když měli obyvatelé kvůli státem naordinované „blokádě ekonomiky“ opravdové existenční, rodinné či pracovní potíže.

„Ve výsledku pak ale na úřadech na těch plánech nikdo nepracoval. Nebo dokonce nechtěl pracovat. Konaly se dlouhé porady, na kterých v kolečku úředník za úředníkem vysvětloval, proč něco nedodá, proč procesně takhle nelze postupovat, anebo že k práci nejprve potřebuje aktualizovaný soubor nařízení,“ popsal nám jeden z účastníků před měsícem, když redakce Neovlivní.cz pátrala v zákulisí, jak v krizi jedná a rozhoduje Babišova vláda.

Třeba o neschopnosti úředníků a institucí navázaných na Vojtěchovo ministerstvo zdravotnictví jsme takových svědectví získali desítky.

A například projekt Chytré karantény, který celý vymysleli a s využitím vlastních prostředků rozběhli zástupci velkých českých IT firem, se kvůli tomu zpožďoval o mnoho týdnů. Některých porad, ze kterých bylo zřejmé, že Vojtěchovi lidé pomoc rozběhnout buď nezvládnou, nebo dokonce ani nechtějí, byli zapojeni ministři i premiér. Nepomohlo nic, až nakonec se musela do projektu vložit armáda, aby chytré monitorování epidemie nespadlo pod stůl.

A po více než měsíci a stovkách odpracovaných hodin lidmi, kteří by zdravotnictví vůbec řešit neměli, Andrej Babiš náhle prozřel. „Doufám, že resort zdravotnictví se k tomu přihlásí, není to záležitost jen IT a armády,” prohlásil premiér v ČT s tím, že resort zdravotnictví se podle něj „tváří, jako by se jich to netýkalo”.

Důvod je jednoduchý. Jeho partaj ANO se už k projektu může osobně přihlásit. Chytrá karanténa už je totiž komplet připravená.

Firemní IT experti a podnikatelé systém vymysleli, začali provozovat, vyškolili státní zaměstnance a spolu s armádními specialisty vydupali projekt ze země – často navzdory státní neochotě přidat ruku k dílu, otevřenému odporu hygieniků či utajování dat ze strany Vojtěchova ministerstva.

A minulý týden ho předali vládě jako hotový výrobek.

Už není  potřeba úsilí Babišových lidí. Odpracovali to za ně jiní. Teď je čas na rozhovory, prezentace a marketingové kampaně, jak moc chce vláda Andreje Babiše a „její nápady“ pomoci této zemi.

Zákulisí vládnutí popisujeme v tištěném časopise Neovlivní.cz. Předplácejte zde: