Osamělý bojovník proti nespravedlnosti. Babiš dostal návod, jak uspět v boji o Hrad

Jakkoli Andrej Babiš nebyl vítězem říjnových komunálních voleb, daly mu zřetelný návod, jak postupovat ve své kandidatuře na prezidenta.

„Všichni se zase spojí proti nám,“ komentoval Andrej Babiš dopředu podzimní volby. Tím potvrdil, že se drží dosavadního politického stylu, tedy rozdělit veřejnost na své příznivce a nepřátele. Odemykáme analýzu z říjnového vydání časopisu Neovlivní.cz.


Andrej Babiš vede permanentní kampaň. Zde na mítinku ve společnosti Karla Havlíčka, léto 2022. Foto: Hnutí ANO

Znovu se ukázalo, že v komunálních volbách taková strategie funguje. Do kategorie příznivců se zařadilo ve větších městech až třicet procent voličů, na severu Moravy bylo horní hranicí pětatřicet procent hlasů. Na roztříštěné politické scéně to obvykle stačí k suverénnímu vítězství.

Babišovo ANO získalo nejvíc hlasů v sedmnácti ze sedmadvaceti statutárních měst a v třiačtyřiceti z dvaasedmdesáti okresních sídel. Tak suverénní byla naposledy ODS v roce 2006, když získala ještě o čtrnáct okresů navíc.

Zmíněný přístup má slabiny, jak poznal bývalý policista Robert Šlachta, když stejný model použil v boji o radnici v rodných Pohořelicích. Předem varoval, že se proti jeho hnutí Přísaha předem domluvila celá místní scéna. „Někdo pracuje na radnici, jiný v kulturním domě, další ve škole. Jeden podporuje druhého a nezáleží na tom, do jaké politické strany patří,“ vysvětloval sousedům, proč je nezbytné, aby hlas hodili právě jemu. Jedině on totiž může odstranit opotřebované politiky v čele s ODS, kteří ovládají jihomoravské městečko už třicet let. Přesvědčování zabralo, expolicistu volilo dokonce 41 procent místních a jeho lidé získali devět z jednadvaceti míst v zastupitelstvu. Naplnila se ovšem i předpověď, že se proti Přísaze spojí pět ostatních stran a udrží ve funkci dosavadního starostu.

Také z toho důvodu se ANO nejvíc zaměřilo na středně velká města, kde se lidé tolik neznají jako sousedé z pětitisícových Pohořelic. Modelový příklad se odehrál v Kroměříži, kde kandidátka ANO získala s pomocí bývalého šéfa poslanců Radka Vondráčka 22 procent hlasů a sedm zastupitelských mandátů ze sedmadvaceti. Nebylo to příliš, ovšem o zbývající křesla na radnici se rozdělilo dalších devět stran. Poražení pak byli rádi, když si mezi nimi ANO vybralo spojence do městské rady.

Pro ovládnutí radnice je přirozeně bezpečnější získat vyšší počet hlasů a nespoléhat na to, že se ostatní strany nedokážou domluvit. Právě v tom přinesly komunální volby zásadní předěl. Na desítky lze počítat města, kde se zisk ANO v komunálních volbách zvětšil z dvaceti na třicet procent, nebo ještě víc. To se týká také Zlína, Prostějova, Přerova, Opavy, Teplic, Karlových Varů, Písku nebo Tábora. Supermany jsou v tomto ohledu Česká Lípa a nedaleký Nový Bor. Tam ANO zvýšilo zisk na dvojnásobek a dosáhlo hranice čtyřiceti procent.

Babiš při svém tažení nemilosrdně využil obav z rostoucích cen energií a v roli opozičního lídra inscenoval volby jako „referendum o vládě“ neschopné chránit občany před chudobou. Zřetelně mu to vyšlo v té části republiky, kde se to dalo nejvíc čekat, tedy v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji včetně dalších enkláv v pohraničí, třeba Českolipska nebo Znojemska.

Právě na vzdálených okrajích republiky se lidé jen těžko brání krizím, rodinné rozpočty mají nejnižší rezervy a tamní voliči se dají nejsnáze strhnout k protestům. Proto výsledky komunálních voleb prokázaly, že se ekonomická a sociální propast mezi blahobytnými regiony v centrálních částech republiky a okresy na hranicích prohloubila.

RECEPT HEJTMANA KUBY

Úspěchy Babišovy mašinerie zakrývá, že se její kola dostatečně netočila ve velkých městech. Platí to zvláště ve třech případech, konkrétně v liberální Praze, kde ANO ani tentokrát nepřekročilo úroveň dvaceti procent, v Brně, kde dopady aféry „Stoka“ babišovcům dokonce ubraly dvě a půl procenta, a také v Českých Budějovicích podlehli nevýrazní místní politici kandidátce ODS, podporované charismatickým hejtmanem Martinem Kubou.

V Praze a Brně se také znovu osvědčila úspěšná strategie ze sněmovních voleb, tedy dohoda dvou nebo tří pravicových stran v čele s ODS na koalici Spolu, která dokáže získat víc hlasů než stále posilující ANO. Přesto komunální volby ukázaly, že tento model má hranice. Muselo být zklamáním, že Spolu v Plzni zvítězilo jen těsně a v jiných městech Babišovi nestačilo. Spojení do jedné koalice dokonce jen zakrylo fakt, že s výjimkou Brna pravicové strany v součtu proti minulým volbám ztrácely. Prokazatelně úspěšnější byl českobudějovický model hejtmana Kuby, podle kterého ODS kandidovala bez spojenců a vylepšila svůj zisk o patnáct procent.

Kubův úspěch má srozumitelnou logiku. Hnutí ANO v komunálních volbách luxovalo voliče místních sdružení, Pirátů a STAN, kteří ve všech velkoměstech s výjimkou Ostravy prožívají ústup ze slávy. Málo energičtí vůdcové pravicových koalic se o bezprizorní příznivce chřadnoucích iniciativ na rozdíl od Kuby nedokázali poprat.   

V aktuálním časopise Neovlivní.cz pak popisujeme dvě tváře AB, která je ta pravá? S talířem s čočkou nebo vilou za miliardu, kterou staví v Průhonicích.


Foto: Neo

Vyhlídky ANO na ovládnutí velkých měst přesto posílily. Jejich občané sice mají nadprůměrnou životní úroveň, přesto také metropole se dělí na bohatší a chudší čtvrti, které na jedné straně častěji volí liberální a občanské strany, na druhé straně levici a populisty. Především v těch největších panelových sídlištích byl součet hlasů pro levici s hlasy pro protestní hnutí ANO a SPD nápadně vyšší než v historických městských centrech.

Symbolické je srovnání pražského Jižního Města, kde ANO letos inkasovalo 29 procent hlasů, s druhým pražským obvodem se třinácti procenty. Tyto rozdíly se dále prohlubují, jak svědčí, že populistická levice získala například v olomoucké čtvrti Povel, českobudějovické Vltavě nebo v plzeňském Lochotíně o dvacet procent lepší výsledek než v bohatších čtvrtích stejných měst, kde naopak volí pravici. Ještě před osmi lety byl rozdíl v podpoře levice a populistů v zapomenutých a lepších čtvrtích 10–15 procent.

Takový rozptyl lze vysvětlit tím, že tuzemské radnice obvykle ignorují svá sídliště a raději se chlubí investicemi do historického centra či nové výstavby na okrajích. Tím ještě sílí tzv. filtrace, tedy postupný přesun chudších rodin na sídliště do bytů po těch, co si polepšili a mohli panelák vyměnit za domek v satelitu. Poměry ještě vyostřuje, že lidé s nižšími příjmy už nemají peníze, aby si byt na sídlišti koupili. Stěhují se tedy do nájemních bytů právě v časech, kdy všechny poplatky prudce rostou. 

Právě prohlubující se rozdíly mezi chudými a bohatými ve městech jsou pro Babiše největší šancí pro příští volby od sněmovny. Na rozdíl od neúspěchu v minulém roce v nich příště může získat ty rozhodující hlasy.

KONKURZ NA NEPŘÍTELE

Z velkých měst ANO neuspělo ještě v Mostě a Kladně, kde na celé čáře prohrálo a muselo se spokojit s dvaceti, resp. čtrnácti procenty.

Největším městem, kam Babiš neposlal své kandidáty, byly dvacetitisícové Strakonice. ANO bylo ve zmíněných sídlech bez šance, protože v nich obhajovali ještě radikálnější populisté z místních stran Pro Most, Volba pro Kladno a Strakonická veřejnost. Jejich lídři vyostřili strategii, kterou používá Babiš. Nebojovali „proti všem“, ale vymezili se v kampani proti konkrétnímu nepříteli. U Mostu šlo o pražské centrum, které ožebračuje severočeský uhelný region, kladenský primátor Milan Volf musel rozbít temný plán Středočeského kraje zastavit v jeho městě veřejnou dopravu. Oba díky tomu dostali okolo 40 procent hlasů. Šéf Strakonické veřejnosti Břetislav Hrdlička dokonce čelil Ústavnímu soudu. Soudci před čtyřmi lety zrušili kvůli zmanipulované kampani výsledky voleb, ve kterých strakonický starosta získal 51 procent. V opakovaném hlasování se ho místní zastali a poslali mu dokonce 65 procent hlasů. Letos dostal jen o čtyři procenta méně.

Právě starostové těchto měst mohou Babiše inspirovat v jeho tažení na Hrad. Komunální volby ukázaly, že ani v úspěšné kampani nezíská jeho hnutí víc než 35 procent hlasů, a ve druhém kole prezidentských voleb proto nemá s obvyklým přístupem šanci. Absolutní většinu může získat pouze v případě, že označí konkrétního nepřítele a stejně jako Volf či Hrdlička se mu postaví jako osamělý bojovník proti nespravedlnosti.   

Analýza vyšla v říjnovém vydání časopisu Neovlivní.cz. Pořiďte si PŘEDPLATNÉ a už vám žádný článek neuteče.

Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email